Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Dnes už osmiválcový diesel nekoupíte v Evropě do žádného osobáku a dokud to ještě aspoň trochu šlo, jednalo se o velká SUV nebo největší limuzíny. V roce 2003 ho dostal Mercedes třídy E a o pár let později se dočkal ještě vylepšené verze.

Mercedes je dnes automobilkou odhodlanou neprodat vám co nejdříve nic krom elektrických modelů, ať už si budete přát cokoli. Donedávna ale spojovala svou image hlavně s dieselovými motory, a tak vlastně ani nepřekvapí, že se na tomto poli snažila nabídnout víc než ostatní. V roce 2003 proto dala za vznik historicky nejmenšímu osobnímu autu s mohutným osmiválcovým dieselem - modelu E400 CDI.

Asi si nyní řeknete, že třída E nikdy nebyla úplně malé auto a nebudeme vám odporovat, do ničeho menšího se ale v Evropě dieselový V8 nikdy nedostal. Než tyto motory skončily zcela, daly se objevit v autech jako Audi Q7, Audi A8, Toyota Land Cruiser V8, VW Touareg V8 TDI, svého času dokonce i v BMW 745d a pochopitelně i v několika větších Mercedesech. Nikdy se ale nedostaly ani do vozu vyšší střední třídy, s výjimkou třídy E generace W211.

Ta nejprve dostala první evoluci tohoto motoru s označením OM628 pro verzi E400, později i druhou zvanou OM629 pro variantu E420 CDI. Šlo už tehdy o raritu, nijak zvlášť prodejně úspěšný a kvůli extrémně těžké přídi ani nijak zvlášť chválený vůz, z dnešního pohledu je to ale naprostý unikát a pozoruhodný je už proto. Sám jsem měl svého času čest si s ním sjet a bylo to zajímavé svezení, pokud jste ale to štěstí neměli, můžete na něj zavzpomínat s pomocí aktuálního videa níže.

Na něm uvidíte v akci verzi 400 CDI, tedy 260koňové provedení osmiválcového Éčka. Takový výkon dnes málokoho ohromí, v roce 2003 ale neexistovalo nic jako 35d nebo dokonce 50d od BMW a na diesel to bylo hodně. E420 CDI navíc laťku zvednul na 314 koní, to je na naftový motor dost i dnes. Auto na videu má navzdory relativně umírněnému nájezdu spoustu problémů s elektronikou (dokonce i teploměr ukazuje +85°C...) a celkově nevypadá moc fit (všimněte si třeba vypáleného vyhřívání zpětného zrcátka), ovšem sám motor neodříká.

Nadále nemá problém roztáhnout vůz na 250 km/h v řádu desítek sekund a když do hry vstoupí elektronická úprava, ze 100 na 200 km/h se rozjede za 15,9 s. To není vůbec zlé na skoro dvě dekády starý diesel. Mrkněte se na to sami - asi bychom se pro tohle auto do bazarů nehnali, proslulo spíše nespolehlivostí než čímkoli jiným, pozoruhodný kus techniky to ale je a vzhledem k vývoji posledních let už jím asi navždy zůstane.

Zdroj: TopSpeedGermany@Youtube

Petr Miler