Autoforum

/

Foto: Ferrari

Proč vůbec nová auta dostávají hybridní pohony, když jsou zejména u sportovních verzí zjevně kontraproduktivní? Protože je vyžadují ta či ona pravidla silničních i závodních aut, víc v tom není. Ferrari proto udělalo auto stojící mimo pravidla a hybrid poslala k šípku. A neudělalo chybu.

Asi není od věci, když se společnost shodne na sadě základních pravidel pro to či ono, má to své nesporné výhody. Stejně jako v jiných případech ale platí, že všeho moc škodí. V automobilové branži se o tom přesvědčujeme už nějakých 20 let. Do té doby platilo, že nová auta musela ctít určitá omezení, pořád ale mohla být šita primárně na míru toho kterého konkrétního využití. Od určité chvíle už ale výrobci museli nová auta dělat primárně tak, aby se vešla do nespočtu různě definovaných omezení, a pak se zbytek uzpůsobil účelu. Od té doby je jen hůř.

Z nových automobilů se tak vytrácí nejen schopnost uspokojovat zákazníky, protože na jejich potřeby při konstrukci nemůže být brán dostatečný zřetel, ale i elementární racionalita. Proč by dnes kupříkladu sportovní auta měla být hybridní či dokonce plug-in hybridní? Jaký to dává smysl krom toho, že se některá jen tak mohou vejít do limitů definovaných homologačními pravidly? Z takového Audi RS5 je dnes totální nesmysl, který váží skoro 2,5 tuny, nefunguje skoro v ničem, prohrává skoro se vším a všude a jako blbost působí i ve srovnání s vlastním předchůdcem. V předchozích větách je pár hyperbol, ale realita tak působí. Jaký smysl takové auto dává? Už to pořádně ani není sporťák, už je to hlavně hybrid.

Podobná pravidla navíc leckdy platí i v závodních seriálech, které kdysi ukazovaly cestu silničním autům, nyní ale kopírují marnost silničních aut, aby nevypadala tak hloupě. Současná Formule 1 budiž toho nejlepším důkazem. Na silnici bohužel nemáte na výběr, a pokud chcete nabídnout auto, které do provozu může, pravidla prostě splnit musíte, ač jsou sebetupější. Ale co na okruhu? Pokud chcete závodit v nějaké oficiální sérii, pak platí to samé, ale co když si chcete jen zablbnout? Nebo si zazávodit v nějakém amatérském klání? Pak pořád můžete všechno.

Přesně touto cestou se nyní vydalo Ferrari, které pro svou klientelu v rámci programu Competizioni GT pořádá jak okruhové dny, tak jednotlivé závody. Dosud v něm přitom řádil model 488 GT Modificata, který se nemusel držet pravidel a nabídnul tak 700 koní. Nově ovšem bude osmiválcové kupé nahrazeno šestiválcovým modelem 296 GT Modificata, který vychází z verze 296 GT3 Evo. S tou je spojen punc FIA, pročež se musí držet pravidel této kategorie. U novinky však lze na jakékoliv omezení zapomenout, pročež Ferrari zbavilo šestiválcový motor jakékoli hybridní technologie a místo toho přišlo s novými turby, chladiči, hřídelemi, výfukem či palivovým systémem.

Třílitrový pohon tak produkuje 730 koní, tedy o 130 kobyl víc než pravidlům vyhovující GT3 Evo. Oproti němu Ferrari upravilo i převodovku či bodykit, který generuje větší přítlak. Verze Modificata je tak na firemním okruhu Fiorano o 3 sekundy (!) rychlejší než GT3 Evo, čímž je vlastně řečeno naprosto vše. Pravidla, která dělají aut a složitější, dražší pomalejší? Jaký smysl to dává?

Že Ferrari takto nabízí víc za míň potvrzuje i pohled do kabiny, kam se Ferrari povedlo vmáčknout sedadlo spolujezdce. I s drahou polovičkou na palubě tak můžete být rychlejší než závodní pilot v jednomístném speciálu. Italové vyrobí jen omezené množství verzí Modificata, přičemž vedle aut zákazníci mohou počítat také s dvouletým závodním programem, který zahrnuje 12 závodů na známých okruzích, i podporou mechaniků.

Lze už jen dodat, že novinka má na kontě suchou hmotnost 1 330 kg, pročež je o 80 kilo těžší než GT3 Evo. Přesto je ovšem rychlejší, neboť Ferrari mohlo dle svého nastavit také podvozek. Modificata je tak rozhodně tou nejlepší verzí, jakou lze v rámci modelové řady 296 koupit. Cenu automobilka nezveřejnila, ale víte, jak to v těchto sférách chodí - kdo se musí ptát na cenu, nemá na to...

Zdroj: Ferrari

Petr Prokopec