Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Z hlediska svých vlastností je nová A3 extrémně dobrým autem, jedním z nej kompaktů vůbec. Vzhledem ke své ceně ale okouzlit nesvede.

Jedním z populárních novinářských klišé je snaha dodat jinak nepříliš zajímavému obsahu atraktivitu tím, že autor v úvodu nastíní určité, na první pohled ne zcela patrné drama. Tím se pokusí vtáhnout do děje i čtenáře, které by jinak daný článek nezajímal. Nepatřím mezi ty, jenž by na podobných, poněkud otřepaných přístupech stavěli, při vší snaze o opak ale test nového Audi A3 jinak uvodit nemohu.

Na první pohled jde totiž o zcela banální recenzi. Jistě se i v případě tohoto modelu najdou lidé, kteří nad jeho koupí váhají z obvyklých důvodů a přemítají, zda dají přednost tomu, či onomu vozu. Jsem si ale více než jist, že je jich mnohem méně, než je u kompaktů obyklé. A to nejen absolutně. Zatímco třeba Hyundai i30, Ford Focus nebo Honda Civic jsou vozy, které se snaží zaujmout svou racionalitou, tedy poměrem kvalit k ceně a ony kvality má tedy smysl zkoumat klidně i pod mikroskopem, u Audi A3 něco takového nefunguje.

Tohle auto se rozumem moc koupit nedá a nefunguje ani jiný přístup vedoucí ke koupi srdcem. Neříkám, že se do A3 nemůžete zamilovat (může se vám líbit, může vám také třeba vonět...), ale rozhodně ne z těch nejobvyklejších, řekněme „řidičských příčin”. Na něčem podobném staví, nebo spíše stavělo třeba BMW, když předchozí jednička, třeba i v provedení 116i, byla řidičsky tak zajímavým strojem, že jste za ní těch pár set tisíc navíc s chutí vysolili, třebaže v přímce jela hůře než stará i30 s vyhoněnou jedna-šestkou. A3 se prostě nikdy nestala autem pro nadšené řidiče - jako S3 možná, ale jako vůz s jednou ze základních motorizací nenabízela žádnou podstatnou „prémii” z hlediska řízení oproti sesterskému Golfu.

Její „prémiovost” spočívala především ve značce, navíc jste dostali leda trochu zajímavější interiér. Víc ne, přesto se prodávala vždy velmi slušně. Osmý div světa? Ani ne, tohle auto vzniklo především jako volba pro ty, kteří už nějaké Audi mají a chtějí koupit něco „adekvátního” své manželce, dceři, kočce... (nebo manželovi, synovi, psovi - ať jsme „genderově” v rovnováze). Jsem si naprosto jist, že i kdyby se v testech tohoto auta objevilo cokoli, alespoň dvě třetiny jeho prodejů se uskuteční tak či onak. Tento vůz už dávno většinu svých zákazníků získal, nemusí o ně bojovat, nikoho z nich nebude zajímat, jestli svému blízkému koupí to nejlepší nebo o jak moc skvělý kauf jde. Koupí to, co chtějí, za peníze, které mají a nebudou to vůbec řešit. A pokud by to náhodou „lehce řešili”, mohu je už na tomto místě uklidnit - nová A3 je tak dobré auto, že tuto roli zvládne více než se ctí.

Proto má slova o banalitě tohoto testu, jeho vliv na kupní rozhodování většiny potenciálních zákazníků bude minimální nebo nulový. Přesto jsem A3 vyzkoušet chtěl, a to velmi, neboť si myslím, že vás může zajímat, i když o tom možná ani nevíte. Kde je tedy to skryté drama?

Jde o vůbec první vůz koncernu VW na nové platformě MQB, která staví na docela jiné filosofii než ta dosavadní a která bude mít klíčový vliv na podobu koncernových kompaktů po mnoho dalších let. Stojí na ní nový Golf a Leon 2013, stane na ní Octavie III a jistě ještě spousta dalších modelů rozličných typů. Jistě, je to jen platforma, ale pokud by skvěle neměla fungovat v hávu A3, pak kde? Proto jsem považoval tento test za opravdový „prubířský kámen koncernové budoucnosti” a věnoval mu jinak možná nemístnou pozornost, kterou jsme třeba Golfu ve stručném prvním testu zatím věnovat nemohli.

