Autoforum

/

Foto: Pagani Automobili

Vidíte to? Říká si Trionfo a je celý „zabalený” v karbonu. Což je docela příznačné pojetí stroje sloužícího jako oslava života někoho, kdo triumfoval právě v oblasti použití karbonových vláken ve světě aut. Horacio Pagani slaví sedmdesátku a nadělil si k ní jednu krasavici v letech.

Prvním modelem italské automobilky Pagani byla Zonda. Ta si užila svůj debut již v roce 1999 na tehdejším ženevském autosalonu, přičemž tamtéž měl o dvanáct let později premiéru i druhý sériový model značky, Huayra. Protože ale zlatý věk autosalonů definitivně skončil, tedy minimálně v Evropě, Utopia jakožto třetí model v pořadí byla představena v roce 2022 ve slavném milánském divadle Teatro Lirico. Podobně jako v předchozích dvou případech pak i tento vůz lze pořídit také bez pevné střechy, přičemž debut Roadsteru jsme si moli užít před dvěma lety.

Jakkoli Zonda byla nahrazena Huayarou, která již má taktéž svého nástupce, Pagani jejich výrobu nikdy definitivně neukončilo. Místo toho automobilka zámožné klientele soustavně umožňuje, aby si dopřála, po čem její srdce touží a co její peněženka dokáže zaplatit. V roce 2017 se tak kupříkladu ukázala Zonda HP Barchetta, která vznikla na počest šedesátin zakladatele automobilky Horacia Paganiho, otce moderních karbonových superaut. Oproti ostatním verzím se lišila částečně zakrytými zadními koly, na které přitom 7,3litrový dvanáctiválec posílal 800 koní.

Pagani 10. listopadu loňského roku oslavil sedmdesátiny, pročež by nemělo být překvapením, že se značka rozhodla vstoupit do již dobře známých vod. Jen tentokrát není nová oslavná verze založena na zmrtvýchvstalé Zondě. Místo toho můžeme přivítat zmrtvýchvstalou Huayru 70 Trionfo, která podobně jako její předchůdce vznikne jen ve třech kusech. Pokud ale nyní zvažujete, že někomu „střelíte“ třeba ledvinu a ještě pár dalších orgánů, rovnou vás zarazíme - produkce je vyprodaná a první vůz si už převzal majitel z USA.

Jde o exemplář, který vidíte na fotkách a který páruje zelená karbonová vlákna s jasně oranžovými detaily. Vzhledově přitom Trionfo, tedy v italštině triumf, vychází z verze Huayra Roadster BC, ovšem s ním sdílí pouze dveře a okenní rámy. Vše ostatní je nové, přičemž vpředu trůní jednodušší nárazník hostící vertikálně usazené LEDky určené k dennímu svícení. Vzadu pak trůní především mohutné křídlo s „labutím krkem“, které doplňují přepracovaný nárazník a difuzor, které více odhalují mechaniku před nimi.

Do motorového prostoru zamířil šestilitrový V12 twin-turbo od Mercedesu-AMG, který byl ovšem plně postaven dle požadavků italské automobilky. Ten v případě standardního Pagani Huayra posílal na zadní kola 740 koní, a to zpočátku jen skrze dvouspojkovou automatickou převodovku. Pozdější varianty ovšem nabídly jak vyšší výkon, tak i manuál. Trionfo pak kráčí v jejich stopách, neboť páruje 845 kobyl se sedmistupňovým „fofrklackem“ a třemi pedály. Obojí je přitom uměleckým dílem.

Ohledně dynamiky můžeme jen spekulovat, nicméně třeba výchozí Huayra Roadster BC měla na kontě 2,8sekundový sprint na stovku. Pomáhal ji s tím pak sice zmíněěný automat, na druhou stranu však měla k dispozici „jen“ 800 koní. Ty pak byly spárovány s 1 250 kilogramy. Trionfo by se ale díky manuálu mělo dostat pod tuto metu. Ve finále je to ale vlastně jedno, stejně jako není podstatná cena. Z každého Pagani je totiž aktuálně investice, která se jejich majitelům obvykle vyplácí.

Zdroj: Pagani Automobili

Petr Prokopec