Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Výbor Evropské unie schválil faktor konformity 2,1 do ledna 2020 a 1,5 poté. Vlády členských států přesto nejsou jednotné - chtějí méně i více.

Dieselové motory dostaly v emisních testech větší prostor, než zněl původní návrh, který jsme probírali v úterý. Středeční hlasování TCMV, Technického výboru pro motorová vozidla Evropské unie, o návrhu šéfky odboru evropské průmyslové politiky Elzbiety Bienkowskie nové limity posvětilo v kompromisní variantě. V období od září roku 2017 do ledna 2020 bude možno v rámci tzv. RDE, měření emisí ve skutečném provozu, limit 80 mg NOx/km překročit o 110 %, po lednu 2020 to bude o 50 %.

To znamená tzv. faktory konformity 2,1, resp. 1,5 a ve stínu nových faktů je otázkou, zda dieselům opravdu zvoní hrana, jak mohlo dříve zdát. Ještě v úterý prezentovaný návrh odboru Bienkowskie zněl na faktor konformity 1,6 v období od září 2017 do září 2019 a od té doby měl být tento faktor rovný 1. Národní vlády některých členských států ovšem požadovaly větší prostor a ACEA, Evropská asociace výrobců automobilů, žádala faktor konformity až 2,75. Uváděla ale, že dokud nebudou známy přesné parametry měření RDE, není možné určit potřebný faktor konformity.

Proti souhlasu s takovýmito faktory konformity se pochopitelně stavěly zástupci „zelených” stran ve vedení EU. „Je to skandální a cynické rozhodnutí evropských vlád”" uvedl Bas Eickhout, nizozemský člen Evropského parlamentu. „Budeme hledat právní cesty, jak to napadnout,” pokračoval. Podobně také ne všechny vlády členských států stály proti návrhu Bienkowskie, např. Dánsko její návrh podporovalo.

Bienkowska své rozhodnutí přistoupit na kompromis brání. „Evropská unie je první a jediný region na světě, který vyžaduje tyto náročné testovací metody,” uvedla v prohlášení. „Navíc zde nekončíme, pracujeme na návrhu, který by měl zlepšit homologační systémy a posílit nezávislost testování vozidel,” pokračovala v reakci na kritiku.

Třebaže hlasováním TCMV návrh ve změněné podobě prošel, národní vlády stále nemají sjednocený názor, resp. požadavky na faktor konformity. Již zmíněné Dánsko podporovalo původní návrh odboru Bienkowskie s odkazem na obnovu důvěry občanů, ale např. Německo a Velká Británie, tedy místa, kde se vyrábí spousty automobilů, byly silně proti. Stanovisko Francie, která po dekádách podpory diesely začala démonizovat, není známo. Itálie požadovala faktor konformity 3, nejvíc ze všech členských států, i když v rámci Dieselgate hraje trochu jinou hru.

Británie a Německo však neuvedly konkrétní čísla; „Důkladnost musí mít přednost před rychlostí,” stojí v povšechném německém prohlášení, stejně jako, že „dieselový motor by měl být zachován jako volba pro masový trh”. Faktor konformity by podle něj měl být takový, aby bylo těchto cílů dosaženo. Podobný přístup volí Británie a požaduje další analýzy.

Španělsko, kde se vyrábí spousta vznětových motorů, hovořilo o zpomalení poklesu množství emitovaného CO2 a poškození tamní ekonomiky v případě, že nová pravidla pro diesely budou příliš tvrdá. Právě pro nižší emise CO2 diesely byly a stále jsou na mnoha místech včetně ČR protežovány např. nižší spotřební daní na motorovou naftu.

Návrh odboru Elzbiety Bienkowskie zatím nepřekonal všechny překážky. Stále jej totiž musí schválit Evropský parlament a právě zde může návrh narazit i proto, že není dostatečně přísný. V nezávazné rezoluci před několika dny totiž Parlament vyžadoval faktor konformity 1 už od roku 2017, kdy se mají testy RDE stát závaznými.

Zdroje: Bloomberg, Auto News

Marek Bednář