Autoforum

zvětšit fotografii /

Chcete tip, jak snížit spotřebu vašeho auta na šestinu? Převezte jej přes Atlantik. Že se vám to nezdá? Lidem z Bruselu na tom nic divného nepřijde.

Slyšte úžasný příběh o kouzelném autě dánského konstruktéra a partičce bruselských čarodějů. Na následujících řádcích poznáte mystérium, za jehož znalost by i pan Daimler upsal duši ďáblu. Okusíte magii, nad kterou by užasle strnul Magistr Kelley a doslova na dosah ruky budete mít čáry lidí, vedle jejichž schopností by z neskrývaného obdivu zvadla i kouzelnická hůlka Harryho Pottera.

Zní vám to jako pozvánka do cirkusu? Pak směle dále, dnes vám nebude hrát nikdo menší než Cirkus Barroso a jeho létající aparát.

Před nedávnem jsme vás informovali, že údajnému ekologickému zázraku jménem Fisker Karma, který se měl chlubit neobyčejnou provozní efektivitou, byla v testu americké EPA naměřena spotřeba ve výši 11,8 litru na 100 km. Tedy ta skutečná, která je relevantní v momentě, kdy vozu dojde energie uložená v akumulátorech dobitých před jízdou. Pak pro pohon dvou elektromotorů musí chtě nechtě použít generátor v podobě dvoulitrového turbomotoru GM. Vzhledem k údajnému cestovnímu charakteru vozu a faktu, že na plně nabité baterky má ujet podle téhož testu jen 52 kilometrů, bude v tomto režimu jezdit minimálně velmi často, ne-li většinou.

Je to hodně bídný výsledek, uvážíme-li výkon auta, jeho velikost, dynamiku a srovnatelné hodnoty platné pro zcela konvenční vozy. Však jsme zmiňovali, že třeba i takové Porsche 911 nebo BMW M5, které by jakýkoli ekologický aktivista označil za typický objekt svého hněvu, dosahují v obdobných testech lepších výsledků. A to se pořád bavíme jen o tabulkové spotřebě, jaká asi bude ta skutečná?

Už tehdy jsme ovšem věděli, že tato šaráda bude mít minimálně ještě jedno dějství, neboť v Evropě se efektivita vozu bude jevit docela jinak. Jiný vzduch? Ne, jen jiná norma, která ale se vzduchem tak trochu kalkuluje.

Jak jsme podrobněji rozebírali již v článku o absurdní udávané spotřebě Opelu Ampera, evropská metodika zkrátka postaví do testu hybridní vůz s plně nabitými akumulátory a kalkuluje jen s benzinem, který při tomto testu spálí navíc. Že povětšinou spotřebovává elektrickou energii, která také musela nějak vzniknout, prostě neřeší. Výsledek z mnohem kratšího testu se pak rozpočítá do stokilometrového průměru a na světě jsou zcela nesmyslné hodnoty kombinované spotřeby. Jsou tak hloupé, že vůz obvykle (vzhledem k omezené kapacitě akumulátorů) není schopen s takovou spotřebou paliva ujet ani oněch 100 kilometrů, natož aby byl s to takto jezdit trvale. A to je třeba pořád dodávat, že elektřina opravdu nevzniká ze vzduchu a celková energetická náročnost pohybu vozu je prakticky stejná (změnit ji může jen rekuperace části kinetické energie) jako u konvenčního auta.

Snad aby Fisker narychlo napravil svou reputaci, kterou si v Americe skoro dvanáctilitrovou spotřebou značně pokazil, nechal si změřit i normovaný apetit dle evropských předpisů. Měření obstaralo německé TÜV a výsledky jsou vskutku úchvatné: 2,4 litru benzinu na 100 km ve městě, 2,0 litru na 100 km mimo město a 2,1 litru v kombinaci. A to výrobce očekával hodnotu 2,6.

Takže přece je to ekologické auto, sen je zpátky. Stačilo jej naložit na letadlo, převézt o několik tisíc kilometrů dále a z otesánka je rázem skoro anorektik. Co na tom, že realita se nezměnila ani o píď a auto bude ve skutečnosti pořád jezdit za mnohonásobek udávaných hodnot. Jako mávnutím kouzelného proutku jsme tak rázem téměř na šestině cifry, která bude podle výsledku amerického (rozumějte realitu nezastírajícího) testu platná pro většinu kilometrů, jenž budou s Karmou najety. Tohle by pouhými pár tahy perem nedokázal nikdo jiný než evropské úřednictvo, takto si černou v bílou nedovolil obracet snad ani Goebbels.

Bez zajímavosti jistě není, že ani reálný ekvivalent spotřeby elektrické energie v litrech na 100 km nevyznívá zásadně jinak: vůz podle TÜV ujede na plně nabité akumulátory o kapacitě 22 kWh jen 83 kilometrů. To je ekvivalent spotřeby cca 10,3 litru na 100 km. A kdybychom kalkulovali s „americkým” dojezdem jen 53 km, bude to ještě více. Zdá se vám to moc? Pak vězte, ze Karma váží 2,4 tuny a s takovou hmotností efektivní být prostě nemůže, i kdyby měla jakkoli sofistikované pohonné ústrojí. Ve výsledku eurotestu ji ale přesto navždy bude svítit dvojka.

Nenadešel už konečně čas na změnu zvrácené evropské metodiky? Stačilo by docela málo: nepovažovat elektřinu za nic, říkat u podobných aut, s jakou spotřebou jsou s to jezdit dlouhodobě a ne jen po několik kilometrů nebo alespoň u plug-in hybridů po vzoru Američanů udávat i hodnotu čisté spotřeby paliva v momentě, kdy předem dobitá energie po několika jednotkách či desítkách kilometrů dojde.

Cokoli z toho by bylo lepší než současný stav, který nám auta spotřebovávající podobné, nebo dokonce větší množství paliva či jeho ekvivalntu než dnešní vozy, prezentuje jako zázračné kousky mechaniky. Žádný zázrak v tom ale není, dvouapůltunová Karma s třemi motory, haldou baterek a vnitřním prostorem malého městského auta má od zázraku sakra daleko. Jen většina jí spotřebovávané energie je zkrátka v Evropě zcela zanedbávána.

Na výše zmíněnou otázku si bohužel mohu rovnou i sám odpovědět: čas změnit tento stav rozhodně nadešel, přesto se ale nezmění. I kdybychom stokrát prosili seberozumnějšími argumenty. Tento způsob měření je totiž základem pro určování pokut za nadlimitní emise CO2 (což je jen ekvivalent spotřeby paliva) od 1. ledna 2012 a pokud by testy přestaly uměle favorizovat hybridy a elektromobily, celá snaha EU o „pozitivní diskriminaci” těchto vozů by přestala fungovat. O zázračných spotřebách a kouzelných přeletech přes oceán se tedy budeme zřejmě dočítat ještě hodně dlouho...

Fisker Karma ve svém produkčním provedení představeném letos na jaře

Walter Kraft