Merkelová jde proti EU, nové limity emisí CO2 chce shodit do propadliště dějin

Snaha Bruselu snížit emise CO2 u aut na nereálnou úroveň zdvihla ze židle už i německou kancléřku.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Zajímavosti

Merkelová jde proti EU, nové limity emisí CO2 chce shodit do propadliště dějin

17.9.2013 | Petr Prokopec | Přidat příspěvek

Merkelová jde proti EU, nové limity emisí CO2 chce shodit do propadliště dějin

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Snaha Bruselu snížit emise CO2 u aut na nereálnou úroveň zdvihla ze židle už i německou kancléřku.

Asi není tajemstvím, že proti určování škodlivosti automobilů hlavně na základě emisí CO2 bojujeme prakticky od té doby, kdy tento údaj začal být bernou mincí. Existuje totiž řada dalších plynů, které okolnímu prostředí škodí více nebo přinejmenším nepochybně. A nemusí jít nutně jen o přímo jedovaté plyny (jímž CO2 v běžných koncentracích v žádném případě není), stačí jen vzpomenout třeba i takový metan, který k tzv. globálnímu oteplování, nebo jak se této doktríně dnes říká, přispívá dvacetkrát více než zmiňovaný kysličník uhličitý. Jeho produkci navíc zdaleka nemají na svědomí jen automobily, ale i další dopravní prostředky a hlavně průmysl pracující s fosilními palivy. Přesto žádná z dalších oblastí není honbou za snižováním jeho emisí stižena tolik, jako automobilismus, i když zcela ušetřen nezůstal téměř nikdo.

To jsou ovšem fakta, která lidem z Evropského parlamentu očividně unikají. A to již ani raději nezmiňujeme, že každý občan vypustí svým dýcháním do vzduchu každým dnem přibližně jeden kilogram emisí CO2. To je ekvivalent asi 14 kilometrů ujetých benzinovým hatchbackem, tedy porce, která by podle plánů představených britskou, skotskou, francouzskou nebo holandskou vládou naprosto pokryla každodenní potřebu skoro všech motoristů. Nezdá se tedy, že by vůbec bylo proti čemu bojovat, přesto se o to EU snaží každým dnem.

Nyní se ovšem zdá, že kosa by mohla narazit na kámen. Záměru Evropské unie snížit limity CO2 v roce 2020 na pouhých 95 gramů na kilometr se totiž postavil nejen šéf automobilky Opel, ale i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta již možnou dohodu zablokovala v červnu a podle všeho jí bude bránit i nadále. Podle všeho totiž za dva týdny opětovně vyhraje volby a bude vést zemi již třetí období za sebou. „Evropa si musí uvědomit, že nejsme izolovaným kontinentem, ale že musíme uspět v globálních závodech,“ prohlásila během zahájení autosalonu ve Frankfurtu. „Musíme se dívat i za horizont - a brojit za otevřený a volný obchod. A zároveň neházet na tento průmysl větší břemena, než jaká jsou uplatňována na jiných kontinentech.“

Tedy jinými slovy, pokud se zbytek světa ve své podstatě nemusí nesmyslnými nápady EU řídit, ztěžuje to výrazným způsobem pozici evropských automobilek. A pokud ty nemají dostatečnou oporu v domácích prodejích, pak je i tímto ohrožována jejich budoucí konkurenceschopnost. To potvrdil i šéf německé automobilové asociace VDA Matthias Wissmann, který prohlásil: „Právníci a byrokrati musí poslouchat inženýry s jejich technickým know-how. Automobilový průmysl nebude sloužit jen jako politická zástava vržená někam mezi úřednické stoly v Bruselu.“

Nechceme dělat z Merkelové spasitele evropského automobilismu, ostatně i ona už z úst vypustila mnohé nesmysly. Nakonec i podle některých diplomatů jsou veškeré řeči Merkelové předvolební agitkou, motivace Angely M. nám ale nakonec může být celkem ukradená. Důležité je, že v tomto případě jde o neobvykle racionální postoj a nemá přitom jít jen o nějakou „předvolební pozici”. Další zdroje z Bruselu mluví o tom, že Německo nechce nová pravidla pouze oddálit, ale rovnou celou „95gramovou dohodu” hodit do koše. A to přitom EU už spřádá plány na další, už zcela absurdní limit. Ten by pochopitelně ke slovu nepřišel vůbec.

