Autoforum

/

Foto: Hyundai

Dekády jsme byli zvyklí na to, že standard nově vyráběných aut je postupem času vyšší a vyšší. Co tedy bylo dříve drahou výbavou pro „smetánku”, to najednou dostával v základu „plebs”. Hra se zjevně otočila. Anebo možná konečně vyrovnala - teď už nedostává nikdo nic.

Později narození to nebudou chápat, ale nejsou vůbec tak dávno doby, kdy bylo normální nedostat do obyčejných aut v základu výbavu prakticky žádnou, do levných verzí drahých aut téměř žádnou. Třeba Nissan Primera, úspěšné to auto střední třídy přelomu milénia, nemělo v základu ani klimatizaci. Takový Ford Focus první generace, ještě úspěšnější auto téže doby, nemělo prakticky žádnou výbavu ani ve vyšších verzích typu Trend, i té klima chyběla. A když jste si tehdy koupili BMW 3 E46, museli jste si sakra připlatit, abyste měli aspoň klimatizaci, slušné rádio, elektrickou výbavu a sedadla, ze kterých vám na zadku nevyskáčou vlci po hodině jízdy.

I k drahým šestiválcovým verzí tohoto dnes legendárního auta byla standardem manuální klima, okna se „švihadly” vzadu a sedačky, za něž by se styděla i Škoda Rapid (vlastně v obou modernějších generacích). Tak to bylo a BMW v tom nebylo výjimkou - Audi nebo Mercedes k tomu přistupovaly stejně. Postupem času se to změnilo a auta bez klimatizace či všech oken „v elektrice” skoro přestala existovat, byl to ale celkem dlouhý a bolestivý proces. Navíc netrval věčně.

V posledních letech jsme svědky opačného procesu, kterému jsme s kolegy přidělili vážně pěkný název - „rebídizace”. To, co bylo standardem, najednou standardem není, a to v mnoha smyslech těchto slov. Dolů šla kvalita materiálů, kvalita zpracování i rozsah výbavových prvků. Je třeba až šokující sednout do dnešního Audi A5 Avant s cenou od 1 282 900 Kč a vidět, jakého chudáčka dostanete. Za plasty použité v tomto autě by se dřív styděl i VW Golf, za architekturu a palubní elektroniku snad i Škoda Octavia. Přesednout do tohoto vozu klidně i z oholeného Audi A4 Avant předchozí generace (B10 vs. B9) je kulturní šok svého druhu.

Automobilky v posledních letech šetří, na čem mohou, a to hlavně kvůli vynucovanému přechodu na drahou a nechtěnou elektromobilitu. To není tajemství, to vám odvážnější zástupci firem přiznají. I spalovací modely jsou tak oholenější a současně dražší, aby na tento ztrátový ohňostroj marnosti vydělaly, samy elektromobily jsou pak ještě dražší a současně... No nezřídka jsou ještě oholenější. Výsledkem pak bývají nabídky, nad kterými se tají dech, neboť působí neuvěřitelně neatraktivně.

Čerstvým příkladem budiž nové malé Hyundai Ioniq 3, o kterém kolega napsal, že by mohlo jít o zajímavé lidové auto, kdyby nestálo víc než násobně větší a použitelnější vozy. Jak výmluvné to zas jednou bylo... Vůz je nyní v českém prodeji. A co za svou cenu nabízí, opravdu bere dech.

Z základu za 719 990 Kč totiž dostanete verzi Select, na kterou kdybyste vzali holicí strojek, můžete po ní jezdit rok a stejně ho neotupíte. Protože oholit už skoro není co. Na první pohled to tedy není taková bída, neboť vnější vizáž je skoro stejná jako u vyšších variant. Tedy až na nehezká 16palcová kola, která dostal jen základní model, stejně jako čirá okna na bocích a vzadu - za tónovaná se připlácí.

Díky tomu si bude moci celá ulice vychutnat pohled na palubní desku, která je pro Select též jedinečná. Je na ní totiž... nic. Hyundai tuhle verzi ošidilo tak moc, že jí dodává bez přístrojové desky, tak daleko zachází pořád málokdo. Displej infotainmentu nechybí, i ten je ale menší než u vyšších verzí (12,9 místo 14,6 palce). Přesto se do jeho rohu nastěhovala náhrada přístrojovky jako v Teslách Model 3 a Y, to bude krásně použitelné auto.

Dál si můžeme povídat jen o tom, co tu není. Vyhřívaná sedadla samozřejmě chybí, osvětlení pro cestující vzadu chybí, výškově nastavitelné sedadlo spolujezdce chybí, bederní opěrky chybí všem, odkládací kapsy na zadní straně sedadel chybí, dešťový a světelný senzor chybí. Bezdrátová nabíječka telefonu chybí, vyhřívaný volant a elektricky sklopná boční zrcátka chybí. A protože jsme v elektromobilu, tak chybí i věci jako vyhřívání baterie, chybí tu tedy úplně všechno?

Všechno ne. Pomineme-li tak či onak povinné prvky, vůz má klimatizaci, rádio s reproduktory, Android Auto a Apple CarPlay, tempomat a stmívatelné vnitřní zpětné zrcátko. A počkat, ona podivná pastelová červená barva je také (jako jediná) bez příplatku. Tomba la bomba, maestro Alberto by na tohle auto mohl dělat reklamu.

Když jsme zavadili o nevyhřívanou baterii, také ta skoro chybí. Základní verze má neuvěřitelně malých 42 kWh kapacity, což je ekvivalent ani ne 11litrové nádrže na naftu. Můžete si ale připlatit za větší - za pouhých 100 tisíc korun dostanete plných 61 kWh, čímž se dostanete někam na úroveň 15litrové nádrže. Alberto, pořád čtete? Tohle je vážně bomba...

Jinými slovy, za 720 tisíc korun dostanete 4,15 metru dlouhé auto (pár cm přes Fabii, je to skutečně vůz jedné z nejnižších tříd) s tak nicotnou výbavou, že ani nebudete pořádně vědět, kolik jedete, a v zimě vám zmrzne nejen zadnice, ale i baterka, která je ale tak malá, že jí skoro nebude škoda. Když si připlatíte za polonicotnou baterii (61 kWh) a polonicotnou výbavu (Trend), jste už na 900 tisících korunách. Komu tohle chtějí Korejci prodávat? KČM? Klubu českých masochistů?

Však i za oněch 720 tisíc dostanete novou Škodu Octavia 2,0 TDI v už vyšší výbavě Selection. To je asi 30krát víc aut v každém směru. A za 900 tisíc už můžete mít Sportline 2,0 TSI s víc než 200 koňmi a automatem. Diví se někdo, že u nás Hyundai letos prodalo 348 elektrických aut z 9 764 celkem, takže skoro nic? I když je propaguje, jak může? Ioniq 3 tuto bilanci stěží zásadě změní, na to vemte jed...

Zdroj: Hyundai

Petr Miler