Autoforum

/

Foto: Ferrari

Možná to tak Italové skutečně zamýšleli, po velmi nevraživém přijetí vozu ale podle všeho změnili názor. Aby autu zajistili odbyt, dělají z něj už teď takové žrádlo pro psa, které musíte jako člověk sníst, pokud se chcete propracovat k něčemu, na čem si teprve pochutnáte.

Letošek už se asi do historie nezapíše jako rok úžasných automobilových premiér, neboť už v červnu 2026 za sebou máme odhalení několika novinek, ze kterých má publikum oči navrch hlavy v tom nejhorším smyslu těchto slov. Raději nebudeme přisypávat sůl do vlastních bolavých ran jejich rekapitulací a zmíníme jen tu, která se jako pomyslný maják skví nade všemi - Ferrari Luce.

Už první odhalení tohoto vozu byla rána, pak to s ním šlo jen od deseti k pěti a nakonec od pěti k nule. Pozadí jeho odhalení připomínalo spíš pověstný „sjezd milovníků opery” z Někdo to rád horké, auto „nedává” ani bývalý šéf Ferrari, nevraživě se k němu staví i další Italové a když se objeví na ulici, začne vše nanovo. Italům se povedlo udělat takové antiferrari, že vedle něj i první SUV značky působí jako pravověrný stroj, to je co říct.

Tohle opravdu není dobré entrée, a tak po něm rychle berou za své i sliby, které padly už při samotné premiéře. Když publikum vidělo, co za bizarnost automobilka vytáhla, leckoho hned napadlo, že jediný recept, jak tuhle věc prodat, bude podmiňovat „přidělení” výjimečnějších modelů značky její koupí. Něco takového svého času dělalo Porsche s elektrickým Taycanem - když jste chtěli alokaci na stroje jako 911 GT3 RS či ještě výjimečnější modely, stačilo vzít jeden Taycan a hned bylo o čem jednat. Jinak Smolík Pacholík.

Přesně o tomto sám šéf Ferrari hned po premiéře řekl, že automobilka dělat nebude. Luce prezentoval jako „hrdé” zboží se specifickou klientelou, které prostě bude nabízet bez jakýchkoli podmínek, limitů či v jakémkoli „bundlu”. Sami zákazníci Ferrari oslovení agenturou Bloomberg ale pár týdnů po premiéře hovoří o docela jiných praktikách.

Několik sběratelů pohybující se v těch správných kruzích Bloombergu sdělilo, že jim bylo přímo či nepřímo řečeno, že koupě modelu Luce „může posílit jejich vztah s automobilkou”, což jim do budoucna může zajistit přístup k ceněným limitovaným modelům. To je opravdu skoro mafiánská libůstka, o které agentura hovoří poté, co vyzpovídala víc než půltucet zákazníků Ferrari z celého světa, kteří byli po debutu osloveni automobilkou s nabídkou koupě.

U Ferrari to zdaleka není nová praktika a popravdě by nás vůbec nepřekvapilo, kdyby se to prostě dělo jako pokaždé. Ale fakt, že k tomu Ferrari přece jen přistupuje poté, co šéf automobilky popřel, že něco takového dělat bude, vše přece jen zviditelňuje. Připomíná to slova Jaye Lena, slavného amerického petrolheada a sběratele aut všeho druhu, který se s Ferrari rozhodl nezaplést poté, co zjistil, že by musel koupi 3 až 5 „obyčejných” Ferrari, aby se dostal na ten správný seznam vyvolených, kteří mohou chtít po Ferrari některý z výjimečnějších modelů.

„Je to jako když bohatí chlapi jdou za dominou. ‚Ach, ta mi nakopala, bylo to fantastické!‘ Někteří to tak mají rádi. A Ferrari jsou skvělá auta, není to nic proti jeho autům jako takovým. Jen... když utrácíte obrovské množství peněz, měli byste se cítit jako zákazník,” nechal se kdysi slyšet Leno. U Ferrari to tak není a se zákazníky budují spíš vztahy ve stylu stockholmského syndromu. Dobře vystihl situaci také expert přes sběratelské vozy Max Girardo, který přirovnal nákup u Ferrari k pokusu rezervovat si stůl v restauraci, kde je věčně plně obsazeno. Pro stále zákazníky se nakonec místo vždycky najde...

Samozřejmě nevíme, kde v tomto konkrétním případě končí strategie automobilky a začíná snaha dealerů, kteří jsou zvyklí takové věci dělat už dekády. Ono je to ale nakonec jedno, i tady nakonec ryba smrdí od hlavy - pokud Ferrari svým prodejcům řekne, že musí prodat X Luce, aby byli kamarádi a dostali Y jiných vozů, u kterých mohou ceny vyšponovat až k prasknutí, dealeři budou s auty obdobně zacházet směrem ke klientům a klást jim stejné podmínky, i když oficiálně takový přístup nikdo nestanoví.

Ferrari tedy v reakci na přímý dotaz nepřekvapivě popřelo, že by se tak chovalo, nepřímo to ale vlastně potvrdilo. Automobilka obecně uvádí, že při přidělování vysoce žádaných vozidel upřednostňuje zákazníky, se kterými udržuje dlouhodobě pozitivní obchodní vztahy. Popřelo však, že by kupující povzbuzovalo k nákupu aut pouze za účelem zlepšení svého umístění v pomyslném žebříčku. Ale jak jinak ony dlouhodobě pozitivní obchodní vztahy vybudujete? Společnost přesto uvedla, že by si zákazníci měli vybírat vozidla na základě vlastního vkusu a preferencí spíš než na základě jakékoli vnímané výhody v budoucím přidělování čehokoli. Samo přitom ví, že takhle jednoduché to u něj není...

Několik sběratelů, které agentura Bloomberg oslovila, ostatně uvedlo, že signál k jinak bezdůvodnému objednání Luce vnímají od Ferrari jasně a hlasitě. Jeden klient dokonce otevřeně potvrdil, že Ferrari zdůraznilo, že na jeho koupi Luce záleží, pokud chtěl zůstat mezi nejlepšími klienty společnosti. Jiní naznačili, že „služebně mladší” zákazníci mohou elektromobil vnímat jako jednu z cest k budoucím limitovaným vozům značky.

„Většina lidí tohle auto nenávidí a říká, že je ošklivé,” říká k věci Paul Welch, zakladatel platformy MillionPlus, která se točí kolem luxusních aktiv. „Někteří tak o koupi uvažují jen proto, aby získali přístup k budoucím autům a posunuli se výš na čekací listině - spousta lidí je ochotna tuto hru hrát,” dodává.

Za nás nepochybujeme o tom, že Ferrari nebude mít do nějaké chvíle problém kupce pro tento vůz tímto způsobem najít. Ale jak dlouhý je seznam lidí, kteří jsou ochotni koupit si tak drahou (přes 13 milionů Kč v základu!) věc s vidinou toho, že o většinu těchto peněz prostě přijdou, i když s vozem nikam nedojedou, jen proto, aby mohli utratit další desítky milionů za něco, co opravdu chtějí? Nenulový je zcela jistě, je ale po světě takových lidí třeba 5 tisíc, aby zajistili Luce odbyt na léta dopředu?

Velmi o tom pochybujeme, velmi. Sám bych se asi v kůži dobře situovaného člověka urazil, kdyby mi někdo řekl, že musím sníst drahé psí žrádlo jen proto, abych se v luxusním hotelu prokousal k pořádné snídani. Někteří to snesou, nekonečné zástupy jich ale prostě nebudou...

Zdroje: Bloomberg, Ferrari

Petr Miler