Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jsou považovány za spásu, my se však při jejich používání setkáváme s takovým množstvím chyb, že varujeme před tím, že mohou být také hrozbou. Teď totéž tvrdí také NHTSA.

Při řízení automobilu může být člověk z masa a kostí za volantem tou největší slabinou. Dáno je to tím, že občas ztratí koncentraci, doprava v posledních letech zhoustla a přibylo i rušivých elementů jako různé elektronické přístroje. Nikoho proto asi nezaráží, že výrobci přichází se stále dalšími technologiemi, které postupně začínají přebírat stále více nadvlády nad jejich produkty.

Na první pohled by se mohlo zdát, že takový krok je jen ku prospěchu věci. Počítač se totiž nikdy neunaví, neovlivňují jej navíc emoce a jeho reakční doba je mnohonásobně kratší než lidská. Nicméně problémem je skutečnost, že lidstvo prozatím nezvládá ve velkém vyrábět technologie, které by byly po stránce kvalitativní neprůstřelné. Koneckonců se stačí podívat na současné notebooky či smartphony - jsou sice našlapanější než kdy předtím, to ale zároveň navyšuje i četnost potíží s nimi,

V případě mobilů ve výsledku nejde o život, na rozdíl od aut, kde selhání techniky byť jen na malý okamžik může vést k fatálním následkům. Aktuálně přitom většina motoristů je konfrontována pouze se základními systémy, jako je autonomní brzdění či monitoring jízdních pruhů. Ty jsou pouze podpůrné systémy, veškerá kontrola nadále spočívá na jejich bedrech. Přesto však ani tyto technologie nefungují, jak mají. Je proto otázkou, zda chystané autopiloty skutečně nepřinesou více škody než užitku.

Podle americké agentury pro silniční bezpečnost NHTSA skutečně existuje důvod, proč bychom se plně automatizované budoucnosti měli obávat. A to je docela převratná záležitost, neboť dosud problematičnost těchto systémů žádná instituce veřejně nepřipustila. Úředníci v posledních třech letech zaregistrovali přes 400 individuálních stížností týkajících se autonomních brzd Nissanu, Hondy, Volkswagenu a dalších výrobců. Systém především v mnoha vozech začal být aktivní, aniž by k tomu byl důvod, v jiných případech pro změnu nezareagoval tak, jak by měl.

Američanka Cynthia Walsh, majitelka Nissanu Rogue (u nás známého jako X-Trail) modelového roku 2018, kupříkladu uvádí, že v únoru jela se svým vozem po dálnici rychlostí 105 km/h, když SUV náhle začalo bez jediného důvodu samovolně brzdit. „Byla jsem opravdu vystrašená, měla jsem v očích slzy,“ uvádí majitelka s tím, že Rogue byl již dvakrát v servisu. Problém se ale odstranit nepovedlo, načež se Cynthia již obává usednout za jeho volant.

Jakkoliv přitom její příběh zní strašidelně, ve výsledku skončil ještě dobře. NHTSA nicméně uvádí, že minimálně ve 14 případech došlo v důsledku selhání autonomních brzd k havárii, a to většinu kvůli nárazu vozu jedoucího vzadu, jehož řidič nestihl zareagovat na nesmyslné chování auta před sebou. Žádné oběti prozatím hlášené nejsou, je ovšem otázka, zda by vyšetřovatelé vůbec byli s to schopni rozeznat pravou příčinu fatální nehody jediného auta, kdyby ji způsobily tyto systémy.

Americká agentura proto motoristy varuje, aby k autonomním brzdám přistupovali s velkou obezřetností, neboť systém jednoho výrobce může reagovat zcela jinak než technologie druhého. A stejné varování můžeme přidat i my - zatím jsme nepoznali systém, který by nezačal brzdit v situaci, kdy to vůbec nebylo potřebné a nehodu málem nezpůsobil. Že takovému řešení nelze dále důvěřovat, nebo je třeba velmi pečlivě sledovat jeho reakce v typicky problematických situací, je nabíledni.

Zdroj: The Wall Street Journal

Petr Prokopec