Autoforum

/

Foto: Seitz Automobile, publikováno se souhlasem

Je to úžasné memento jedné éry, která se stěží kdy vrátí. Výjimečný svým stavem a specifikací byl už před mnoha léty, natož pak dnes, navíc po několika slevách nebyl až tak drahý. Přesto tento Passat W8 kombi s manuálem nikdo nechce, a tak je zase dražší.

Evropská střední třída nezná tuctovějšího auta, než je VW Passat. Po dekády se ho prodávaly statisíce za rok a i když v posledních letech ztrácí na oblibě, jde pořád o prodejně úspěšný vůz. Je to modla svého druhu, odpověď na všechny otázky položené „běžnými zákazníky”, ve své typické specifikaci ale jen stěží zaujme kohokoli, kdo od auta očekává opravdu hodně. Jeho vrcholný benzin totožný s tím v Superbu sice není zavrženíhodný, čtyřválcové turbo pod kapotou auta střední třídy ale fajnšmekry stěží okouzlí.

Ne vždy tomu tak bylo. Ještě v živé paměti máme verze 3,6 V6 generace B7 a R36 generace B6, obě se ale svým majestátem krčí v koutě vedle tak trochu imperiálního děcka Ferdinanda Piëcha, Passatu B5 v provedení W8, který byl vlajkovou lodí značky Volkswagen v době, kdy teprve chystala vrcholný Phaeton. Jen v této generaci (přesněji v modernizovaném provedení B5.5) se pod kapotu Passatu dostal osmiválcový motor unikátní konstrukce ve tvaru písmene W, který mohl vůz s tehdy ještě podélně uloženou pohonnou jednotkou snadno pojmout.

Měl zdvihový objem skoro rovné čtyři litry a i když jeho 275 koní výkonu a 370 Nm točivého momentu nejsou parametry, které by zářily byť jen vedle současného přeplňovaného dvoulitru, noblesa tohoto pohonu je nenahraditelná. Spojen navíc mohl být s manuálním řazením, které už léta nedostanete ani k onomu nejsilnějšímu čtyřválci, k dispozici ostatně nebylo ani k šestiválcům.

Jen tato kombinace vám dovolila celý pro Passat skoro nehorázný motor poznat tak dobře, jako byste jej třímali v otěžích. A protože motory byly tehdy neuškrcené a hmotnost aut paradoxně nižší, ani dynamika nakonec nebyla k zahození - stovka za 6,7 s (i díky standardnímu pohonu 4x4) a maximální rychlost omezená na 250 km/h těžko urazí.

Tento model ale v nabídce Passatu neměl poslání sporťáku nýbrž vrcholného luxusu. I po příchodu Phaetoni si přebytkem kůže, dřeva i komfortní výbavy udržoval v portfoliu VW výjimečné postavení. Jenže od konce jeho časů zanedlouho uběhne 20 let a nic podobného už Němci nikdy nenabídli. Pokud tedy chcete Passat W8 ještě dnes, musíte se dívat po ojetých kouscích. A pokud chcete verzi s manuální převodovkou, musíte se obvykle přehrabovat v několika málo „vracích”. Je tu nicméně jedna výjimka, na kterou jsme poprvé narazili už před rokem. A narážíme na ní dodnes - bohužel, bohudík.

Jde o zcela mimořádně zachovalý kombík v modrém barevném provedení, ze kterého pořád čiší noblesa, jakou od Passatu W8 očekáváte. Má najeto pouhých 32 500 km a vypadá, jako by ujel tak 3 250, možná jen 325 km. Zjevně velmi opečovávaný exemplář vypadá netknutě zevnitř, zvenčí i kdekoli jinde. Však se podívejte na fotky - lak se leskne jak z reklamy na leštěnku s Horstem Fuchsem, kůže na sedadlech vypadá, jako by na nich nikdo neseděl a pohled zespodu dokonce ukazuje, že na tomhle autě nestačilo ani nic zreznout, dokonce ani výfuky.

Skoro nechápeme, jak vůz někdo v tomto stavu udržel, ale stalo se to a je to možná poslední takhle zachovalý vůz, který jde koupit. V prodeji je v Německu skoro dvouletém pobytu ve Švýcarsku, kde byl garážován, pravidelně servisován a podle jeho stavu bychom řekli, že jezdil jen v pěkném počasí. Je to prý auto sednout a jet, říká prodávající. A máme tendenci mu v tomto případě věřit, jakkoli je třeba dodat, že po 18 letech na světě se na něm i přes veškerou péči může pokazit kdykoli cokoli.

Přesto tohle auto nikdo nechce, a to bychom řekli, že na poměry takových extra kousků není drahé. Nebo aspoň nebylo. Jeho cena postupně klesla ze skoro 40 tisíc Eur na pozdějších 29 990 euro, dnešním kursem asi 740 tisíc Kč. To nebyla špatná nabídka, třebaže malé peníze to pochopitelně nebyly a nejsou. A víte, co je bizarní? Dnes je k mání o plných 3 tisíc Eur dráž, aktuální cena tedy činí 32 990 Eur, skoro 814 tisíc korun. Nemáme problém pochopit, že inflace změnila měřítka, pokud se ale nějaké auto nedaří prodat rok, pak zdražování nalezení jeho kupce stěží pomůže. Je to prazvláštní strategie, pokud tedy majiteli není jedno, že se auto neprodá klidně ještě další dva roky. A nebo nevěří tomu, že za vyšší cenu si vůz najde kupce snáz - pak přece pro dobře situované kupce nebude podezřele levný...

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler