Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) GT 86 má na papíře všechno, co si dnes konzervativní příznivce sporťáků může přát. Jenže ve skutečnosti auto až takový zázrak není. Proč?

Ještě mizernější pocit z prvních kilometrů

Co můžete očekávat od auta zmíněné koncepce? U mě je odpověď jasná - lehkost, hravost, mrštnost, absolutní poddajnost. Musí to být mazlík, hračka, kus vás. Spíše vaše druhé šaty než typické auto. Jen tím ostatně dokáže ospravedlnit, že nemá tolik výkonu, díky tomu by dokázalo být rychlé a nebo aspoň zábavné. Jenže s GT 86 je to mnohem složitější. Neříkám, že tyhle vlastnosti nemá, rozhodně vám je ale nenutí. Ba dokonce je setsakra dobře skrývá za úplně jiné.

Ujel jsem s tímto autem prvních sto kilometrů a lámal jsem nad ním hůl. Nabízí leccos, ale rozhodně ne snahu se stát vaší integrální součástí. Motor hlavně v nižších a středních otáčkách neposlouchá, řazení je tuhé, s výraznými přechody a některým převodům se nechce do akce. Práce s motorem a řazením je tak dost složitá a to je u podobného auta polovina dojmu. Zbylé prvky jsou na tom lépe, ale celkový dojem nenapravují a pokud vyloženě nechcete, nemáte pocit, že by tohle auto umělo něco zvláštního. Navíc nenabízí ani nějakou nenucenou dynamiku a to vše zmíněné jen podtrhuje. I když kombinace 1 190 kg a 200 koní nezní špatně, motor se pod hranicí 4,5 tisíce otáček vysloveně dusí. A když ani neposlouchá a na plyn reaguje lecjak nepřesně s mírným zpožděním...

A v trhání japonského prospektu ještě chvíli nepřestanu. Přidejte si k řečenému i to, že kvalita běžné jízdy je mizerná. Třeba akustický komfort je blízký nule - rádio vypnete už ve 130 km/h, protože ho jinak stejně neuslyšíte. Už kvůli projevu motoru, pneumatik, obtékajícího vzduchu... A to nesmí pršet. Jinak si díky kapkám vody padajícím na střechu budete myslet, že na vás vedle jedoucí kamion s jablky vysypal svůj náklad. A už ani nechci zmiňovat, jak trocha písku rozezvučí blatníky a řadu dalších podobných projevů.

Ne, neblázním, nečekám od tohoto auta okouzlující jízdní komfort (a navzdory jeho jménu ani to, že půjde o GT). Jen se vám snažím vykreslit první dojem tak, jak jej po mém soudu bude vnímat ne „běžný zákazník” (ten na GT 86 ani nepomyslí), ale i lecjaká nadšená „benzinová palice” schopná odpustit autu kde co, jen když ji za jízdy dokáže pobláznit. U GT 86 totiž odpouštíte, odpouštíte a odpouštíte a ničeho se nedočkáváte, ani když už chcete od auta docela dost toho, co by mu mělo být vlastní. Opravdu to není tak, že bych oněch prvních sto kilometrů ujel nějakým dědkovským tempem, jel jsem se spotřebou 16 litrů na 100 km, což je u tohoto auta už hodně. Ale přednosti se pořád ne a ne prosadit, stále vítězily ony ústupky.

Tuto první část mého rychlého testu by leckdo mohl vydat za test celý a vlastně bych se mu ani nedivil. Tento dojem auto prostě dělá a ne jen na prvních metrech. Proto jsem také začal takto netradičně a vykreslil vám GT 86 tak, jak ji podle mého soudu bude vnímat i většina potenciálních zákazníků, pokud si s ní sjede třeba při předváděcí jízdě. Třeba i právě vy. Konec konců, s pár takovými lidmi jsem se i bavil a jejich závěry ani nemohu citovat, mohli bychom tento test vystavovat vždy jen po desáté večer...

