Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V Británii budou brzy umožněny testy autopilotů, připraveny jsou také velké finanční pobídky. Americká FBI naopak vyjadřuje obavy o bezpečnost.

Britský ministr obchodu Vince Cable oznámil plán na podporu testování autonomních vozidel na veřejných silnicích Velké Británie. Již od příštího roku mají být zákony upraveny tak, aby umožnily provoz aut se samočinným řízením. Alespoň zpočátku však budou na silnici smět jen ta auta, která umožňují okamžité převzetí kontroly člověkem; vozy jako prototyp Googlu tedy mají zatím smůlu. Doposud se testování takových vozidel v Británii omezovalo jen na soukromé silnice. Vlastní vůz s autopilotem připravuje i tým na oxfordské univerzitě.

Je to důsledkem dodatku článku 8 vídeňského summitu OSN, který vznikl v dubnu tohoto roku a ve finále povede k umožnění provozu autopilotů ve dvaasedmdesáti zemích světa. V souvislosti s tímto vydělí britská vláda na podporu testů autonomních vozidel 10 milionů liber, tedy asi 340 milionů korun. O tyto peníze se mohou hlásit města, která chtějí zkušební provoz aut bez řidiče hostit, ale také výrobci autopilotů nebo dodavatelé technologií.

Vince Cable zkoušel autonomní vůz na testovacím polygonu MIRA spolu s ministrem vědy Gregem Clarkem. „Špičkové schopnosti našich vědců a inženýrů předurčily Velkou Británii jako průkopníka ve vývoji vozidel bez řidiče skrze pilotní projekty,” holedbal se Cable. „Dnešní oznámení bude znamenat auta bez řidiče na našich silnicích za méně než šest měsíců. To nás postaví do čela postupu v této revoluční technologii a otevře nové příležitosti pro naši společnost i ekonomiku,” uvedl v prohlášení.

Nadšení pro auta, která se řídí sama, však s vládou nesdílí britská veřejnost. Podle nedávného výzkumu by si 56 % dospělých lidí v Británii nepořídilo vůz s autopilotem. Čtvrtina všech dotázaných nevěří takovým automobilům z hlediska bezpečnosti, 60 % lidí má strach z poruchy, 56 procentům vadí chybějící lidská kontrola a třetina má obavu o kybernetickou bezpečnost takových vozů. A nutno dodat, že jejich obavy nejsou nemístné.

Obavu o bezpečnost ve spojitosti s autopiloty má také americká FBI. Ta předpovídá, že autonomní vozy budou mít vliv na to, co zločinci, ale i policisté budou moci s auty dělat. Z moderní historie víme, že nic není „nehacknutelné”, takže se podle FBI může stát, že třeba lupič na útěku naprogramuje auto tak, aby jelo na plný plyn a ignorovalo zákony, „stopky” nebo semafory. A posádka vozu by se tak mohla plně věnovat něčemu jinému, třeba střelbě po policii.

Další obavou FBI je, že by se autonomní vozidla mohla stát dokonalým prostředkem pro páchání atentátů či jiných útoků, dosud označovaných jako sebevražedné. Stačilo by naložit náklaďák trhavinou a poslat ho do místa, kde výbuchem napáchá největší škody a tam ho na dálku odpálit, bez obětí na straně teroristů.

Na druhé straně barikády by ale mohly být autopiloty také užitečné, například pro sledování. Vůz by se chytil sledovaného auta a udržoval za ním určitou vzdálenost, teoreticky větší, než by to zvládl člověk, jel o několik aut vzadu nebo v jiném pruhu, aby tak bylo pro sledovaného obtížnější rozpoznat, že se za něj někdo pověsil.

Teoreticky by podle FBI také mohl sledující vůz zaměřit nějaký signál vysílaný sledovaným vozem, jet jinou trasou a přesto nakonec dorazit do stejného cíle. Pro toto použití by ale podle nás muselo každé auto vysílat unikátní signál, což je z hlediska soukromí a svobodného pohybu dost nepřijatelné.

Pochopitelně jsou některé obavy FBI zatím hudbou daleké budoucnosti, ale s rychlým vývojem, kterým autopiloty prochází, se ale podobných scénářů přeci jen můžeme dočkat. A snaha být o krok napřed před zločinci není u bezpečnostních agentur na škodu, jen se to nesmí přehánět, aby to nevedlo k omezování svobody občanů.

Zdroje: Auto Express, The Guardian

Marek Bednář