Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Čínské automobilky jsou z globálního hlediska stále významnější, v Evropě ale neprodávají skoro nic. V letošním roce se to má definitivně změnit.

V poslední době se zdá, že neuplyne týden bez toho, aby byla založena nějaká nová čínská značka. Výrobci ovšem zůstávají stejní, Číňané se tímto způsobem jen zbavují hříchů minulosti. Však pokud se kolem nějaké značky nevznáší negativní aura daná třeba selháním v crash testech či do očí bijícím plagiátorstvím, její šance na úspěch jsou pochopitelně větší. Takto to svého času zkoušel prosadit třeba Qoros, velký úspěch to ale nebyl, nakonec i proto, že pravda vyšla rychle najevo.

Číňané to ale nevzdávají. Evropa je pořád jedním z největších automobilových trhů světa a na ten se logicky chtějí dostat. Nyní tak sází na novou strategii, která sice realitu nemění, má jí ale účinně zastřít - čínský vývoj ano, čínská výroba ano, čínská značka nikoli.

„Udělejte značku takovou, aby byla okamžitě rozpoznatelná. To je klíčem k našemu úspěchu,“ říká Anders Warming, šéfdesignér automobilky Borgward. Ta byla založena v německých Brémách již v roce 1890, o sedmdesát tři let později však zanikla. V roce 2008 se však o její znovuzrození postaral Christian Borgward, vnuk původního zakladatele. Ten ji svěřil Číňanům, přičemž na největším trhu světa automobilka odstartovala své působení. A z Číny se však hodlá navrátit mimo jiné i do Evropy jako „něco jiného”.

Není to jediný případ, kdy chtějí Číňané oslovit Evropany auty tvářícími se evropsky, většina výrobců ale přesto vsadí na zcela nové značky. Základem úspěchu je pro ně start s čistým listem papíru. „Pokud založíte novou značku, můžete nastavit jistou úroveň, u které začnete a od které se odrazíte výše,“ popisuje změnu smýšlení Zhang Fan, designový šéf automobilky GAC. Pod její hlavičkou byla v roce 2011 spuštěna nová značka Trumpchi, která během krátkého období prodala přes půl milionu aut, navíc za nemalé částky. A pochopitelně nemusí být jediná, GAC může pro Evropu vymyslet i úplně jinou.

Podle Fana je tento způsob daleko efektivnější a snadnější, než kdybyste zkoušeli již zavedenou automobilku posunout na vyšší úroveň. Lidé jsou zvyklí, že od určitého výrobce dostanou nějakou kvalitu za určité peníze a těžko je donutíte značku vnímat jinak. Proto ostatně má Ford takové problémy přesvědčit zákazníky, že pod hlavičkou Vignale se skrývá něco jiného než běžný model modrého oválu, jen oháknutý do speciálního laku a čalouněný jemnější kůží. Zatížen je více než stoletou historií relativně levných a obyčejných vozů.

Fan ovšem nemá na mysli posun čínských automobilek na úroveň německé trojky, momentálně je totiž pro tamní výrobce hlavním cílem mainstream. Tedy automobilky jako Škoda či Hyundai a Kia. I tato úroveň renomé byla pro Číňany nedosažitelná, pokud by se jí snažili dosáhnout za pomoci značek jako je Chery. Ty jsou již v Evropě příliš známé, či lépe řečeno, nechvalně známé. Většina lidí je má spojeny s tragickými výsledky crash testů či kabinami prosycenými zápachem lepidla pojícího k sobě ultra levné plasty.

Bodem číslo dvě je správný design. „Můžete vyrobit sebelepší auto, ale pokud nebude vypadat skvěle, nikdo si jej nekoupí,“ říká šéf značky Wey Jens Steingräber. Ten dříve pracoval pro Audi, stoprocentně tedy ví, po čem lidé v Evropě touží. Kromě ničím nezatížené značky a působivého vzhledu to dle něj přitom je také bezpečnost. Čínské značky podle něj nesmí testy Euro NCAP jen projít, musí v nich excelovat.

Ve finále pak přichází na řadu správné nacenění. Tedy jinými slovy, čínská auta musí být levnější než konkurence, ovšem zákazník to má poznat pouze dle stavu své peněženky, nikoliv po rozhlédnutí v interiéru či během jízdy. Zde se ale Wey má hodně co učit. Jak zjistil britský Autocar, model VV7 sice dokáže designem zastínit evropskou konkurenci, ovšem po stránce dynamické strádá. I proto se Wey zatím do Evropy nehrne.

Borgward je v tomto směru zatím nejdále a na „domácím“ německém trhu začne už na jaře prodávat model BX7 TS. SUV má konkurovat Audi Q5 či Mercedesu GLC. Jeho technika zahrnuje přeplňovaný dvoulitr o výkonu 224 koní, šestistupňový automat a pohon všech kol. Uvnitř lze čekat třeba centrální 12,3palcový displej, to vše pak bude stát 44 000 Eur (cca 1,12 mil. Kč). Další evropské trhy mají následovat.

Číňané tak de facto převzali mrtvou značku, aby pod jejím hávem začali prodávat vůz, se kterým by jinak v Evropě neuspěli. A doufají, že značka a vzhled zastřou pro zákazníky ne až tak atraktivní realitu. Číňané to vnímají jako formu boje proti předsudkům a možná mají pravdu. Leckdo by to ale také mohl vnímat jako trik, jak lidem prodat vůz, který ve skutečnosti nechtějí. Jestli byste se nechali „napálit” (nejspíše dobrovolně, proto ty uvozovky), nám můžete povědět sami - Borgward BX7 si můžete do detailu prohlédnout níže...

...letos na jaře pak zamíří do německých showroomů. Bude to úspěch?

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec