Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Elektrická budoucnost aut se zdá být jasně nalajnovaná, minimálně jedna věc na ní ale není připravena ani zdaleka. Elektrické sítě dnes může položit jediné rychle nabíjené auto.

Vyrobit elektromobil dnes není problém. Složitější je postavit takový, který by nabídl dostatečný dojezd za rozumnou cenu, zdá se ale být jen otázkou času, než se to někomu povede. Není proto divu, že stále častěji létají vzduchem populistické výkřiky politiků, jež by rádi benzinová a dieselová auta nahradili těmi bateriovými. Přitom ovšem neustále zapomínají na jednu podstatnou záležitost, jíž není ani tak použitelnost či cena, ale už samotná provozuschopnost. Abychom totiž mohli jezdit a automobily tak mohly produkovat energii výstupní, musíme jim dodat i nějakou tu vstupní.

V případě spalovacích vozů to spočívá v několikaminutové zastávce u čerpací stanice, u elektromobilů je ale vše mnohem náročnější. I při využití rychlodobíjecích stanic bude přestávka značně další. Takových stanic je navíc velmi málo a když už nějakou najdete, může se stát, že všechny stojany jsou blokovány. Z dnes banálního úkonu se tak může stát velká výzva.

Nedostačující infrastruktura je však jen jednou součástí problému, tou druhou je dodávka elektrické energie. A právě ta je politiky a aktivisty neskutečně podceňována, jak ostatně dokázalo nedávné zasedání německé „uhelné komise“. Emisní stopa našich sousedů je totiž poměrně veliká, zredukovat by ji proto měly elektromobily. Aby však takový záměr měl aspoň teoretickou šanci na úspěch, musí se Německo zbavit závislosti na uhlí, z nějž vzniká takřka polovina veškeré tamní elektřiny.

To se samozřejmě snadno řekne, ale daleko hůře udělá. A právě proto zasedla ona komise, jejímiž členy jsou politici, aktivisté či klimatologové. Ti pak následně rozhodli, že uhlí musí jako zdroj výroby energie skončit nejpozději do roku 2038. Je ale něco takového reálné? Na to by snadno mohl odpovědět pomalu jakýkoliv expert na elektrické rozvodné sítě. Kupodivu však žádný takový v komisi neseděl. Znovu se tak rozhodovalo hlavně na základě emocí a toužebných přání.

Přitom experti na rozvodné sítě měli v komisi být především, ostatně právě oni vědí lépe než kdokoliv jiný, zda je možné vyrábět ekologickým způsobem dostatečné množství energie. A co je rovněž podstatné, zda lze následně dostat k občanům mnohem více kilowatt než nyní. Stačí totiž jediná chybička a rázem se vracíme do středověku, jak dokázal středeční blackout v Berlíně. Více než 30 tisíc domácností bylo bez proudu jen kvůli jedinému vadnému rozvodu.

S rozšířením elektromobilů potenciální riziko blackoutů exponenciálně narůstá. Jak uvedl Benedict Kessler, který dohlíží na energetické sítě v Saarbrückenu, typický elektrický okruh je koncipován na zhruba 40 domácností, u nichž se počítá se simultánním využitím elektrického výkonu do 120 kW. Na jednu domácnost tak připadají 3 kilowatty, více zkrátka nebývá třeba. Do něčeho takového ale potřeba nabíjet auta absolutně nezapadá.

Totiž, oněmi 3 kW budete třeba takovou Teslu Model S P100D dobíjet věčnost (s ohledem na efektivitu nabíjení řekněme den a půl), to je pochopitelně nepřijatelné. Aby tedy lidé bydlící v takových místech mohli elektromobil používat, potřebují výkonnější přípojku a to je dnes ve většině oblastí naprosto nereálné.

Kessler jako příklad uvedl nedávný případ jednoho elektromobilisty, jenž si chtěl doma instalovat dobíjecí stanici s příkonem 22 kW. Ta mu ovšem byla zakázána, místo toho dostal povolení jen na jedenáctikilowattovou. Proč? Bydlel v lokalitě, kde by už odběr oněch 22 kW skutečně mohlo způsobit zhroucení sítě. Jde přitom o jedno auto a 22 kW. Chystá se však elektrická ofenziva i stanice s výkonem až 350 kW...

Něco takového však již současná síť nebude schopna zvládnout, ve výsledku i kvůli stále většímu přepřahání na nové energetické zdroje. Podle Kesslera překvapivě jsou nejspolehlivější ty nejstarší úseky, u nichž vše bylo záměrně předimenzováno, neboť zapotřebí bylo vysoké i nízké napětí. Do těchto sítí však následně byly svedeny i okruhy se solární či větrnou energií, jež jsou velmi nestabilní. A navíc s nimi přišla i jistá decentralizace.

Dle Kesslera tak nyní nejsou výrobci energie schopni ideálně propočítávat spotřebu a její vykrytí, což následně vede k výpadkům, jako byl třeba ten berlínský. Stále se přitom bavíme o našem dosavadním způsobu života bez velkých odběrů v důsledku nabíjení elektromobilů. A čím více jich bude, tím více se jejich majitelé musí připravit na mnohá omezení. Kessler tvrdí, že některým nebude povoleno ani 11 kW, nýbrž jen 3,7 kW. I při tomto výkonu lze samozřejmě baterie opětovně dobít, ale jak jsme již zmínili, potřebovat budete neúměrně dlouhý čas.

Kessler proto dodává, že je třeba volit pragmatický a nikoliv populistický přístup. Na kompletní výměnu spalovacích aut za elektrická totiž elektrické sítě nejsou připraveny, zvláště když problémy může často způsobit jediné auto. Energetický expert proto uvádí, že první fáze obměny vozového parku může být maximálně 30procentní a spočívat hlavně na velkých městech, jakýkoli dramatičtější posun je v dohledné době zcele neuskutečnitelný. Je ovšem skoro jisté, že politici a aktivisté mu naslouchat nebudou - jinak by si ho ostatně pozvali na zasedání oné komise a nemusel před možnými dopady varovat přes tisk...

A jsou tu i jiné problémy, kterých jsme svědky zejména v Norsku. Tamní problémy při dobíjení aut způsobily, že si sdružení majitelů vozů utahuje z podoby tamních ulic - brzy by to tam mohlo vypadat takto

Zdroj: Focus

Petr Prokopec