Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Klíčový komponent elektrických aut je pro jejich dlouhodobé využití mnohem více limitující než jakýkoli díl, který najdeme v konvenčním autě. Jeden Němec o tom může vyprávět.

Elektrifikace je zejména politiky a aktivisty vnímána jako jediná cesta k záchraně planety. Realita je sice o trochu jiná, to ale nyní ponechme stranou. Spíše se na celou záležitost podívejme z ekonomického hlediska. Ve světě, kde zcela nové vozy Dacie startují pod 200 tisíci korunami, je v podstatě jakýkoliv elektromobil drahý. Čtyři metry dlouhé Sandero ve výbavě Open s litrovým tříválcem o výkonu 73 koní vás vyjde na 202 900 Kč, necelého půl milionu korun za o půl metru kratší a tedy méně praktickou elektrickou Škodu Citigo je tedy ekonomicky obtížně ospravedlnitelnou investicí.

Výrobci sice neustále slibují, že ceny půjdou dolů, nicméně je otázkou, kdy a zda vůbec se tak vůbec stane. Nesmíme zapomínat, že stěžejním komponentem elektromobilů jsou akumulátory, které spoléhají na vzácné kovy. Cenu tak neurčuje ani tak poptávka a tedy možnost vyrobit najednou velké množství elektrických aut, nýbrž omezená dostupnost a těžba vzácných kovů. S rostoucí poptávkou tak jejich cena naopak stoupá, navíc lze předpokládat, že s vyšší spotřebou stoupne i cena elektrické energie, která je již nyní třeba v takovém Německu poměrně vysoká - provoz dieselu v některých městech vychází levněji.

Z toho ovšem vyplývá, že drahý může být nejen nákup nového elektromobilu, ale i jeho provoz. A aby toho nebylo málo, problémy jsou hlášeny také z trhu s ojetinami. Zde sice již pořizovací ceny nejsou tak vysoké, a proto do klubu zachránců planety může vstoupit daleko více lidí, ovšem i ti mohou zakrátko maximálně tak objímat stromy a nikoliv usedat za volant. Pokud totiž narazí na exemplář s vadnými bateriemi, víceméně od něj mohou zahodit klíčky. Koupě nových baterií je s ohledem na výše řečené v tomto případě ekonomickou sebevraždou.

Na tuto skutečnost upozorňuje ADAC Motorwelt, který přinesl příběh jednoho německého motoristy. Ten si z druhé ruky pořídil třetí generaci elektrického Smartu ForTwo . Vůz přišel na svět v roce 2011 s bateriemi o kapacitě 17,6 kWh, což by mělo vystačit na 145 kilometrů dojezdu. O žádná světoborná data tedy rozhodně nejde, cena akumulátorů přesto zvládá ruinovat nejeden rozpočet. I přes prvotní kontrolu se totiž baterie jím vyhlédnutého kusu z roku 2013 ukázaly být poškozenými a je potřeba jejich nahrazení, na které nelze uplatnit záruku. To ovšem znamená výdaj ve výši 17 tisíc Eur (436 230 Kč).

Že malé baterie skutečně stojí tolik, potvrdili již i zástupci značky. Ti uvedli, že výměna akumulátorů se pohybuje od 8 600 Eur (220 680 Kč) až po oněch 17 tisíc Eur, a to v závislosti na skutečnosti, zda se povede zrepasovat ty původní, nebo musí přijít zcela nový paket. Souběžně s tím je třeba započítat ještě práci techniků, která jen v případě repase čítá 30 hodin. Elektrický Smart ForTwo stál jako zcela nový 21 940 Eur (562 990 Kč), výměna akumulátoru tak nemá daleko k ceně celého vozu.

Problémem je, že tuto částku zaplatit musíte, pokud chcete jezdit. Nebo se zkrátka s vidinou nulové emisní stopy rozloučíte a místo toho sáhnete po voze se spalovacím motorem, což ostatně nakonec udělal i onen německý motorista. Smart nechává za domem jako svérázný zahradní domek a místo něj ke každodenním jízdám nadále používá dieselové auto. Je přitom vcelku jasné, že tohoto člověka se na elektromobilitu hned tak znovu nalákat nepodaří, při první snaze o zezelenání dostal těžce přes prsty.

Něco takového se u aut se spalovacím motorem nemůže stát. I když si pořídíte exemplář s vadnou pohonnou jednotkou, která v těchto případech tvoří největší část ceny, stále existuje relativně levná cesta ven z problémů. Lze ji nahradit i za pomoci motoru z druhé ruky, navíc pokud patříte mezi schopnější mechaniky s vybavenou garáží, výměnu snadno zvládnete sami. Mobilitu tak máte zajištěnou poměrně levně.

Lze samozřejmě dodat, že momentálně hrají zájemcům o elektromobilitu ve prospěch dlouhé záruční lhůty, se kterými jsou baterie spojeny. Většina výrobců počítá s osmi lety, jenže i tato lhůta jednu uplyne. A jak je vidno z výše zmíněného případu, ne každá reklamace musí být uznána.

To zatím znamená, že trh s ojetými elektromobily prakticky nebude existovat, neboť ceny takových vozů stále budou vyšší než u benzinových či dieselových alternativ. A zájemcům o jízdu bez přímých emisí k tomu bude hrozit ještě výrazný zásah do bankovního účtu, přičemž alternativa neexistuje. Poškození baterií se totiž nedá snadno odhalit a přijít na ně můžete i pár měsíců po koupi. Poté se již budete jen stěží dohadovat, zda za tím stojíte vy, předchozí majitel či automobilka. Pokud ale budete chtít jezdit, bude to vaše kapsa, do níž budete muset sáhnout.

Zdroj: ADAC Motorwelt

Petr Prokopec