Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Vytí rotačního motoru přinesla Mazda do Le Mans už v roce 1970. Ty opravdové bestie ale vznikly až ke konci osmdesátek.

Současná produkce japonské automobilky výkonem svých modelů rozhodně nemůže nikoho oslnit, třebaže některé díky zcela odlišnému přístupu fungují dobře. To ostatně potvrdil náš test poslední Mazdy 3 s benzinovým dvoulitrem Skyactiv. Daleko hlouběji je však hirošimský výrobce zarytý pod kůží fandů starších aut, ve kterých se objevovaly výjimečné motory s rotačními písty, známé jako Wankely.

Prozatím posledním nositelem této točivé jednotky byla Mazda RX-8 a před ní RX-7, které možná v budoucnu dostanou následovníka. Než se tak stane, měli bychom si rychle připomenout, za co tyhle veskrze stále nedokonalé (a údajně životnímu prostředí škodící) motory tolik milujeme.

S rotační pohonnou jednotkou nastoupila japonská značka v roce 1967, třebaže do Le Mans se dostala až o tři roky později v útrobách Chevronu B16. Ten se sice závodů zúčastňoval, ale cíle v podobě celkového vítězství ve čtyřiadvacetihodinovce nedosáhl. S příchodem britského designéra Nigela Strouda, který přešel v polovině osmdesátých let k Mazdě, začal vznikat zcela nový závodní speciál 757 pro sezónu 86.

Až nástupnický model 767 si přinesl novou verzi Wankelu s označením 13J. Čtyři spalovací komory dávaly dohromady objem 2 616 centimetrů krychlových. Že to není žádná sláva? Díky principu podobnému klasickým čtyřtaktům tento objem můžeme přepočítat na motor s běžnými písty a vyjde nám rázem 5 232 cm3. Při devíti tisícovkách otáček ze sebe tenhle rotační ďábel vyždímal přes 600 koní, což bylo ve srovnání s třírotorovým předchůdcem více než 450 koní k dobru.

Oněch 600 koní mělo na starost pouhých 800 kilogramů hmotnosti, kterou speciál dosahoval použitím monokoku z hliníkových desek zpevněných voštinovým jádrem a dále karosérií z karbonových a kevlarových vláken. Všechna kola byla zavěšena na dvojitých lichoběžnících a stejně jako předtím přenášela sílu na zadní kola pětistupňová převodovka od Porsche. Tyto vozy ale přesto nedokázala dvojice speciálů 767 na Le Mans v roce 1988 dojet na lepší než sedmnácté pozici a to dokonce za předchozím modelem.

V následujícím roce Mazda upravila 767 na 767B, který se dočkal nového výfuku a hlavně jednoznačně vyšší spolehlivosti. To mělo za následek, že vůz rázem dosahoval lepších výsledků a ve třídě GTP vyhrál hned několik podniků. Vy si teď díky novému videu ze závodu Spa Classic můžete vychutnat naprosto fantastický zvuk jeho motoru při cestě za sedmým místem. Max Wernerovi za volantem vám Wankel tohoto zákeřného monstra pro skupinu C díky maximálnímu tempu přehraje tu parádu s plynem na podlaze. Koho by rázem mohlo mrzet, že Le Mans vyhrála Mazda s rotačním motorem v úspěšnějším modelu 787B až roku 1991.

Fotogalerie Mazdy 767B z roku 1989

Adam Šrámek