Autoforum

/

Foto: Bugatti

V době plné falše je sympatické, že ještě někdo má chuť do posledního detailu ladit skutečný zvukový projev auta místo toho, aby do interiéru prostě pustil na počítači upravený „sound” z reproduktorů. Smutnější je, že jde o značku vyrábějící auta jen pro hrstku vyvolených.

Když bylo v prodeji Bugatti Veyron, měl jsem to štěstí, že jsem s jedním místním prodejcem luxusních aut mohl vyrazit na prezentaci do Monaka, kde jsme pochopitelně také usedli za volant. Co přišlo poté, jsem znovu již nikdy nezažil - kde jiná rychlá auta v podstatě končila, tam Veyron teprve začínal. Představte si, že jedete bok po boku s Bentley Continental GT rychlostí 250 km/h, ovšem poté šlápnete na pedál a z britského kupé je rázem jen malá skvrna ve zpětném zrcátku.

Veškeré nadšení nicméně lehce kazila jedna skutečnost - zvukový projev, tím Veyron nikdy vyloženě neohromoval. I když měl k dispozici šestnáct válců, spíš než ty jste slyšeli čtveřici turbodmychadel, jak nasávají každou sekundou hektolitry vzduchu. V případě Chironu pak sice Bugatti akustický doprovod vylepšilo, ovšem stále to nebylo ono.

Přeplňovaný motor W16 je ovšem minulostí, nový Tourbillon bude pohánět atmosférický šestnáctiválec. A protože ve vedení firmy stojí Mate Rimac, který je nadšencem až do morku kostí, nemělo by nás překvapit, že na zvukový doprovod klade velký důraz. Bugatti se tak jeho laděním zabývalo dlouhé tři roky, neboť chtělo předchozí modely překonat. Zároveň však automobilka musela pamatovat na to, že zvukové normy jsou dnes přísnější než kdy dřív-

„Po stránce vokální nemělo Bugatti nikdy čistě znějící motor. Vždy tu byla jistá syrovost a špinavost, přičemž jsme se rozhodli, že tyto vlastnosti si ponecháme jako jeden z klíčových prvků,“ uvádí Romain Volatier, šéf akustiky u Bugatti. Automobilka ovšem zároveň také chtěla, aby pohonná jednotka konečně dokázala majitele s vozem propojit i po zvukové stránce. Technici tak vyzkoušeli nepočet simulací, při kterých hledali tu správnou rovnováhu.

Jejich cílem totiž bylo, aby motor majiteli jasně sděloval, co vlastně vůz dělá. Jak tedy dodává testovací jezdec Paolo Magrore, ve chvíli, kdy začnete plynový pedál mačkat intenzivněji, začíná být intenzivnější také zvuk. Bugatti ovšem nechtělo, aby Tourbillon působil jako splašený závoďák na značkách, cílem značky taktéž bylo, aby jízda v něm byla mimořádně komfortní. A najít ideální rovnováhu mezi dvěma rozdílnými světy bylo náročné.

Velkou překážkou v misi značky byly přísnější zvukové normy, nová auta totiž dnes v Evropě nemohou překročit metu 72 decibelů. V to se přitom nepočítá jen zvuk motoru, ale i hluk od pneumatik či větru. Něco takového konkurence stále častěji řeší s pomocí reproduktorů, které umocňují zvuk motoru. Touto cestou ale Bugatti nešlo, veškerý soundtrack tak jde skutečně jen na konto šestnáctiválce, audiosystém v něm nehraje nejmenší roli. Výsledek si poslechněte sami níže, stojí to za to.

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec