Autoforum

/

Foto: Nolte Classics, publikováno se souhlasem

Je to skoro katalogové provedení té doby, které pořád umí okouzlit, jeho jen dvěma dosavadním majitelům ale zjevně učarovalo spíš jako statický objekt. Je čas to změnit a nechat konečně zaržát jeho 258 atmosférických koní, ani pro obyčejného člověka to nebude drahý špás.

Pro fanoušky BMW a řady 3 obzvlášť nebyla generace E90 se svými deriváty dlouho ničím atraktivním. Ani trochu. Po ikonické E46 představovala ústupek téměř ve všech směrech, zejména pak co do kvality provedení a kvality jízdy. Za její éry se v komunitě nadšenců čekalo na to, co lepšího přijde po ní, nic takového ale už nikdy nedorazilo. A tak se z dnešního pohledu jeví é-devadesátka úplně jinak, protože naopak přišly věci ještě kontroverznější.

Právě optikou pozdější nabídky značky to bylo ještě pravověrné BMW s jasnou převahou šestiválcových motorů v nabídce, obvykle se zadním pohonem a ručním řazením k dispozici téměř k jakékoli verzi. Po é-čtyřicetšestce ale zůstala v nabídce mnichovské značky taková prázdnota, že E90 prostě zůstávala mimo pozornost nadšenců - nebylo to tak komplexně promyšlené, kvalitní ani designově nadčasové auto. Dnes ale představuje přinejmenším poslední šanci mít v řadě 3 motor R6 bez turba, což pro řadu lidí bude neodolatelný magnet.

Není to jediný důvod, proč ho chtít. V provedení před faceliftem je to už dostatečně moderní auto na to, aby bylo rychlé, spolehlivé a dostatečně vybavené, ale ještě ne „příliš moderní” na to, aby řidiči do jeho práce více mluvilo, než aby ho poslouchalo. Chcete-li bavorák ještě s hydraulickým posilovačem řízení, je to poslední šance, už s faceliftem é-devadesátky přišly pro nadšence nežádoucí elektrické posilovače. A to berte jen jako symbol, celé auto se s tzv. LCI z řidičského pohledu změnilo k horšímu.

Důvody zatoužit se tedy dnes najdou, problém tkví jen v tom, že už se dost přes 10 let nevyrábí, takže spolehnout se musíte na trh ojetých vozů. Takovou M3 E92 pořád ještě koupíte pěknou relativně snadno (relativně prosím podtrhnout, prostě se skoro kdykoli najde pár jednotek hezkých kusů někde v Evropě), jenže stojí spoustu a stále více peněz - bez milionu a půl v kapse na málo jetý exemplář bez hromady skrytých problémů raději ani nepomýšlejte, spíš budete muset ještě pár set tisíc přitlačit.

Skromnější nadšenec si ovšem vystačí i s méně talentovanými alternativami, jenže ty už se v dokonalém stavu nevídají léta. Níže ale jednu takovou máte. A to je to skutečně ideální benzinový třílitrový šestiválec ve verzi před faceliftem ještě s nepřímovstřikovým, velmi příjemným motorem o 258 koních výkonu. Fakt, že nemá ruční řazení, jeho žádoucnost trochu omezuje, ale buďme realisté - na dnešním trhu si už nemůžete moc vybírat a zbytek auta stojí za to tuhle kaňku přehlédnout.

Je to tedy tmavě šedý sedan 330i v dobové katalogové specifikaci s béžovým interiérem, který snad i trochu zestárl do krásy. Dobře, nádherné auto to pořád není, v záplavě kýčovitosti moderních designů ale vypadají najednou i Banglovy linie docela střídmě a vkusně. Víc autu slušel M-paket v kombinaci s bílými blinkry, to ano, ale ani tady nemůžete chtít všechno.

Podstatné je tu nakonec něco úplně jiného - stav a historie. Kondice auta je podle prodávajícího dokonalá a z toho, co můžeme vidět (včetně spodku) tak opravdu působí. Za to vůz vděčí hlavně tomu, že od své první registrace v roce 2005 najel pouhých 48 tisíc km v rukou jen dvou majitelů. Ti se o svůj vůz dobře starali a garážovali ho. Auto tak opravdu vypadá jako nové.

Vozu ani jinak není mnoho co vytknout. Nejde o jinak nuzně vybavený kousek - xenony, navigace, vyhřívaná sedadla, kožené čalounění, dřevěné obložení... Za to všechno se v Mnichově tehdy připlácelo. Označení 330i říká, že pod kapotou je řadový šestiválec o objemu 3,0 litru (kde jsou ty časy) a zmíněných 190 kW alias 258 koních. Krátké převody této verze spolu s manuálním řazením a hmotností jen 1 525 kg (kde jsou ty časy II) dělají z auta velmi kompetentní nástroj, i když víc než dynamikou bude těšit svou ovladatelností a noblesou řadové šestky. Pro běžný provoz, víkendové výlety i rychlé svezení nejen po dálnici je to vynikající balíček.

Dobrou zprávou se zdá být i cena. K mání je za 19 990 Eur, což není nic, dnes to znamená asi 480 tisíc Kč, ale podívejte se, co si za ně koupíte jiného. Tady můžete mít vzácnost svého druhu, poslední bavorák s atmosférickou R6 ve stavu ročního auta (tak to alespoň prezentuje prodávající). Za takovou sumu pořád nekoupíte ani základní čtyřválcovou Fabii, dostanete pořád jen tříválcový výsměch s objemem 1,0 litru, míň jak poloviční motor. Nemusí to být nezajímavá koupě, taková auta už asi nikdy nebudou, natož pak za 480 tisíc. Ale volba je jako vždy na vás...

Zdroj: Nolte Classics@Mobile.de

Petr Miler