Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Rychlost prý zabíjí, takže čím nižší ta nejvyšší povolená bude, tím více bezpečí na silnici lze očekávat. A nebo ne? Podle výsledků studie britského ministerstva dopravy to tak nevypadá.

Pokud patříte mezi fanoušky českého seriálu Dokonalý svět, nejspíše jste zaznamenali jednu tezi, která se nám vryla do paměti. Tvrdí, že „politici nemusí vědět vše, vždy se ale velmi rádi k danému tématu vyjádří“. Navázat na ní můžeme i dnešním příspěvkem, ve kterém ovšem nebude komentovat aktuálně probíhající skandál, jemuž se nemalou měrou věnují prakticky všechna tuzemská média. Místo toho zůstaneme u automobilů, o nichž většina politiků ví nejspíše jen to, že mají zadní sedadlo, na kterém sedávají oni, a přední, které okupuje řidič s právem přednosti v jízdě.

Při této konstelaci pak vlastně není překvapivé, že konstantně dochází k zavádění nových pravidel, příkazů, zákazů a omezení, které vlastně nikdy nebyly potřebné. Populární je hlavně nastavování přísných rychlostních limitů, které politické spektrum ospravedlňuje navyšováním silniční bezpečnosti. Tím ale jen dokazuje, jak moc je vzdáleno od reality. Stačí si uvědomit, že většina limitů pochází z doby, kdy auta byla ve srovnání s těmi dnešními pomalu pojízdnými rakvemi a sama omezení nevznikla kvůli bezpečnosti.

Ve světle vývoje posledních dekád by logika věci velela ke zvýšení rychlostních limitů, nicméně politici si jdou nadále vlastní cestou a postupně utahují opasek až k poslední možné dírce. A často jich ještě pár přidají, aby bylo možné motoristy ždímat i nadále. Začíná být více než zřejmé, že snižování rychlostních limitů nemá nic společného se silniční bezpečnostní, nýbrž s městskými rozpočty či vládní kasou.

Vědomo si toho začíná být i většina motoristů, jak naznačil nejnovější průzkum britského ministerstva dopravy. To nechalo sledovat devět úseků, ve kterých byl nově zaveden rychlostní limit 20 mil v hodině (32 km/h). Z výsledků ale bylo zhrozeno, neboť povolenou rychlost překročilo v průměru 86 procent řidičů, v brzkých ranních hodinách pak tento počet vystoupal dokonce na 94 %. Jejich tempo ovšem ani zdaleka nebylo vražedné, v průměru činilo 42 km/h. Nejde ale jen o majitele osobních vozů, limit překročilo také 77 procent řidičů autobusů, 75 procent řidičů velkých a 84 procent malých náklaďáků i 85 procent motocyklistů. Ti se stali největšími piráty silnic, danými zónami projížděli průměrně rychlostí 43 km/h.

Je třeba dodat, že Britové hromadně překračují především tyto rychlostní limity, v případě těch vyšších jsou poměrně spořádanými řidiči. Z dat ministerstva vyplývá, že třeba metu 60 mph (96 km/h) loni překročilo pouze 9 procent motoristů. Na dálnici, kde nastavená omezení též nepůsobí adekvátním dojmem, se ale již laťka opět posouvá. V roce 2017 mělo s limitem problém 48 procent řidičů aut a 56 procent jezdců na motocyklech.

Jinými slovy, studie ukazuje, že přiměřené rychlostní limity lidé vesměs dodržují a hříšníci jsou neobvyklou výjimkou, kterou v tomto kontextu má smysl trestat. Příliš nízké rychlostní limity ale nedodržuje podstatná část motoristů a jejich vymáhání v daných místech znamená jen spoustu udělených pokut, víc nic. Lze ale na základě těchto zjištění očekávat zjednání nápravy? Jak asi tušíte, ne tak docela.

Ministerstvo dopravy k průzkumu uvedlo, že např. zavádění zón s limitem 20 mph (32 km/h) snižuje počet usmrcených nebo vážně zraněných dětí o 50 procent. Taková argumentace ale zcela postrádá logiku, řidiči limit stejně nedodržují a v případě osobních aut jej nejčastěji překračují ve dvě hodiny ráno, v případě motocyklů o půlnoci. To budou ulice jistě plné dětí. V tu dobu se rozdávají jen pokuty v podstatě pro nic a další statistika ministerstva to potvrzuje - ani souhrn pokut udělených za roky 2015 a 2016 v zónách s 20 mph nedorovnává počet loni pokutovaných přestupků.

Místně nebo časově nepřiměřená omezení rychlosti zkrátka nedávají smysl, tedy pokut za jejich smysl nepovažujete možnost udělení většího množství udělených pokut. My nikoli, politici s námi ale nejspíše souhlasit nebudou...

Zdroj: Department for Transport

Petr Prokopec