Otázka je tedy jasná - je A3 opravdu špičkovým kompaktem, který se dokáže postavit na vrchol své třídy a nechat drobky ze svého vladařského stolu padat k níže postaveným koncernovým autům nižší střední třídy? A nebo je sám o sobě něčím dost nepřesvědčivým a Volkswagen může očekávat leda hubená léta ve stínu lepšící se konkurence? Povím vám to.

Prťavé autíčko

Když se nová A3 představila veřejnosti, ozvalo se z celého světa místo nadšeného potlesku pouze velké, rozpačité zašumění. Po letech tajnůstkaření vytáhlo Audi něco, co bylo vyzpytatelné jako úvodní slova Jaromíra Bosáka při komentování sportovních přenosů. Na přídi, na boku, na zádi, tam všude byly k vidění jen a pouze prvky již spatřené na modelech A6, A1, faceliftovaných A4 a A5 a mnohých dalších.

Neříkám, že je to ošklivé, je to dokonce docela líbivé a přesto nevtíravé, neurážející. O nápaditosti nebo snad novátorství ale nemůže být řeč. I tak vás ale nová A3 při prvním kontaktu svým vzhledem velmi pravděpodobně překvapí.

Takže fotky klamou? Ne, neklamou, design působí in natura přesně tak povědomě, jako na obrázcích, auto ale zaskočí tím, jak je malé nebo spíše tím, jak prťavě vypadá. Když jsem k němu poprvé přišel chtěl jsem utrousit něco o tom, že mělo jít o zápůjčku A3 a nikoli A1. Rychle jsem si ale uvědomil, že o A1 opravdu nejde.

Je přitom obtížné vysvětlit, proč nová A3 vypadá jako dílo Uka Ješity. Muselo se totiž stát něco, co neprozradí běžně uváděné velikostní parametry - A3 8V je delší, širší a na dnešní poměry i neobvykle o něco málo vyšší než předchozí generace 8P. Přesto ve srovnání s ní vypadá vysloveně scvrkle. A když jsem ji postavil vedle obyčejné Octavie, měl jsem nutkání to malé ingolstadtské štěně bránit před boleslavským hromotlukem.

Vážně nedokážu úplné jasně říci, co je příčinou, ale klíčové asi bude, že vůz má relativně krátkou a nízkou příď s malými a nízko posazenými světlomety. Také karoserie zužující se směrem ke střeše udělá své, marně ale pátrám po jednoznačné hlavní příčině. Auto je každopádně očividně koncipované jinak než dosud, vypadá velmi drobně, střídmě až nevýrazně, i vedle mnoha konfekčních „buldoků” se vyloženě ztrácí. A nebyl to jen můj pocit, průpovídky o tom, že se mi „nějak srazilo auto”, jsem si vyslechl tolikrát...

Jde nesporně o první dopad platformy MQB, kterou jedním slovem nejlépe definuje už zmíněná střídmost. Motivací pro posun tímto směrem je po letech kynutí hned několik, krom snah o snížení výrobních nákladů jde pak o jeden pozitivních (ale v žádném případě legitimizujících) dopadů evropských regulací normované spotřeby. Výrobci musejí dále a dále spotřebu snižovat, aby jejich auta byla pod tíhou ohromných pokut vůbec prodejná a laciný prach už si vystříleli. Vesměs jednoduché úpravy jako systém start-stop, superdlouhé převodovky, pneumatiky s nízkým valivým odporem, jednoduché modifikace aerodynamiky, softwarové škrcení nebo i zmenšování objemů motorů už prostě vyčerpaly svůj potenciál a aby spotřeba dále klesala, je nutné sáhnout do elementární konstrukce auta. Tak, aby bylo lehčí a samo o sobě aerodynamicky příznivější. Výsledkem je jakýsi posun zpět v čase, nová A3 i přes své rozměry vážně vypadá jako kompakt z konce devadesátých let, možná ještě starší.

Pochopitelně, tohle je něco, po čem roky volám, a musel bych být hloupý, kdybych najednou nad prťavě vyhlížející A3 lámal hůl. Nelámu, tímhle se mi auto opravdu líbí, působí tak racionálně, adekvátně, nenabubřele, zvlášť na Audi... Nejsem si ale jistý, jestli se zrovna zákazníkům Audi (alespoň některým) bude líbit, že si přivezou domu vůz, před kterým sousedi nepůjdou do kolen s prosbou o slitování. Tahle A3 je taková Bambi na kolech, strach z ní rozhodně nejde.