Německá kancléřka dále poukazuje na fakt, že inovace v průmyslu se obvykle nejprve odehrává v luxusním segmentu, než sestoupí do mainstreamu. To je v podstatě zákon trhu, neboť podobný vývoj je nákladný a výrobci dražších produktů kalkulující s vyššími maržemi si mohou náklady na přípravu takových novinek snáze promítnout do vyšších cen, které je náročnější klientela ochotna platit. Nižší segmenty trhu jsou pak známé nižšími maržemi a obvykle přebírají už dříve vyvinutá a v danou chvíli dostupnější řešení. Pokud by tedy hlavní vývoj měl být uplatňován v této oblasti, pak by buď muselo dojít ke zdražení, nebo by výrobci prodělávali. Ani jedno z toho by nebylo dlouhodobě udržitelné.

Merkelová dále připomněla, že automobilový průmysl má třetinový podíl na veškerých německých výdajích vynakládaných na výzkum a vývoj, hovořila i o významu pro tamní zaměstnanost a vůbec stav ekonomiky. To není nic nového, není ale radno to opomínat.

To všechno jsou rozumná slova, která nemáme důvod nepodpořit. Bude ale zapotřebí opravdu velkého tlaku, aby původní euroscénář nebyl naplněn. Jen o Brusel tu přitom nejde, Merkelová bude muset přesvědčit i domácí výrobce, kteří ve snaze splnit požadavky EU investovali miliardy do vývoje elektromobilů a hybridů. Tedy vozů, které sice již prakticky nikdo nechce, ale které představují významné emisní odpustky. Každý z nich, který produkuje maximálně 50 gramů emisí CO2 na kilometr, se totiž dané značce zaslouží o superkredity. Tedy o jisté zvýhodnění, které funguje na bázi principu, že každý takový automobil je v tabulkách EU započítán 3,5krát v porovnání s vozy vybavenými běžnou spalovací jednotkou.

Proti tomuto systému, se kterým sama Evropská unie přišla, se ovšem bouří jedna z jejich organizací, a sice Evropská federace pro dopravu a životní prostředí. Podle ní totiž superkredity vytvářejí pouze „fiktivní snížení emisí, jehož je dosaženo účetním trikem“. To je samozřejmě pravda, ale federace by si měla uvědomit, kdo koho k těmto čachrům přinutil. Navíc, pokud by značky k těmto trikům nepřistoupily, byly by již nyní ve větších problémech, než jaké jim způsobují propady evropských trhů. Samotná federace ale takový názor nemá, neboť podle ní nebudou mít automobilky jediný problém, aby své průměrné emise snížily na požadovaných 95 gramů na kilometr. Pro osvěžení paměti - to má být skutečná průměrná kombinovaná spotřeba ve výši 3,96 litru benzinu na 100 km resp. 3,56 litru nafty na 100 km. Vážně to někdo považuje za reálně dosažitelný průměr všech aut během pouhých šesti let?

Stačí ale jen pohled na frankfurtský stánek Mercedesu a je zřejmé, že trable tu jsou. Třícípá hvězda totiž v hesenské metropoli sice představila hybridní třídu S, která má produkovat pouhých 69 g/km (pochopitelně také trikem, tím amperovským), ale zároveň také model S 63 AMG, jehož 5,5litrový osmiválec emituje 240 gramů na kilometr. Dá se přitom předpokládat, že zájem o něj bude daleko vyšší než o hybrid. Realita je zkrátka úplně jinde, ale diví se někdo? O životní prostředí totiž ve fenoménu zvaném emise CO2 přece vůbec nejde...


Merkelová jde proti EU, nové limity emisí CO2 chce shodit do propadliště dějin - 1 - Angela Merkel IAA 2013 01Merkelová jde proti EU, nové limity emisí CO2 chce shodit do propadliště dějin - 2 - Angela Merkel IAA 2013 02Merkelová jde proti EU, nové limity emisí CO2 chce shodit do propadliště dějin - 3 - Angela Merkel IAA 2013 03
Německá kancléřka Angela Merkelová se autosalonu ve Frankfurtu neúčastnila jen jako pouhý divák. Výrazně brojila proti Evropské unii a i když za všechna její slova bychom ruku do ohně nedali, důvody odmítání nových limitů emisí CO2 jsou rozumné

Zdroj: Autonews Europe

Petr Prokopec

Diskuze Přidat příspěvek

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.