Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) V70R bylo ideálním autem, pakliže toužíte po nenápadnosti, praktičnosti i vytrestání okresek. Nic takového dnes Volvo nenabízí.

Volvo znamená bezpečnost. Tahle značka vždy stavěla auta tak, aby byla co nejbezpečnější; dá se to chápat na výčtu bezpečnostní výbavy nového XC90, ale v podstatě jakékoliv Volvo z posledních deseti let si koupíte, bude s aktivní i pasivní bezpečností na špici. I kdyby měl jeho mechanickým základem být Ford Focus.

Jenže pak na chvíli dostalo srdce přednost před rozumem a vznikl kombík 850 T5-R. A protože to byl vážně úspěch (mělo se jich vyrobit jen 1 000, ale pro ohromný zájem vzniklo 7 500 kusů), postavilo Volvo v roce 1998 nástupce. Stál na základě Volva V70 a jeho název byste vážně neuhodli - V70R.

Písmeno R v tomto případě údajně neznamená Racing, ale Refined, tedy „vybroušený”. A vybroušené tohle auto skutečně je. Vezměte standardní Volvo V70 a přidejte hromadu výbavy od sedaček čalouněných kůži a alcantarou přes měnič CD v zavazadelníku nebo dvouzónovou klimatizaci až po detaily jako modré podbarvení budíků na přístrojovém štítu a máte základ. Jako bonus bylo mezi příplatky třeba vyhřívání i zadních sedadel.

Další změnou proti obyčejnému V70R byl odlišný, uhlazenější přední nárazník, odlišná kola a střešní spoiler úplně vzadu. Jenže to bylo tak všechno, pořád tu byla hranatá příď se stěrači na světlech a ještě hranatější záď, která se hodila nejlépe pro převážení nákupu - dnes bychom řekli z obchodního centra, ale tehdy takových věcí moc nebylo. Nebo klidně tří labradorů. A k nim jste mohli naložit manželku a tři děti a vydat se za babičkou.

Jenže když všichni po dobrém obědě začali dřímat u televize, mohli jste se vykrást z bytu a prázdné Volvo V70R si pořádně užít. Oproti standardnímu V70 tu samozřejmě byl výrazně upravený podvozek. Inženýři začali tvrdšími tlumičemi a pružinami a přidali silnější příčné stabilizátory, aby omezili boční náklony.

Standardně seděl podvozek o něco níže než u běžného V70 a abyste mohli naložit zavazadelník až po střechu - místa tu byla vážně spousta - dostala zadní náprava automatický systém nivelace. Takže jste mohli naložit hromadu jídla nebo pět pytlů s cementem a záď byla od asfaltu vždycky stejně daleko.

Když se Volvo V70R objevilo, pod kapotou mělo 2,3litrový pětiválec B5234T4 s turbodmychadlem, produkující 250 koní a 350 Nm. Manuální převodovka byla standardem, automat za příplatek, a výkon mohla směřovat na přední kola přes samosvorný diferenciál anebo na všechna kola. Na stovce byl tento splašený kombík za 6,8 vteřiny a maximálka byla omezena na 245 km/h.

Čtyřkolka byla těžší, takže vozu trochu ubírala na dynamice. Pracovala na principu viskózní spojky - standardně putoval výkon na přední kola a v případě jejich prokluzu se připojila zadní náprava. Vyšší váha znamenala, že zrychlení na stovku trvalo o půl vteřiny déle. Pomalejší byl také automat, ale ne kvůli převodovce, nýbrž proto, že měl jinak nastavené turbo a dával o 10 koní a 20 Nm méně.

První generace Volva V70R byla ve výrobě asi tři roky. Pro rok 1999 dostala trochu jinou nabídku barev. Zejména však z nabídky zmizel manuál a přední náhon; V70R bylo k mání pouze se čtyřstupňovým automatem a pohonem všech kol. Motor však posílil na původních 250 koní a 350 Nm. To nebylo vůbec na škodu, protože V70 se čtyřkolkou vážilo 1,7 - 1,8 tuny.

O rok později se pod jeho kapotu nastěhoval kompletně nový motor, 2,4litrový pětiválec, který díky turbu dával 265 koní a 400 Nm. Také přišla na scénu nová převodovka, automatický pětikvalt; manuál a pouze přední náhon se do nabídky nevrátily. A s příchodem nové generace Volva V70 v roce 2000 zmizela verze R z nabídky zcela, vrátila se až v roce 2004.

Dnes už Volvo nic takového nenabízí a pro všechny, kteří žádají sleeper přímo z fabriky, bude Volvo V70R perfektním řešením. Už ve své době bylo takové, dnes jej spousta méně pozorných či méně znalých lidí označí za staré Volvo na hezkých kolech. Jenže jeho výkon je vyšší než u nejnovějšího Golfu GTI. Jestli by mu V70R ujelo, je ovšem otázkou, hmotnostní rozdíl je velký. Všechny Octavie TDI v každém případě nechá v prachu za sebou a moment překvapení bude hrát pro něj i při srovnání se schopnějšími vozy...

Zdroje: VolvoForums.org, Jalopnik

Marek Bednář