Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Tvoří moderní reinterpretace starších aut, pro zábavu. Retro z nich stříká, některé jsou ale vážně přitažlivé.

Většinou, když člověk vidí nějaký koncept či jeho počítačovou ilustraci, počítá se s jeho výrobou či se aspoň o tvorbu onoho konceptu nějak zasloužila automobilka. Občas se ale naskytnou případy, kdy tomu tak není, jako třeba v případě Koenigseggu Utagera nebo Škody RTO 707 Dumpling. Jejich autoři je tvoří vlastně „jen tak”, pro vlastní potěchu, možná ale také tajně doufajíc, že se v nich některý z výrobců aut vzhlédne a právě jejich kreaci jednou zhmotní.

Mezi takové patří i designér David Obendorfer, který dle svých vlastních slov tvoří auta jako „experimenty pro výzkum a zábavu, věnované všem automobilovým fanouškům, kterým přijdou zajímavé”, jistě by se ale nezlobil, kdyby jeho prací byla ta či ona automobilka ohromena a výsledný design použila alespoň na reálném konceptu. David obvykle nevymýšlí auta od nuly, bere inspiraci v módě retro, která sice dnes už trochu slábne, ale před pár lety byla dost silná - podívejme se např. na aktuálně prodávaný Fiat 500. Tak či onak alespoň virtuálně vrací život autům, která jsme kdysi obdivovali a dnes už se můžeme dívat na jejich... mnohdy stále atraktivní, ale přece jen stárnoucí tváře.

Obendorfer vystudoval budapešťskou Univerzitu umění a designu Moholye-Nagye a pak pracoval pro italskou firmu Officina Italiana Design. „Můj cíl je najít možné styčné body minulosti a přítomnosti a nabídnout stylistická řešení, která můžou obnovit kontinuitu, přerušenou před dekádami,” uvádí. Jeho auta nejsou spojena s konkrétními automobilkami co do vzniku, ale nechávají se inspirovat jejich historií a nesou jejich loga.

Jeho dílo nám docela učarovalo a chtěli jsme vám jej přiblížit. Proto se pojďme podívat na jeho moderní inkarnace klasických aut, které nás zaujaly nejvíce.

Fiat 127

Prvním a možná i nejzajímavějším Obendorferovým návrhem byla moderní inkarnace Fiatu 127. Tenhle miniaturní hatchback se vyráběl dlouhých 12 let mezi roky 1971 a 1983, kdy byl nahrazen Fiatem Uno. A zde se díváme na jeho znovuzrození, které vypadá vážně dobře od předního nárazníku po zadní světla.

Odkazy na minulost zde jsou vidět v podstatě všude, zejména na přídi, která ale nepůsobí jako komické zvíře. Linka kapoty a dolní hrany oken, přecházející v „hokejku” u C-sloupku, a také třetí dveře se zadními světly původní vůz víc než připomínají. Rozdíl je tu v tom, že se u 127 Conceptu, jak se výtvor jmenuje, otvírá záď i se sklem.

Interiér působí moderněji a dotykový displej infotainmentu neschovává, ovšem budíky jsou klasické, ne digitální. Občas se objeví trocha chromu a dvouramenný volant je jasným odkazem na původní 127. V tomto případě by asi očekávat zadokolku bylo bláhové, ale nějakých 200 koní pod kapotou verze Abarth by mohlo být zajímavých.

Ta dostala i verzi Abarth

BMW E9

Nejnovějším přírůstkem je BMW CS Vintage Concept, který skládá poctu BMW E9, tedy vozu, na kterém byl založen i legendární 3.0 CSL. Jen je o dost větší, stojí na platformě řady 6. Desginem je ale E9 velmi blízko, příď vychází z faceliftu Giovanniho Michelottiho, který stojí za šípovitým tvarem, matnou mřížkou chladiče a čtyřmi kulatými světlomety.

Zároveň je ale příď CS Vintage Concept asi nejslabší částí designu auta, a to zejména kvůli vertikálním ledvinkám. Jistě, jsou věrnější historii, ale kdyby na jejich místo přišly současné široké ledvinky, vůz by nevypadal tak moc jako bobr. Zezadu sedí retro-vzhled mnohem lépe a kabina je jednoduchá a účelná - s velkým displejem uprostřed, schovaným pod krytem s nápisem CS Vintage Concept. Manuál, řadový šestiválec a do prodeje, prosíme.

Moderní inkarnace BMW E9 zepředu působí trochu jako bobr, jinak je perfektní

Renault 4

Pro soutěž Renault 4 ever, kterou Renault v roce 2011 pořádal spolu s magazínem Designboom, připravil Obendorfer moderní inkarnaci Renaultu 4. Vložil do ní dojmy, které v něm Renault 4 zanechal, když byl dítětem. Samozřejmě se musely změnit proporce a parametry, původní vůz se prodával od 60. let, ovšem byl zachován krátký přední převis a celkový dojem, že je vůz při pohledu z profilu tak trochu nakloněn dopředu. Dodává ho zejména tvar zádě.

Interiér je jednoduchý a přehledný a namísto tradiční kapličky přístrojů tu je displej, který se sklopí, když vypnete motor. Podobně funguje i centrální displej infotainmentu. Jako u Renaultu 4 by toto mohl být rodinný vůz. Na rozdíl od něj se o pohon má starat hybridní nebo zcela elektrické ústrojí. Nám by však do této moderní inkarnace „čtyřky” více pasoval malý spalovací motor, klidné diesel.

Reinterpretace Renaultu 4 ukazuje dojmy z tohoto vozu z Obendorferova dětství

Obendorfer později svou reinterpretaci Renaultu 4 pozměnil podobně, jako se v roce 1967 změnilo původní auto - dostalo jinou mřížku chladiče. Obendorferův Renault 4 původně vůbec žádnou mřížku neměl, chladicí vzduch proudil do útrob štěrbinami nad registrační značkou. Upravená verze je na tom stejně, jen má kolem světel černou plochu. Podobně jako ta původní, i tahle působí trochu jako ošklivé káčátko. Má ale také verzi s pohonem 4x4, která navazuje na čtyřkolku někdejšího Renaultu 4.

Později přibyla černá maska chladiče...

... a verze 4x4

Další zajímavé stroje

Výše zmíněné stroje nejsou veškerou prací Davida Obendorfera, jen nám přišly nejzajímavější. Pustil se také do reinkarnace Fiatu 600, který by měl být něco jako větší verzí moderní „pětistovky”, a zkusil také Fiat 500 Coupé a Spider. Ty jsou designově „jen” upravenými moderními 500, ale jsou o půl metru delší, takže by musely mít jiný technický základ. Také je najdete v přiložené galerii.

K nejkrásnějším výtvorům patří také Fiaty 500 Coupe...

... a Spider. Oba o kus delší než dnešní produkční pětistovka

Zdroj: David Obendorfer přes Autoblog.nl

Marek Bednář