Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jen máloco je na silnici tak nebezpečné jako když některé z aut zcela přestane být řízeno. Přesně o to se postará spánek řidiče. Co za něj může? Únava to kupodivu primárně není.

Mikrospánek je nejčastější příčinou vážných dopravních nehod. Průzkum provedený v Austrálii ukázal, že spící řidiči mají na svědomí pětinu všech incidentů končících smrtí některého z cestujících, a to je více než v jakémkoli jiném případě. Je to logické. Neřízené auto může klidně v plné rychlosti skončit ve stromu u silnice. A stejně tak pro ostatní neexistuje více nevyzpytatelný řidič než ten, který auto vůbec neřídí - i většina opilců aspoň nějak reaguje.

Že nejde o banalitu, potvrzuje i zjištění, že 20 procent motoristů přiznalo, že již za volantem usnulo. Je tedy evidentní, že jde o stěžejní problém, který se pochopitelně netýká jen Austrálie. Nově se do jeho eliminace vložila melbournská univerzita technologie (RMIT), která přišla se zajímavým poznáním. Mělo se za to, že za případy usnutí za volantem stojí hlavně únava, ta ale není primární příčinou.

„Když jste unaveni, pochopitelně netrvá dlouho, než začnete podřimovat. Zjistili jsme ovšem, že k ukolébání mozku i těla přispívají také vibrace, jež produkuje sedačka během jízdy. Naše studie prokazuje, že tyto vibrace na nízké frekvenci progresivně vzbuzují ospalost i u lidí, kteří jsou odpočinutí a zdraví,“ uvedl k průzkumu profesor Stephen Robinson. Zároveň dodal, že letargie se může projevit už pouhých 15 minut poté, co se rozjedete.

Robinson a jeho tým zkoumal skupinku 15 dobrovolníků. Ti se zúčastnili testu na simulátoru, jenž dokáže prakticky naprosto přesně zreplikovat jízdu na monotónní dvouproudé silnici. Simulátor byl ukotven na platformě, jež dokáže vyprodukovat vibrace na různé frekvenci. Test probíhal ve dvou kolech, kdy během prvního byli dobrovolníci vystaveni vibracím na nízké frekvenci (4-7 Hz), při druhém pak žádným.

Vědci následně sledovali měnící se srdeční tep, na jehož základě zjistili, že během prvních 15 minut přichází první znaky ospalosti. Ta se po půl hodině již začíná projevovat výrazněji a vyžaduje od řidičů mnohem větší úsilí. Po hodině pak dochází k její kulminaci, kdy v podstatě zpomalený srdeční tep u všech jedinců naznačil, že jsou na hranici spánku. Na silnici by tedy v podstatě byli nadmíru nebezpeční.

Není to ovšem jediný výsledek, ke kterému se vědecký tým dobral. Další z členů týmu, Mohammad Fard, uvedl, že „vibrace na některých frekvencích mají přesně opačný efekt a udržují motoristy vzhůru“. Vědci proto hodlají v průzkumu pokračovat. Zapojit do něj chtějí daleko více lidí, aby zjištěné výsledky byly co nejkomplexnější. S těmi následně chtějí seznámit automobilky.

Můžeme tedy předpokládat, že během pár let bychom se mohli dočkat sedadel s „pozitivními vibracemi“, jež nás nebudou nutit k mikrospánku, ale naopak k bdělosti. Je přitom velmi pravděpodobné, že díky tomu poklesne úmrtnost na silnicích daleko větší měrou než všemi represivními opatřeními...

Petr Prokopec