Autoforum

/

Foto: Pavel Janda, Autoforum.cz

Je to jeden z těch drobných chytrých vynálezů, které napsal život jednoho člověka a později zjednodušil existenci milionů jiných. O existenci tohoto člověka se dlouho nevědělo, stejně jako docela dlouho trvalo, než se jeho nápad uchytil. Dnes je téměř průmyslovým standardem.

Pokud jezdíte celý život jedním jediný autem, nemáte šanci jej ocenit, pokud jste ale aspoň jednou usedli do jiného vozu nebo vyměnili ten svůj, mohl vás tento nápad ušetřit nejednoho trápení. Jde o malou šipku u ikonky palivoměru, kterou najdeme v naprosté většině aut vyrobených během posledních dvou tří dekád, jež obvykle případů ukazuje doprava nebo doleva.

Co tam najdeme? Poklad? V době stále intenzivnějšího nařizování elektrických aut tak trochu ano, jde o palivovou nádrž resp. dvířka a hrdlo pro její plnění za nimi, která se obvykle nachází právě po levé či po pravé straně vozu. Na první pohled to vypadá jako banální a skoro zbytečná věc, na každý druhý ale zjistíte, že je vlastně jednoduše geniální a velmi prospěšná.

My, kteří střídáme auta jako ponožky už z titulu svých pracovních povinností i nadšení pro automobilky jako takové, to oceníme obzvlášť, neboť - byť tato věc má svá určitá pravidla - si nikdy nemůžete být při příjezdu k čerpací stanici jistí, kde se hrdlo nádrže nachází. A tahat hadici od stojanu „přes auto” je vždy nepříjemné. Takto stačí vždy jeden pohledu na ikonku palivoměru a máte jasno - podle toho u pumpy zastavíte a žádné nepříjemnosti nevzniknou.

Někteří o této věci dodnes nebudou vědět, třebaže jsme se jí podrobně věnovali v už dávném článku, jiní ji budou považovat za naprosto samozřejmou. Ti i oni ale mohou žít v domnění, že prostě nějak vznikla a nikdo neví, kde se vzala. To je omyl - celý nápad má svého oficiálního autora, kterému jsme kdysi též věnovali vzpomínku. A dnes musíme zas.

Ten člověk si říká James Moylan, byť přátelé mu obvykle říkali Jim, jak se to ve Spojených státech dělá. Vše začalo jednoho deštivého dubnového dne roku 1986, kdy sedl do jednoho ze sdílených služebních aut Fordu, pro který pracoval, a vyrazil na schůzku v jiné pobočce firmy. Cestou musel natankovat a - to byste neuhodli - zastavil u stojanu tak, že hrdlo palivové nádrže měl na „špatné” straně. A protože stál u krajního stojanu, ten den pršelo a foukal vítr, promokl při tankování až na kost.

Moylan později vzpomínal, že ho hned v tu chvíli napadlo umístit do interiéru ikonu ukazující, na které straně se hrdlo palivové nádrže nachází. A později vše sepsal i s patřičnou argumentací v dopise nadřízenému, který můžete vidět níže. Velmi správně v něm uvedl: „I kdyby byla víka palivových nádrží všech produktových řad Fordu nakonec umístěna na stejné straně (což se stejně nikdy nestalo, ani teď tam nejsou - pozn. red.), myslím, že by to bylo výhodné nejen pro rodiny se dvěma vozy, ale i pro uživatele sdílených vozů a zejména pro zákazníky autopůjčoven.” A přesně to je ono - i kdyby se vaše „automobilová promiskuita” blížila nule, stejně občas sednete do jiného vozu z půjčovny, ze servisu, od známého... A když ho musíte dotankovat, můžete tápat, protože ani předpoklady typu „Evropa a Amerika vpravo, Asie vlevo”, prostě vždy neplatí.

Oním nadřízeným, jistě též osvíceným člověkem, byl R. F. Zokas, ředitel designu interiérů, který rychle pochopil a nápad dál posunul. Moylan totiž na svém vlastním nákresu možného řešení počítal ještě s ikonou auta s otevřenými dvířky palivové nádrže, Zokas došel k závěru, že výmluvnější bude šipka. A později Moylanovi oznámil, že právě šipka bude přidána do vozů modelového roku 1989, které byly ve vývoji.

Tento geniální nápad se nikdy nedočkal patřičného uznání, až v 90. letech si jej začala všímat konkurence a postupně jej v té či oné podobě použili téměř všichni. Jen hyperegoistické značky typu Ferrari nebo Bugatti tento nápad dlouho ignorovaly či dál ignorují, většina ostatních aut vám zkrátka poradí, když se do některé z výše popsaných situací dostanete. A proč to vlastně znovu a podrobněji zmiňujeme? Protože Moylan 11. prosince. A byť ani to nezpůsobilo zrovna otřes v automobilovén světě, kolegové z Auto News si aspoň s menším zpožděním všimli.

Dodejme, že James Moylan se narodil 19. prosince 1944 přímo v Detroitu a v březnu 1968 byl Fordem přijat jako kreslič v oddělení karosářského inženýrství. Je ironií osudu, že byl o pár let později propuštěn v rámci hromadného snižování stavů, později byl ale přijat do oddělení vývoje plastových řešení. Právě v této pozici dostal onen chytrý nápad a u Fordu zůstal až do důchodového věku. Stihl ještě získat vysokoškolský titul v oblasti výroby a vývoje plastů a od roku 2003 je v důchodu. Před pár týdny v těsně nedožitých 81 letech zemřel.

Jeho nápad ale žije dál a nezemře ani s příchodem elektromobilů. Také ty mají také šipku na ukazateli míry dobití, která vám sdělí, na které straně auta se nachází nabíjecí port, a v autech, která mají dva různé porty či současně nádrž a nabíjecí port (plug-in hybridy) vám poví, na které straně se co nachází. Čest památce tohoto člověka, je to jeden z těch, kteří obyčejnou lidskou všímavostí a snahou prospět sobě i ostatním změnili svět.

Standardem se stával pomalu, dnes vám ale téměř ve všech autech - nevyjímaje současné Fordy - poradí, kde najdete hrdlo palivové nádrže či dobíjecí port. Foto: Ford

Zdroje: Auto News, Ford

Petr Miler