Autoforum

/

Foto: Autohaus Messina, publikováno se souhlasem

Je skutečně pozoruhodné, jak málo se tak obrovská kilometráž na tomto autě podepsala. Image nezničitelného stroje nemá náhodou, i po 701 tisících ujetých km láká k usednutí.

Nechceme působit jako ti, kteří dokola tvrdí, že lépe už bylo a svět byl nejkrásnějším místem už někdy před velkým třeskem, to je nesmysl. Současně ale nemíníme zavírat oči nad tím, že některé věci byly lepší, z tohoto světa zmizely a už se nejspíše nikdy nevrátí. Jednou z nich je snaha o „neprůstřelnou” kvalitu produktů, která se svého času stala hnacím motorem firem z různých odvětví, ty automobilové nevyjímaje.

Dává to smysl - kvalitní a trvanlivý produkt je dobrým marketingem sám o sobě, buduje image svou i své značky, plní pýchou jeho tvůrce nebo vytváří silné pouto mezi výrobkem a zákazníkem, což se dá využít nespočtem způsobů. Nám byl tento přístup k věci vždy blízký a máme pocit, že se nikdy zcela nepřežil, automobilový svět ale bohužel opustil.

Vládl někdy na přelomu 80. a 90. let minulého století s tím, že v některých firmách jeho dozvuky vydržely až do přelomu milénia. Pak přišly ke slovu jiné strategie, které jej postupně zcela nahradily. Nehledejme za tím nějaký komplot, firmy určitě záměrně nedělají určité věci na X let, aby si pak kupci museli přijít pro nové, třebaže to tak z jejich životnosti může vypadat. Jde o následek řady faktorů a největší „vinu” na tom neseme my všichni.

V prvé řadě jde o následek touhy zákazníků po co nejlepším produktu za co nejmenší peníze, kdy se dlouhodobé aspekty prodávají hůře než ty krátkodobé. Kdybychom všichni chtěli auta navěky bez ohledu na cenu, automobilky je vyrobí, nic jiného jim nezbude. My ale chceme co nejlépe působící stroje za co možná nejnižší cenu a takové je skrze nižší náklady na vývoj a výrobu vždy možné dosáhnout snáz.

A nedělejme si iluze, svou roli tu sehrály i rozličné regulace zejména Evropské unie, která nařídila milion věcí, jež musí někdo zaplatit, zákazník ale adekvátní navýšení ceny nepřijme, když iniciativa nevzešla z jeho strany. Tak se holt sáhne do všeho zbylého - následky se projeví za 5, možná 10 let, to už stejně většinu prvních kupců zajímat nebude. Kam až vše zašlo, vidíme dnes velmi zřetelně. Třeba takový VW ID.3 a do značné míry i Golf VIII jsou kvalitativními odvary proti tomu, co tatáž automobilka nabízela třeba jako Golf IV. A není to zdaleka jen případ VW.

Dnes ale nechceme hořekovat nad tím, co z nových aut zmizelo, ale připomenout si to, co bylo. Přiměla nás k tomu nabídka auta na fotkách níže, která naprosto potvrzuje zvěsti o nezničitelnosti Mercedesu 190 alias W201, který se vyráběl mezi léty 1982 a 1993. Bylo to auto z dob, kdy třícípá hvězda investovala enormní peníze zejména do vývoje nových modelů s cílem udělat je nekonečně odolné a trvanlivé. A uspěla na všech frontách - technicky i vizuálně vypadají „merkly” z té doby neskutečně dobře i dnes, uvážíme-li, že některým bude letos 40 let.

Vůz, který máme před sebou, není tak starý, pochází z roku 1988. A už jej nevlastní první majitel, nabízí ho ten druhý, který ale auto koupil teprve v roce 2020 a teď se jej zbavuje. Proč to dělá, neřešme, nakonec o prodej samotný tu ani moc nejde, zaujala nás historie auta a jeho současný stav. Od onoho roku 1988 až do roku 2020, tedy dlouhých 32 let, jej vlastnil jediný člověk, který jej normálně pravidelně používal, až s ním najel 690 tisíc km. Druhý přidal dalších 11 tisíc kilometrů.

Současný prodávající, majitel bazaru z německého Darmstadtu, říká, že auto pro prvního majitele prostě fungovalo pořád stejně dobře jen s minimálními servisními náklady, tak proč by jej prodával dřív než musel? Strávit 32 let za volantem jednoho vozu je extrém, ale podívejte se na něj. Prý je nadále originální jen s vyměněnými technickými nezbytnostmi, jinak má ale původní lak, světla, sedadla, volant... Prostě většinu na první pohled viditelného. Měl pravidelnou péči, to je zjevné, ale i tak. Je skoro k nevíře, jak vypadá zvenčí, jak vypadá čalounění, jak vypadá celý interiér, v němž snad jen „vyleštěný” volant v levé části přizná, že sloužil stovky tisíc kilometrů. Všechny tyto prvky musel někdo vymýšlet s tím, aby takto dlouho vydržely. Patrná je i koroze na některých částech karoserie, spodek je ale prý v pořádku.

Zachovalý Mercedes 190 s vysokou kilometráží nevidíme poprvé, tímto jsme ale znovu ohromeni, na normálně používané auto po takovou dobu a po takový nájezd je v až absurdně dobrém stavu. Technika je navíc opět z ranku nezničitelné - atmosféricky plněný diesel 2,5 s výkonem jen 90 koní přežije i apokalypsu, nepotřebuje ke své funkci pořádně ani alternátor. Je to opravdu auto na celý život, jak se Mercedesu W201 také někdy přezdívá.

Podívejte se na něj sami a mějte na paměti, že má za sebou 34 let služby a více jak 700 tisíc najetých km. Jsme zvědavi, co bude za stejnou dobu třeba z onoho VW ID.3. Asi nic, sám Volkswagen je chce tato auta po 8 letech šrotovat, s takovou vizí jsou dnes vyráběna. Pozoruhodné, uvážíme-li, že s tímto Mercedesem dalších 8 let na světě stěží zamává - to už bude mít na hrbu celkem 42 roků.

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler