Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Kdyby nová Supra nedostala techniku BMW, dorazila by až za tři roky a byla by dvakrát dražší. A v tu chvíli by prý již nemohla znít tak působivě. To všechno zní pěkně, vedle předchozí generace ale její lesk stejně bledne.

Nová Toyota Supra pozvolna míří do prodeje, japonská automobilka tak za volant posadila zástupce tisku v rámci první prezentace. Jsme velmi zvědavi na jejich názor, neboť prozatím je pátá generace spíše za otloukánka. Může za to mnohem hlubší spolupráce Toyoty s BMW, kvůli níž má nová Supra více německých genů, než by se fanouškům zamlouvalo. Zvenčí se tváří originálně, pod kapotou ale najdeme bavorský třílitrový šestiválec, kousek za ním německou automatickou převodovkou a jakmile se usadíte do jednoho ze dvou sedadel, spatříte před sebou volně stojící displej multimediálního systému iDrive.

Tuto cestu nyní znovu zkouší obhajovat Tetsuya Tada, otec celého projektu, který příchod novinky přirovnává k narození syna. Jako takový je tedy na Supru hrdý - zda však právem, to zjistíme až za nějaký čas. K pohonné jednotce dodává, že japonské automobilce nešlo jen o snížení nákladů a snahu dostat sportovní kupé blíže k většímu množství lidí. „Supra musela dostat řadový šestiválec. A BMW má dobrý řadový šestiválec,“ říká Tada. Toyota by si pak sice zvládla vyvinout vlastní jednotku, ovšem na tu bychom ještě pár let čekali a cenu auta by spolu s dalším vývojem vystřelil do stratosféry.

Dle Tady by takový motor nenašel další uplatnění, a to bez ohledu na šíři nabídek Toyoty či Lexusu. „Mimo Supru není příliš mnoho vozů, kde by řadový šestiválec byl lepší než motory, které jsme již představili. V minulosti měla řada automobilek řadové šestiválce, ale v dnešní době je nabízí už jen pár značek. Takový motor je momentálně těžko ospravedlnitelný, neboť vás připravuje o místo pro řidiče i spolujezdce.“ A právě proto je vlastně nová Supra dvoumístná, s vidlicovým šestiválcem by si zachovala koncepci 2+2.

Vůz tedy skončil s bavoráckým motorem, ten však Toyota ještě lehce poladila. Jedním z rozdílů by měl být zajímavý zvuk. „Současné hlukové limity jsou stále přísnější. O jednu generaci dříve tu byla opravdu působivě znějící auta. Ale i nová Porsche a další vozy jsou nyní zasaženy těmito regulacemi... v Evropě i v Americe. A rok od roku je to horší. Je tedy skoro až zázrak, že nová Supra zní tak, jak zní. U budoucích sportovních vozů již něco takového nebude možné.

Jak se tedy zdá, možná bychom měli dát japonskému kupé šanci, i přes přítomnost německého motoru či volbu pouze automatické převodovky. A také navzdory absenci exotických materiálů, které Toyota zavrhla kvůli ceně. Pokud by sáhla po karbonu, vynechala spolupráci s BMW a vyvinula vlastní pohonnou jednotku, pak by nová Supra nestála v Americe 50 290 USD (cca 1 155 750 Kč), nýbrž minimálně dvojnásobek. A co je podstatnější, dorazila by až za takové tři roky. Tedy v době ještě přísnějších norem všeho druhu.

Racionálně tak vše dává smysl, nicméně i přesto tato Tadova slova lidé zatím novinku na milost neberou. Během americké prezentace novináři věnovali větší pozornost vystavené čtvrté generaci, která se tam též objevila. Nakonec to není zase tak překvapivé, neboť jde o jeden z nejzachovalejších kusů na celém světě. Kupé z roku 1993 ale není majetkem Toyoty, na akci jej nechal přistavit ze své privátní sbírky šéf automobilky Akio Toyoda, který s vozem od jeho zrodu najel pouze 8 400 mil (13 516 km). Většinu času pak tráví v klimatizované garáži na jeho ranči v Texasu.

Kromě prvotřídní péče a údržby má přitom vůz přesně to, co vlastně většina lidí od Toyoty Supra očekává. Tedy legendární motor 2JZ, šestistupňový manuál a nadčasové tvary lakované neobvyklým odstínem Anthracite Metallic. Za něco takového se dnes vyplácí miliony, a to tu mluvíme i o vozech s vyšším nájezdem a „obyčejným“ prvním majitelem. V tomto případě by ale nejspíše padnul rekord.

Dá se tedy pochopit, že čtvrtá generace ukradla svému nástupci party na uvítanou, která měla novinku postavit do lepšího světla. Je ovšem ironií osudu, že akci tak trochu zazdil sám šéf automobilky se svým vozem, který jeho vystavením jistě sledoval pravý opak...

…za čímž stojí hlavně renomé předchozí generace. Tento kus přitom patří Akio Toyodovi a byl na prezentaci obdivován více než novinka…

…stejně jako předchozí verze A40 Celica Supra a A60 Celica Supra

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec