Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Bez jejich existence by nikoho neubylo a automobilkám by zůstalo více peněz na investice do zajímavějších projektů. Některá auta vážně nejsou trefou do černého a o těchto to platí více než o jakýchkoli jiných.

Proces uvedení úplně nového automobilu na trh zabere léta a investované peníze do vývoje se počítají obvykle na miliardy korun. Roky vymýšlení a testování v rukou nejméně zainteresovaných designérů, techniků a marketérů, kvanta schvalovacích procesů a zásadních rozhodnutí někdy přesto nevedou vůbec nikam a z představeného modelu se stane jen černá ovce v dějinách značky.

Historie pamatuje řadu ne úplně povedených projektů, které to dotáhly až do sériové výroby. Zájem zákazníků byl omezený tu více, tu méně, v případě následujících deseti vozů si ale bez ohledu na to můžeme říci, že by automobilky udělaly lépe, kdyby žádný nich vůbec nestvořily.

10. Volkswagen (New) Beetle (1997)

Brouk je synonymem Volkswagenu, lidového auta, vozem, bez jehož existence by dnes největší automobilový koncern světa nikdy nemohl existovat. Když tedy koncem devadesátých let nastala éra retro aut a Mini, Ford či Fiat úspěšně oživily staré recepty, napadlo Volkswagen přispět se svou trochou do mlýna.

Němci se rozhodli navázat na kulatý Concept One a začali vyrábět sériový Brouk nové generace. Problém byl v tom, že VW tou dobou nový Brouk dávno měl - jmenoval se Golf. New Beetle, jak si tehdejší novinka doslova říkala, tak nikdy nedokázala zaujmout publikum přesto, že neobvykle vypadala prakticky stejně jako její koncept. Zájemci o kompakt od Volkswagenu neměli důvod volit New Beetle místo Golfu a lidí, kterým by volba tohoto auta vhodně připomněla mladá léta, zjevně nebylo dost.

Jisté zastání si našel alespoň u žen, přesto prodeje nikdy nedosáhly očekávané úrovně. A když se VW pokusil o totéž v roce 2012 a druhý novodobý Beetle přiblížil mužům, nechtěl ho už skoro nikdo. Kdyby Volkswagen tento vůz nestvořil, nestalo by se vůbec nic. Tedy krom toho, že by wolfsburská kasa nebyla o pár miliard chudší...

9. Renault Avantime

Renault vyslal na výrobní linky tento prosklený hranatý pokus, protože potřeboval pracovní náplň pro zaměstnance staré továrny, kterým polostátní automobilka nechtěla říci sbohem. Hladová zeď, pardon Avantime využíval platformu z Espace, ale uvnitř mělo být místo jen pro čtveřici osob.

Úbytek sedadel bylo součástí strategie vzniku mimořádně luxusního automobilu výstředních tvarů. Jízda u mnohých vyvolávala nepříjemné pocity kvůli nedostatečnému pocity soukromí, jiní zase vysoký posed ve skleníku milovali. Druhé skupiny bylo méně a vlastní peníze za tento exotický skvost utratilo méně než 10 000 zákazníků. To zdaleka nestačilo ani na pokrytí nákladů, jeho odchod ze scény oplakával málokdo.

8. BMW řady 5 Gran Turismo

Prapodivné BMW vzniklo jako bezprecedentní typ, německá automobilka jím zaplnila neexistující díru na trhu. Těžko znát myšlenky toho, kdo schválil všechny přelomové prvky pro řadu 5 Gran Turismo, ale firma tím chtěla údajně oslovit úplně novou klientelu. S tímto cílem se v nabídce objevil nehezký, otylý mutant kombinující několik ověřených koncepcí na platformě velké řady 7.

Spojení luxusní limuzíny, SUV a MPV se nepovedlo, auto marně hledalo zastání u zákazníků i fanoušků značky, přesto zcela nezmizelo - BMW v současné době prodává řadu 6 Gran Turismo vařící podle velmi podobného receptu. Alespoň menší, podobně nesmyslná řada 3 GT to má spočítané.

7. AMC Pacer

Dvoudveřový kompakt se vyráběl mezi léty 1975 a 1979 ve Spojených státech pod vlajkou American Motors Corporation (AMC). Designové práce začaly v roce 1971, tvůrcům se zdálo nejlepší zvolit zaoblený tvar s dlouhou přední kapotou a mnoho skleněných ploch posunuté kabiny. Místo pro posádku bylo na konci Paceru, jako by všechno sedělo na zadku.

