Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(video) Nechápu smysl koupě auta, které jako SUV jen vypadá. Pokud si ale 2008 koupit chcete, nenacházím faktický důvod vám to rozmlouvat.

Velmi přívětivé ovládání

Když nad tím tak přemýšlím, vlastně jsem vám toho zatím o 2008 mnoho neřekl. Mé výlevy na téma crossover budou jistě mnozí považovat za nemístné, vzhled si stejně zhodnotíte sami a motor 1,6 VTi dost možná znáte. Snad jen za ten vnitřní prostor bych se pochválil... Žertuji, ale právě i tak trochu k vnitřku se vrátím na následujících řádcích, jejichž obsah se něco nového a pravděpodobně i překvapivého říci pokusí - tohle auto se krásně ovládá.

Je v podstatě úplně jedno, u jakého prvku začneme, špatně z toho nevyjde žádný. Pokud něco někdo bude někdy kritizovat, mohlo by to být řazení. Já jej nepovažuji za špatné, je ale faktem, že řadící páka se pohybuje v relativně dlouhých drahách a kulisa není extrémně přesně vymezena. Pokud máte ve zvyku řazení pouze zlehka naznačovat, kam se má zrovna přesunout, potíž s tímhle pětikvaltem mít nebudete, řadičce se do těch správných míst chce, a to i velmi rychle. Docela dobře si ale dovedu představit, jak nad ním budou občas láteřit lidé, kteří jsou zvyklí páku přesně někam „strkat”, právě tomu vzhledem k volnější kulise tak úplně nefandí. Je to sice limit uživatele, ten ale uživatel sám obvykle není s to identifikovat...

Pozoruhodně dobře se pracuje s volantem. Nemyslím teď onu ovládací mini-šišku, ta by mohla a měla vypadat jinak, přesto dovoluje ve spolupráci s řízením samotným vůz přesně ovládat. Nečekejte mnoho zpětné vazby, i když o nejmlčenlivější řízení také nejde, tady vaše pocity bude utvářet spíše překvapivá jízdní mrštnost vozu (probereme ji za chvíli), s níž jde poměrně ostrý převod řízení a opravdu velmi malý průměr volantu docela dobře dohromady. I posilovač je nastaven tak, aby tyto pocity podporoval a řízení je tak na jednu stranu snadné a přitom opravdu přesné.

Co se mi hodně zamlouvalo bylo rozložení pedálů, které u Peugeotu naskládali blízko k sobě a i do správné vzájemné polohy z hlediska vzdálenosti od přepážky mezi interiérem a motorem. Mnohé sporťáky by mohly závidět, jak snadné je pracovat se všemi třemi pedály naráz jen dvěma chodidly a i když si nelibujete v meziplynech při brzdění, bude vám příjemné, jak snadno lze přecházet z jednoho pedálu na druhý.

Pochválil bych jemnou spojku, nepochválil trochu přeposilované brzdy a znovu dobře ohodnotil ovladatelnost motoru. Tomu jsem se v předchozí stati vyhnul, tady ale mohu tuto přednost vylíčit naplno. Je to zkrátka pořád atmosféricky plněný motor a i když doby superrychlých a superpřesných atmosfér krmených skrz škrtící klapky ovládané lankem vedoucím přímo od pedálu plynu jsou jednou pro vždy pryč, tohle je jedna z lepších vzpomínek na minulost datovaná k roku 2013. Motor dává znát jisté prodlevy či nepřesnosti v reakcích na pokyny plynem jen v nižších otáčkách, kde je obětí bruselského škrtiče jménem Euro 5 (a počkejte na jeho šestou verzi, to bude bruselský rozparovač...), ve vyšších jsou ale reakce motoru přesné a rychlé. A samozřejmý dnes není ani relativně rychlý pokles otáček.

Zacházet s tímhle autem bude snadné pro náročné řidiče i jemné dévky a to není spojení, kterého by bylo možné jednoduše dosáhnout. To největší překvapení v projevu 2008 nás ale teprve čeká.

