Autoforum

/

Foto: Audi

Na jednu stranu nás to nepřekvapuje, sami je vypínáme zcela automaticky a používáme je pouze tehdy, když je máme testovat. Ale to jsme my, „pacienti”. Že to samé dělá tolik běžných uživatelů, říká opravdu hodně.

Musel bych hodně trápit mozkové závity, abych si vzpomenul, kdy přesně jsem v životě začal po usednutí do auta zcela automaticky vypínat všechny vypínatelné asistenční a bezpečnostní systémy, které vypnout lze. Nedělal jsem to nikdy z nějaké předpojatosti, ale po zralé úvaze pramenící ze zkušenosti, že mi víc berou než dávají. Že jsou příliš často zlými pány a příliš zřídka dobrými sluhy, abych jim byl ochoten svěřit část řízení. A věřil, že mě nedostanou do situací, do kterých bych se sám nedostal a stanou se pro mě obtížně řešitelnými.

Nebojte, nejsem zaseknutý někdy v roce 2012, čas od času jim vždy znovu dal šanci se předvést, zda jejich vývoj nepokročil tak, že by se staly přínosem. Nikdy jsem to tak nevyhodnotil. A v nových autech je koneckonců s kolegy zkoušíme jako jiné jejich vlastnosti, neboť čtenáře to může zajímat a všechny pochopitelně nefungují stejně. Za sebe je ale dávám všechny jen na různá místa škály nesnesitelnosti - některé fungují nepřesvědčivě, jiné jen hůř.

Nadšenci to tak obvykle mají, to nepřekvapí, podobně už není překvapivé, že se dnes v autech pod tlakem odporu zákazníků rozmáhá tlačítko „ihned vypnout EU”. V tomto případě už ale jde hlavně o omezovače rychlosti a další projevy „buzerace”, to není příjemné nikomu soudnému. V případě bezpečnostních asistenčních systémů se ale bavíme hlavně o všemožných přednárazových systémech, které by měly lidem zachraňovat životy tím, že předejdou nehodám. To by mohli lidé vítat.

Přesto je vypínají. A to v neobyčejně vysoké míře.

Vyplývá to z celostátního průzkumu provedeného britskou společností Censuswide, který si nechala provést jedna tamní velká dealerská skupina. Zaměřen byl na spoustu výbavových prvků aut a jejich používání, z velké části se ale dotýkal také bezpečnostních systémů. Pokud vás zajímají jiné výsledky jako třeba průměrná míra využití hlasového ovládání, head-up displejů nebo masážních sedadel či vůbec míra přítomnosti těchto prvků v autech, projděte si kompletní data. My se zaměříme jen na ony bezpečnostní asistenty.

Skoro neuvěřitelných 21,3 procenta lidí totiž říká, že aktivně vypíná systémy nouzové brzdění a další přednárazové systémy, protože jsou příliš agresivní a způsobují víc problémů, než aby jim předcházely. Plných 18 procent pak stejně zachází s asistentem pro udržování auta v jízdním pruhu a obecně se počet těch, kteří podobná řešení nemohou vystát pohybuje kolem jedné pětiny.

To je opravdu hodně, i 5 procent bychom označili za překvapivě moc. Ve skutečnosti ale každý pátý „normální” člověk sedne do auta a prostě to vypne. Navíc jde o britský průzkum, to není zrovna národ Švejků, v Česku to snadno může být víc lidí. A ke všemu to vysvětlení... To je přesně ono, stačí mi tak 3 minuty jízdy pod dohledem třeba Audi Pre Sense, abych zjistil, že s ním už nikdy nechci jet ani vteřinu. A to je jeden z těch lepších systémů, přesto je velmi rychle při každé jízdě schopen sahat do řízení v situacích, kdy se neděje vůbec nic, pouze „on” si to myslí. Zjevně na to samé přichází rozsáhlá část motoristů a podobné systémy aktivně a cíleně vypíná s cílem takovým situacím předejít.

Celé to také ukazuje jednu absurditu současného, zejména evropského automobilového světa. Tyto systémy jsou tu povinné v neobyčejně široké míře a nejsou zadarmo, všichni za ně platíme. Je těžké spočítat, o kolik zdražují každé auto, vzhledem k aktuální délce seznamu povinných prvků půjde velmi snadno o desítky tisíc korun. Což má u vozů jako třeba Škoda Fabia dramatický vliv na jejich cenu pro zákazníky. A ti to pak akorát vypnou?

Podobná nařízení jsou zkrátka zlo. Kdo podobné věci chce a ocení, může si je koupit, ostatním nemají být vnucovány. Diví se někdo, že americký ministr dopravy chce uzákonit pravý opak toho, co platí v EU?

Zdroj: Censuswide pro Dick Lovett

Petr Miler