Vizuálně nevyvážené auto se do vkusu zákazníků 70. let netrefilo a už po třech letech na trhu jej nekupoval skoro nikdo. Pokud oživit nabídku verzí s motorem V8 skončil totálním fiaskem a Pacer s asi 280 tisíci vyrobenými auty na kontě (na americký trh žalostně málo) skončil už po čtyřech letech na trhu.

6. Suzuki X-90

Nepraktické dvoumístné SUV z druhé poloviny 90. let neuspělo. Koncept lidé přivítali s otevřenou náručí, ale sériovou produkci stejným stylem nikdo nevelebil. Opět se šéfové vývoje snažili do jednoho balíčku nacpat mnoho protichůdných koncepcí. Suzuki X-90 jako dvoumístný kabriolet a malý terénní společník vznikal jen dva roky - na celém světě po něm mělo sáhnout asi jen 7 tisíc lidí.

5. Pontiac Aztec

Koncern General Motors si utrhl velkou ostudu, když pod značkou Pontiac vytvořil obludu jménem Aztec. Šestiválec pod kapotou, pohon všech kol a prostornost uvnitř nikoho nezajímala, nikdo soudný nemohl odtrhnout zrak od totálně nevzhledných tvarů. Nesouměrné proporce, prazvláštní otvory karoserie, těžkopádný kufr a malá kola jen málokdo vydýchal bez připomínek. Aztec je dnes v podstatě ikonou, ale ne v úplně dobrém slova smyslu - obvykle jej najdeme na čelech žebříčků nejošklivějších aut všech dob. Něco takového nikdy nemělo vzniknout.

4. SsangYong Rodius (2004)

Podobná nestvůra jako Pontiac Aztec. SsangYong Rodius pochází sice z druhé strany zeměkoule, ale vypadá podobně škaredě, jako americký pojízdný strašák. Abychom zmírnili zlou krev, sluší se uznat jihokorejský vůz za jeden z nejprostornějších MPV, který nabízí pohon všech kol. Ryze praktické vlastnosti jistě budou na vysoké úrovni, ale ani v tomto případě nevyváží příšerné disproporce.

3. Ford Mustang II (1974)

Mustang druhé generace vyjel v sériové podobě těsně před prvním ropným šokem. Šok nakonec zažili spíše fandové pořádných aut s americkým charakterem. Vůz byl mezigeneračně menší a těžší kvůli doplňkovému vybavení a přídavnému zařízení potřebném pro splnění nových emisních a bezpečnostních předpisů v USA. Motory, mezi kterými se objevil i mizerný čtyřválec 2,3 původem z modelu Pinto, kvůli tomu přišly i o část výkonu, čímž se druhý Mustang zase o něco více vzdálil původní myšlence muscle cars. Přešlap, jinak tento stroj s odstupem času nelze nazvat.

2. Dodge Charger L-body (1982)

Pohledově nejde o nejošklivější káčátko celého seznamu, ale Dodge Charger působil jako malý a trochu evropský klon sebe sama. Třídveřová karoserie a pohon předních kol byla chyba, která stála pozici na výsluní. Zbytečně malé pohonné jednotky pocházely od Volkswagenu a Peugeotu, vrcholem byl pouze 2,2litrový čtyřválec s turbodmychadlem. Tohle v Americe nemohlo fungovat a také nefungovalo.

1. Alfa Romeo Arna (1983)

Zdánlivě prestižní číslo jedno našeho seznamu těch nejhorších vozů bylo rezervováno pro tuto automobilovou zvláštnost. Možná nejvznešenější, ale nejzbytečnější spolupráci v dějinách autoprůmyslu zastupuje výtvor fabriky Alfa Romeo Nissan Autoveicoli (odtud název modelu Arna). Podnik vlastněný z půlky Alfou Romeo a půlkou Nissanem chtěl podvrtnout vedoucí postavení Volkswagenu Golf, spíše ale sama pod sebou podtrhla stoličku s nápisem „vážnost”. Arna nebyla sexy kombinace italského šarmu a japonské techniky, ale přesný opak v podobě přeznačkovaného Nissanu Chery s pochybnou mechanikou Alfy.

Inspirace: Drive Tribe

Mirek Mazal