Zbořce odolný, překvapivě agilní

Důvodů, pro která „moderní SUV” nemám v oblibě, existuje řada, jedním z těch nejpodstatnějších je ale ztráta jízdního komfortu daná omezenou poddajností podvozku. Je to zdánlivý paradox, však je to skoro off-road, ne? Jenže po krátkém zamyšlení dává vše smysl - pokud autu přidáte půl metr na výšce, podobně navýšíte hmotnost i těžiště a přesto chcete, aby mělo dobré jízdní vlastnosti na silnici (nikde jinde s ním stejně nikdo jezdit nebude), bez tvrdšího podvozku to jde bez výrazných konstrukčních změn jen těžko. Výsledkem je pak rozpačité fungování na horší, tedy typicky české silnici, které je plné odskoků a rázů, které poškozují komfort, ale nakonec i jízdní vlastnosti. Podvozek, který skáče, k silnici nepřilne.

Neříkám, že z tohoto pravidla neexistují výjimky, v Peugeotu 2008 jsem ji ale vážně neočekával. Uvážíte-li jednoduchou konstrukci podvozku 208, jehož základ 2008 přejímá bez rozdílu, krátký rozvor, přidáte více hmotnosti a vyšší těžiště, nemůže to přece fungovat, i kdyby se v Peugeotu uladili k smrti. Jenže ono to funguje, a to skoro bezvadně.

Vážně nevím, jak se to podařilo, ale pokud s 2008 vtrhnete na i opravdu hodně rozbořenou silnici, budete se divit, jak moc ji dokáže „rovnat”. Poddajnost podvozku je pozoruhodná a i když není dokonalá, nechá do interiéru proniknout jen střípky vibrací a hluku, jimiž vás na stejné silnici zatíží běžné vozy o třídu i o dvě vyšší. Není to přitom jen záležitost komfortu, přilnavost vozu k povrchu zemskému je obdivuhodná a jediné, co 2008 vyvede z míry, je až velká, ale opravdu velká příčná nerovnost zasahující obě kola (typicky ne zcela zasypaný výkop apod.). Jezdit s tímhle autem po českých silnicích je docela radost a jestli existuje opravdu pádný důvod, proč tenhle model chtít, je to jednoznačně schopnost jeho podvozku poradit si se špatnou silnicí.

Výměnou za tuhle přednost by v případě podvozku kde kdo očekával vyšláplou bačkoru, která zkolabuje při jakkoli náročnější jízdě a to tím spíše, čím bude rychlejší. Jenže ani to u 2008 neplatí. Navzdory vysoké poddajnosti a v náznacích i houpavosti podvozku při pohybu po mizerné silnici se při ostřejší jízdě podstatně nenaklání a především - nebrání se ani velmi ostrému zacházení. Auto se velmi ochotně vrhá do zatáček a i v podstatě nesmyslné jízdě na hranici jeho možností sekunduje přesně. Jeho jízdní vlastnosti jsou přísně neutrální, vůz rozhodně není nedotáčivý, netrpí ale ani rozevlátou zádí, která by přetáčivými tendencemi něco chtěla rovnat. Je prostě „dotáčivý” a zatáčky jen vykružuje tak ochotně, jak očekáváte.

Nestandardní je rovněž fakt, že popsaný stav neplatí jen 50 nebo 100 km/h, i v rychlostech blízkých té maximální vůz zůstává jistý a ochotně mění směr. Něco takového je mnohým MPV, SUV a všemožným dalším vyšším autům cizí, zvláště pokud stojí na malých základech. Jízdní vlastnosti 2008 jsou paradoxně dokonce vyrovnanější než u 208, a to je třeba říci, že dvěstěosmička zdaleka nedisponuje tak poddajným naladěním - na stejných (tedy větších) kolech je to na špatné silnici spíše uskákaná mrška.

„Nevrtošivé” chování vozu pak nevystavuje nepěkný účet ani nevypínatelnému ESP (od 50 km/h). Pokud se auto snaží za všech okolností držet stopu, nemá ESP co řešit a ke slovu se příliš často nedostane. Zkrátka a jednoduše - jestli si nějak představuji dobře naladěný podvozek malého auta s choutkami posloužit spíše rodině, je to takhle. Nevím, jak moc to bude platit s těžším dieselem na Předku, s motorem 1,6 VTi to ale zkrátka platí. A to musím znova zopakovat, že konstrukce podvozku je až primitivní a jakkoli se kliková zadní náprava občas připomene svou přítomnost, je to vážně jen zřídka.