Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

K dosti paradoxní situaci dochází po 1. září letošního roku v nabídce plug-in hybridů na starém kontinentu. EU sice tento typ pohonu adoruje, její nová pravidla ale odhalila jeho faleš.

Vůči plug-in hybridním automobilům jsme vždy byli poněkud rezervovaní. Nikoliv proto, že bychom se chtěli jakkoliv bránit pokroku, nýbrž spíše s ohledem na přetvářku, která je obklopovala. Ta byla dána měřícím cyklem spotřeby NEDC, který zcela pomíjel energii na vstupu. Pokud tedy hybridy nabízely kupříkladu dojezd ryze na elektřinu ve výši nějakých 50 kilometrů, byl tento úsek do celkového výsledku započítán jako bezemisní. Za pomoci dalších známých kliček se pak výrobci snadno dostávali s papírovou spotřebou pod 2 litry v průměru, třebaže v reálném světě jezdila tatáž auta za několikanásobek.

Automobilky ale v tomto případě nevytvářely iluzi superúsporného automobilu kvůli zákazníkům, ti těmto číslům dávno nevěřili, ale kvůli Evropské unii a národním úřadům. Většina zemí, které vyplácí nemalé dotace na elektrifikované vozy, v případě hybridů brala jako mezní laťku produkci 50 gramů CO2 na kilometr. V případě benzinových motorů tato hodnota odpovídá 2,1litrovému průměru, právě proto se vlastně všichni výrobci museli mermomocí dostat pod tuto hranici. Cyklus NEDC jim to bez problémů umožňoval, jak ale dobře víme, k 1. září letošního roku jej nahradila nová metodika, jejímž výsledkem je i reálnější spotřeba.

Ona zase tak reálná není, pro automobilky přesto představuje nesnáz. Dokud spotřeba držela pod 2,1 l/100 km a emise pod 50 g/km, měli zákazníci nárok na dotace a výrobci na ekologické kredity. S příchodem WLTP ale obojí padá, tedy za předpokladu, že nedojde k výraznému přepracování takového vozu. Nicméně taková změna si již žádá povolání účetních s kalkulačkami, jež musí rozhodnout, zda se další investice již vyplatí či nikoliv. A pro většinu plug-in hybridů to znamená konec - buď úplný, nebo jen evropský.

Přesně kvůli tomu skončilo BMW i3, nyní stejný osud potkal Audi A3 e-tron. Toto provedení bylo představeno v roce 2012, přičemž pod kapotou byla přeplňovaná jedna-čtyřka se 150 koňmi. Elektromotor o dodatečném výkonu 102 koní byl součástí šestistupňového automatu. Krmila ho lithium-iontová baterie o kapacitě 8,8 kWh dle oficiálních informací zajišťující dojezd 50 km. Právě díky tomu byla průměrná spotřeba vypočítána na 1,6-1,8 litru na sto kilometrů, tedy na ekvivalent 36-40 gramů oxidu uhličitého. Do starých norem se tak e-tron vešel skvěle, do nových se ale nevejde a Audi po kratším váhání rozhodlo o jeho konci.

Stejný osud je spojen rovněž s Audi Q7 e-tron, jež elektromotor párovalo s třílitrovým turbodieselem. Podle původních norem mělo jezdit za 1,8-1,9 litru na sto kilometrů. V jeho případě je tuplem jisté, že pod 50 gramů CO2 na kilometr s novou metodikou nezamíří. Značka se čtyřmi kruhy se tedy náhle ocitla bez jakéhokoliv elektrifikovaného vozu, neboť výroba elektrického Audi e-tron sice započala v září, nicméně na realizaci dodávek prozatím ještě nedošlo.

Že přitom za stopkami pro hybridy skutečně stojí jen emise, dotace a kredity, dokazuje skutečnost, že A3 e-tron a Q7 e-tron zmizely pouze z evropské nabídky Audi, stejně jako i3 u BMW. V té americké ale A3 a i3 k dispozici jsou. A to jsou jen některá už definitivní a oficiálně ohlášená „úmrtí”, v Evropě se nyní neprodává téměř žádný dobíjecí hybrid - namátkou VW Golf a Passat GTE nebo hybridní BMW řad 5 a 7. U nich buď automobilky doufají, že se pod magickou padesátku ještě dostanou, nebo na ně zanevřely též, jen to zatím nikomu neřekly.

Docela svérázný evropský osud pro typ pohonu, který je Evropskou unií adorován a masivně ekonomicky podporován, co říkáte?

Totéž poslalo přes palubu také diesel-elektrické Audi Q7 e-tron, jenž ostatně mezních 50 gramů CO2 na kilometr dosahovalo již před změnou metodiky

A mrtvé je i BMW i3 ve verzi REX, tedy s elektrickým i spalovacím motorem

Petr Prokopec