Autoforum

/

Foto: Ferrari

Automobilka se pochopitelně bude tvářit, že se nic hrozného nestalo a neděje, donedávna nepředstavitelné fiasko jeho poslední novinky si ale bude vybírat svou daň. První na řadě je ten, kdo buď nebyl schopen dobrat se reakce publika ještě před premiérou, nebo ji ignoroval.

Rok 2026 se do historie silničních Ferrari zlatým písmem rozhodně nezapíše, to už si v červnu tohoto roku můžeme říci bez jakýchkoli pochyb. Za vším stojí donedávna nepředstavitelné fiasko poslední novinky značky, elektrického modelu Luce, který šokuje od chvíle své premiéry takovým způsobem, že je zdrojem údivu a výsměchu až do dnešních dnů. A to i když k oné premiéře došlo už přesně před měsícem.

Stačí se ale podívat na hlavní fotku tohoto článku, abyste to pochopili. Člověk může být jakkoli smířlivý či dokonce „Ferrari pozitivní”, po spatření tohoto vozu se mu ale znovu a znovu hrnou do úst slova jako: „Co?” Anebo: „Vážně?” Je pořád stejně neuvěřitelné, že Ferrari s takto pojatým, takto vyhlížejícím autem se vší vážností přišlo. A čekalo úspěch.

Pravda, určitá nejistota značky nad jeho přijetím byla sice z mnoha jejích kroků znát, nenašlo se ale nic, co by odhalení vozu zastavilo dřív, než bylo pozdě. Pozitivního na něm nejde najít prakticky nic, auto zacloumalo s hodnotou celé firmy, rozvázalo jazyk i bývalému šéfovi a donutilo Italy stydět se za svůj národní poklad. Je to jedno obří fiasko, jedno neuvěřitelné selhání managementu firmy, které vypadá pořád stejně absurdně, ať už se na Luce podíváte jakkoli a kdekoli.

Automobilka pochopitelně dopady této premiéry bagatelizuje a říká něco jako: „To né, to se prodá!” Možná prodá, když automobilka použije všechny své obvyklé triky, přesto je jasné, že za tohle nebude ráda. Nepotřebuje auto, k jehož prodeji musí využít touhy po jiných žádoucích strojí značky, aby s ní udělalo kšeft, potřebuje samostatně žádoucí zboží. Je to - zde spíš náhodou - stejné jako s jinými elektromobily obyčejnějších značek.

Nemůžete poskládat nabídku jen z „compliance cars” a nemůžete v ní mít ani příliš takových vozů a spoléhat na to, že vám ziskový prodej upozaďovaných spalovacích modelů bude vnitřně dotovat ztrátový odbyt těchto emisních úliteb. Ferrari sice není v pozici, kdy by na Luce nevyhnutelně prodělávalo, nežádoucí model prodávaný „přes ruku” se ale ani jemu nehodí. A ignorovat jistě nelze ani vliv vší té negativity na hodnotu firmy a značky, o kterou jinak automobilka s takovou vehemencí pečuje.

Je tedy jasné, že se dříve nebo později musely objevit debaty na téma: „Kdo za to může?” A že odpovědí asi nebude něco v tom duchu, že to byla boží vůle, s tím by asi ani papež nesouhlasil. Popravdě řečeno je Ferrari tak malá firma s tak malým portfoliem, že ani generální ředitel nemohl nevědět, co přesné se chystá, a měl to s elementární soudností zastavit. Zákon padajícího lejna ale nutí schytat největší rány nejprve ty níže postavené, a tak se Ferrari zatím zbavilo jiného člověka, svého marketingového šéfa.

Jméno Enrico Galliera vám asi moc neřekne, Ferrari nemusí dělat skoro žádný marketing, aby bylo úspěšné, takže je vlastně otázkou, co tento člověk ve firmě 16 let dělal. Ale byl v ní, za marketing odpovídal a samotná existence Luce je v prvé řadě marketingové selhání. Znovu s upřímností se chce dodat, že soudný člověk nepotřebuje víc než oči a mozek, aby tento nesmysl odmítl a nedopustil jeho veřejné odhalení. Pokud ale postupujete standardně, stačí uspořádat pár prezentací pro „focus groups”, tedy okruhy potenciálních zákazníků, vyslechnout si jejich reakce a podle toho se zachovat. Galliera to buď neudělal, nebo zpětnou vazbu ignoroval.

Vypadá to spíš na B, protože zprávy o tom, že o budoucí Luce je po konfrontaci s klienty značky „nulový zájem”, začaly kolovat už loni v červnu. Tehdy mělo Ferrari říct stop, ale místo toho projekt protlačilo až do produkční fáze. Zbytek už je historie, která podle nás pořád není dopsaná - místo bude tohle selhání stát další lidi.

Přesná Gallierova role v celém procesu je zatím neznámá. Automobilka oznámila pouze tolik, že se tento muž „rozhodl otevřít novou kapitolu své životní cesty” s tím, že toto rozhodnutí „padlo už před nějakým časem”. Pokud je to pravda, je také možné, že Galliera nebyl tím, kdo za selhání může, naopak mu oponoval a byl-li „přetlačen”, raději sám skončil. Také je ale možné, že to byl on, kdo selhal, a automobilka nyní zmíněným jen nechce vytvářet (beztak nevyhnutelné) spojitosti s problémy kolem modelu Luce a „před nějakým časem” bude třeba 14 dnů zpátky...

Buď jak buď, Galliera skončil a na jeho místo už od 1. července usedne Massimiliano di Silvestre, který dosud řídil italskou filiálku BMW. Přejeme mu hodně zdaru, do startu dostal jednoho opravdu velkého černého Petra, se kterým se bude muset nějak vypořádat. Ale zrovna u BMW umí naučit lidi kupovat i odporná auta, ze? Možná proto padla volba na něj...

Jeho místo přejímá dosavadní ředitel BMW Italia, Massimiliano di Silvestre. Foto: BMW

Spojitost s totálním fiaskem odhalení Ferrari Luce je jistě neúmyslná nebo náhodná. Foto: Ferrari

Zdroje: Ferrari, Reuters

Petr Miler