Vůz naštěstí umí ukázat i lepší tvář, musíte si o to ale říci s důrazem, který je skutečně neobvyklý. Proto jeho vlastnosti v dalších částech rozeberu o něco podrobněji. Hodnocení exteriéru, interiéru nebo kvality obyčejné jízdy to pochopitelně nevylepší, nezmění to ani jiné nastíněné potíže. Otázkou je tak hlavně to, za jakých okolností dokáže GT 86 nabídnout tolik, abyste na tohle všechno mohli zapomenout, odpustit mu to, přejít to a radovat se hlavně z toho, co dokáže lépe než jakékoli jiné auto podobného ražení.

Báječný motor s ohavnou eurodekou

V čem je tedy problém s motorem? Řekl bych, že se samotným motorem v ničem. Je to vzhledem ke svému výkonu nízkoobjemová jednotka, která pochopitelně potřebuje otáčky, aby ze sebe vydala to nejlepší a přicházet k ní s očekáváním masivní dodávky výkonu v nízkých otáčkách by bylo naprosto pomýlené. Potíž je v tom, že motor nabízí ještě o hodně méně a jsem přesvědčen, že sám za to nemůže.

Jeho charakter je totiž až zvráceně otupělý. Stačí dát na jedničku nebo na dvojku (tedy krátké převody, na které by motor měl jet za všech okolností) plný plyn třeba ve dvou tisících otáčkách a poznáte pocity obětí bostonského škrtiče. Motor s menším zpožděním nejprve kraťounce zabere, poté ale jako by na něj padla deka, jako by mu někdo omezil přísun paliva. A on se vyloženě produsí v nepřesvědčivém projevu až někam ke 4,5 tisíců, otáček. Pak ožije a až do cca 7 500 ot./min se velmi přesvědčivě dere vpřed.

Navíc nejde jen o to, že dole nejede a nahoře jede, on je v nižších otáček i zoufale neposlušný. Dát třeba přesný meziplyn ze 2 do 3 tisíc otáček je nadlidský úkol, motor v tu chvíli nekontrolujete vy. Ani ve vysokých otáčkách pak není úplně na stejné vlně jako řidič, ale řekněme, že jeho reakce jsou z pohledu dnešních pohonných jednotek v normě. V nízkých je to mizérie svého druhu.

A přidejte si k tomu ještě jednu věc - prodlevy, znovu v nižších otáčkách. Atmosférický motor si koupíte asi proto, že chcete jeho okamžité reakce, přesnou ovladatelnost a lineární charakter. Jak vidíte, tenhle motor nemá přinejmenším v první polovině otáčkového spektra nic z toho. Kdyby mi někdo řekl, že to je mizerné turbo, odkývu mu to, lecjaký přeplňovaný motor se chová lépe.

Takže mizerný kus japonské mechaniky? Nemyslím si to ani v nejmenším, konec konců kolega si při prvním testu chválil opak. Už z proměnlivého chování motoru je zřejmé, že na tento dvoulitr padla ohromná eurodeka. Hnusný, chlupatý, modrý hadr se zlatými hvězdami, který se má postarat o to, aby měl motor co nejnižší papírovou spotřebu a tedy i emise CO2. Proto je uměle udušený v nízkých otáčkách, kde by se pro lepší fungování musela část paliva nespálit.

Z motoru cítím chuť žít, hlavně z jeho projevu ve vyšších sférách otáček je to krásný točivý dvoulitr s parádním chraplavým zvukovým projevem. Když ho necháte fungovat v posledních dvou až třech tisících ot., ukazuje, že takový je, pokud mu to ale nedovolíte, nutíte ho žít pod vlivem pravděpodobně specifického řízení motoru pro Evropu, které zabíjí výkon, odezvy i charakter. A není to bohužel jediná věc, která více než po benzinu voní po bruselské paštice.