Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Je nepochybné, že umělá inteligence zamává s trhem práce jako máloco před ní, nakonec už se to děje. Potvrzuje to i dlouholetý manažer Mercedesu, který to má před očima, zbytečnými se ale zatím stávají jiní lidé než ti, kteří to čekali.

Tesla poslední dobou nepracuje ani tak na nových modelech aut, ale spíš na humanoidním robotovi jménem Optimus. A není v tom zdaleka sama, třeba Renault už jednu takovou „bytost“, na jejímž vzniku se též podílel, zaměstnává. A uvádí, že brzy jich v jeho továrnách bude pracovat hned 350. Lidé se ale prý o práci bát nemusí, neboť bezhlaví roboti jsou schopni jen velmi jednoduchých úkonů, a tak mají zaměstnance pouze doplnit.

Nevěříme tomu ani na chvíli, drahý vývoj těchto robotů má pochopitelně jediný smysl - ušetřit na lidské práci. Ostatně scénáře, podle kterých budou v továrnách pracovat téměř jen robotu a hrstka lidí v nich bude zastávat jen určité kreativní činnosti nezbytný dozor, slýcháme denně.

Na toto téma se nyní pro magazín Focus vyjádřil Philipp Raasch. Tento muž deset let pracoval jako manažer Mercedesu, takže s branží má své zkušenosti a udržuje si s ní i aktuální kontakt. A uvádí, že AU už mezi zaměstnanci automobilek řádí a má svůj podíl na desítkách tisíc propuštěných, které má čerstvě na kontě „jeho” Mercedes nebo koncern Volkswagen.

O práci se v této souvislosti bojí hlavně lidé zastávající primitivnější, rozumějte manuální agendu, Raasch ale říká, že zrovna těch se vyhazovy netýkají a ani v nejbližší budoucnosti se o práci obávat nemusí. Ostatně i avíza automobilek téměř vždy zmiňují pouze či dominantně pozice v administrativě, vývoji, řízení apod. Právě tady nachází umělá inteligence využití v prvé řadě. „Když jsme u Mercedesu připravovali strategické podklady pro nejvyšší, pracovaly na tom celé týmy po dlouhé týdny. Dnes to s AI zvládne jeden člověk za odpoledne,“ uvádí pro příklad Raasch.

Umělá inteligence tak činí část lidí zbytečnými, zatím ale v případě snižování není stavů dominantním hybným faktorem. Například ve Spojených státech loni přišlo o práci 1,2 milionu lidí, ovšem pouze ve 4,5 procentech za tím stála umělá inteligence. Raaschova tvrzení i holá data jsou tak zatím v rozporu s náladami ve společnostmi, obavy lidí ale nejsou úplně nemístné, protože co dnes není, zítra může být.

Pokud „děláte hlavou” a vaše profese nestojí a nepadá s kreativitou či osobním přístupem, jste velmi pravděpodobně nahraditelní AI. A situace se vyvíjí velmi rychle, neboť umělá inteligence se šíří rychleji než svého času internet či následně chytré telefony. A Raasch dává příklady, ve kterých umělá inteligence už teď může začít úřadovat. O práci se mohou bát mj. cestovní agenti, neboť veškeré plánováni cestovní agendy zvládne AI za pár minut, stejně tak umělá inteligence nahradí mnohé autory technických článků, neboť analýzy zvládne seskládat rychleji a komplexněji. Učitelům pak bude pomáhat v tom, že za ně udělá veškerou přípravu i výzkum, což může zamávat s jejich stavy, neboť budou moci více času věnovat učení.

A existují i oblasti, kde se lidé zakrátko stanou téměř nadbytečnými. Jako první je na řadě sektor IT a softwaru, kde umělá inteligence může být nasazena z 96 procent - v současné době jde ovšem o 32 procent. Finance jsou na tom s 94 resp. 28 procenty podobně, stejně jako nižší management s 92 resp. 25 procenty. A vlastně u veškerých kancelářských prací je potenciál až 80procentní, reálně však firmy zatím využívají AI na 10 až 20 procent.

Naopak „v suchu” se zdají být „kontaktní” obchodní profese typu realitní agenti, neboť ani humanoidní roboti nezvládnou provádět prohlídky nemovitostí se smlouváním o ceně apod., aspoň zatím. Ještě lépe jsou na tom zejména „putovní” řemeslné práce, při kterých skoro žádné dva úkony nejsou úplně stejné. A mimo hru jsou nyní i specifické dělnické práce, které dosud nebylo možné zastat roboty, jako jsou právě ty sloužící výrobě aut. Zrovna ty by jednoho dne měli zastat oni humanoidní roboti, je to ale stále hudba vzdálenější budoucnosti.

Ostatně větší míře nasazení AI už teď brání její vysoká chybovost, o které se aktuálně přesvědčují třeba v Nizozemsku. Jak uvádí NL Times, na umělou inteligenci a pokročilé algoritmy se tam aktuálně pokouší spoléhat při kontrole špatného parkování. Podle úřadů je takto ročně zkontrolováno 250 až 375 milionů jednotlivých parkování, což poté vede k vydání 3 až 5 milionů pokut. To by pochopitelně policisté s bločky nezvládli.

Problém je ale v tom, že zhruba 500 tisíc (!) pokut je vydáno neoprávněně. Umělá inteligence totiž ze záznamů kupříkladu nepozná, že vůz stojící na místě vyhrazeném pro invalidy má k něčemu takovému oprávnění. Půl milionu ze tří či pěti je přitom 17 či 10 procent, to je zhruba každá šestá až desátá pokuta, to je straně moc. Něco takového ve výsledku práci státním zaměstnancům oklikou znovu přidělává a obyčejným lidem také komplikuje život.

V souladu s tím je třeba se ptát, co nastane ve chvíli, kdy bude AI ve větší míře uplatněna s omezenou či žádnou lidskou kontrolou. To je ale spíš filosofická otázka, samotný německý automobilový průmysl její rozmach vyhlíží s nadějí, že mu pomůže znovu prosperovat. Podle Raasche ale právě chybovost něco takového znemožní - Němci jsou moc „pinktlich” a ochotni akceptovat široké nasazení AI budou až ve chvíli, kdy její chybovost bude blízká nule. A to už také žádný německý automobilový průmysl nemusí existovat...

Zdroj: Focus, NL Times

Petr Prokopec