Autoforum

/

Foto: Fiat

U nás se podobné věci přejdou obvykle bez velkého údivu, ono podesáté stejnou věcí nepřekvapíte. V Austrálii je situace trochu jiná, i když jsou tam zvyklí žít vzhůru nohama. A nechápou, co to na ně Fiat zkouší.

Omlouváme se za menší nadsázku v úvodu článku, „protinožci” ale Australany nenazýváme náhodou. Žijí trochu jinak v řadě ohledů a jedním z nich je i jejich náklonnost k elektrickým autům. Ne snad, že by v Evropě byla bůhvíjaká, Austrálie je ale jedním z mála trhů západního střihu, kde ani bující dotace a další výhody neposílají směrem k elektromobilům dramaticky vysoké množství zákazníků.

Loni byl podíl elektrických vozů na australském trhu tříprocentní, tedy podobný jako u nás. A kdybychom z prodaných aut odečetli Tesly, které si lidé kupují spíše proto, že jsou to Tesly, ne elektromobily, bavíme se o tržním podílu jen kousek nad 1 procento. To je skoro nic, přestože ze strany automobilek panuje na opačném konci Země podobný přístup jako u nás - výhledově nic než elektromobily Australanům nabízet nechtějí.

Po vzoru Margaret Thatcherové bychom řekli, že se svou přízní směrem k elektrickým automobilům zachází velmi hospodárně. Patrné je to i na entré, které si u protinožců vysloužil elektrický Fiat 500, tedy model 500e. Opět se nedá říci, že by to v Česku byl nějaký hit, loni prodaných 16 aut si nemohlo vydělat ani na tisk katalogů. A nebýt dotací v Německu a na pár dalších trzích, byl by to totální propadák. Ostatně už tak je třeba se ptát, zda někomu přijde normální, že se pořád lépe prodává spalovací verze Fiatu 500 z roku 2007, ta se od té doby prodává bez jediné generační změny.

Ale zpět do Austrálie, kam tento vůz vtrhl se základní cenou 52 500 AUD, tedy asi 802 tisíc Kč. Chápete to? 802 tisíc korun za prťavé městské mini s minimální další použitelností a nejasnou životností. V téže zemi stojí třeba Kia Picanto S od 18 490 AUD, tedy asi 282 tisíc korun. Není divu, že lidé jsou doslova v šoku a nezvyklí na extrémní ceny elektrických aut v jakékoli formě reagují v diskuzích na příchod tohoto vozu do země s velkou nevolí. Za všechny překvapené reakce jedna: „Wow, dvojnásobná cena a poloviční dojezd. Tomu se říká rána,” komentuje jeden z diskutujících na australském Drivu.

Člověk se musí smát - nebo brečet -, když automobilky s takovými nabídkami s naprostou vážností přicházejí. Nebavíme se o Ferrari, nebavíme se o žádném prémiovém autě, bavíme se o trochu stylovém supermini obyčejné značky, které má vozit lidi po městě. Tohle za 800 tisíc? Je to vtip, nic jiného, nemá absolutně žádné rozumné opodstatnění si takový vůz pro takové využití za takové peníze koupit. A u nás situace není jiná, jen jsme na podobné „výstřelky” více zvyklí.

Znovu pobaví, když člověk vidí, jak Fiat při 16 prodejích za rok cpe 500e na nejpřednější místa vlastního webu, ale aspoň jsme snáz našli aktuální cenu. Ta začíná na 739 900 Kč, takže přece jen levněji než v Austrálii (akční cenu 722 900 Kč nižší jen o 17 tisíc vynecháme, to je třetí vtip), ovšem pořád s bateriemi o kapacitě pouhých 23,8 kWh, což je ekvivalent asi 6 litrů nafty. Co je tohle za nabídky?

Právě 500e - jistě nerada - připomíná klíčový problém nařizování elektrických aut. Lidé by snesli leccos, dobrých 80 procent by se zřejmě nechalo navrtat do elektromobilu jen s jistým skřípěním zubů, kdyby alespoň stály podobně jako sice nesrovnatelně použitelnější, ale aspoň srovnatelně působící spalovací vozy. Ale za tyto peníze? Benzinová 500 startuje na 369 900 Kč, to je vlastně docela dost, vedle 500e je to ale koupě roku. Dokud někdo bude chtít nařizovat dvakrát dražší alternativu s poloviční použitelností, je to nesmysl, který nemá šanci způsobit cokoli jiného než problémy.

Zdroje: Drive, Car Sales

Petr Miler