Autoforum

/

Foto: BYD

Tak jsou Číňané prostě dobří, prorazili a musíme být lepší, abychom se jim postavili? Kéž by se věci měly takto. Realitou je, že Britové mohutně nahnali Číňanům vodu na mlýn svými nesmyslnými tlaky. A Brusel jejich úspěchu ve většině zbytku Evropy nahrává velmi podobně.

Z pohledu kontinentálního Evropana to může znít neuvěřitelně, ale Velká Británie zachází s automobilovou branží na svém území ještě krutěji než Evropská unie. Program zvaný Zero Emission Vehicle Mandate výrobcům nařizuje, jak vysoký musí být podíl elektromobilů na celkových registracích v tom kterém roce, ať už je někdo chce nebo ne.

Nazvali jsme to skrytou formou „elektrické totality”, neboť tento mechanismu zajišťuje odbyt elektrických aut na úkor všech, kteří je nechtějí, velmi netransparentně a pod hrozbou brutálních pokut. Předloni tento nařízený podíl činil 22 procent všech prodaných aut, loni jsme už nicméně byli na 28 procentech. A opasek se bude utahovat dál, přičemž v roce 2030 již má na bateriový pohon připadat 80procentní a o pět let později stoprocentní podíl. EU to má podobně, přece jen je ale o něco mírnější, po nedávné tragikomické modifikaci pravidel ještě víc.

Jak už jsme naznačili, pokud se přikázaných kvót výrobcům nepovede dosáhnout, musí za každé spalovací auto nad rámec „povoleného množství” zaplatit pokutu 15 tisíc liber, tedy asi 416 tisíc korun. I kdyby tedy limity přesáhly třeba o tisíc aut, zasáhne je to opravdu citelně - výše pokuty v takový moment dosáhne 416 milionů korun. Reálně ale půjde o daleko větší část prodejů, a tedy o daleko razantnější luxování firemních kas. Jakkoli je třeba zmínit ještě jeden detail v legislativě.

Politici totiž nepřikazují té které značce, aby prodala minimálně 28 procent elektrických aut bez jakýchkoli pardonů. Jejich podíl na prodejích může být klidně i nižší, a přesto nemusí dojít na pokuty. Taková automobilka má totiž možnost „koupit si elektrické prodeje” od jiné, které se povedlo požadovanou úroveň naopak překročit. A pohled na letošní prodeje nových aut podle SMMT ukazuje reálný dopad ZEVM - evropské automobilky vesměs nejsou schopny požadované úrovně dosáhnout, a tak si prodeje kupují od čínských výrobců, kteří prodávají elektrická auta v citelně větší míře. A těm pak vlastními penězi, de facto nepřímými dotacemi pomáhají uspět.

Loni v listopadu (poslední evidovaný měsíc) bylo ve Velké Británii celkově prodáno 151 154 nových aut, tedy o 1,6 procenta míň než ve stejném měsíci loňského roku. Čistě elektrický pohon pak mělo 39 965 vozů, což pro změnu představuje 3,6procentní meziroční růst. Elektromobily tak na celkovém koláči tvořily 26,5 procenta, jenže za celý rok je to jen 22,7 procenta. Už z toho je zjevné, že prodeje cíl nemohou splnit a vzhledem k nerovnoměrnému zastoupení elektrických modelů v prodejích té které značky budou některým hrozí buď miliardové pokuty nebo placení konkurenci. A tady skutečně míří k lizu hlavně čínské značky, a to dokonce hned dvakrát, ne-li třikrát.

Jednak mají v nabídce levná elektrická auta, která dokážou prodávat, což jim samo o sobě vylepšuje pozici na trhu. Jednak jich prodávají víc, než musí, takže za část jejich prodejů inkasují peníze od konkurence. A jednak současně nabízí pořád dominantně žádaná spalovací auta (loni v U.K. 77,3 % trhu), na která se mohou soustředit víc než evropští výrobci, kteří marně plní elektrické cíle, platí pokuty a ještě šidí spalovací portfolio. Nic z toho - ani jedno - by se na volném trhu nestalo, je to následek regulací, které Číňanům zametají cestičku jako kamenům v curlingu.

Guardian tak upozorňuje, že za loňský rok dosáhnou Číňané v Británii 10procentního podílu na trhu. Kdysi vysmívaná a odmítaná auta tak najednou prorazila a dekády budované pozice tradičních značek boří jako nic. Třeba Škodu, v Británii obecně velmi populární značku, najednou překonávají skoro trojnásobně. Jen tak, během roku dvou, nanejvýš tří.

Můžete namítnout, že Škoda je jedna, zatímco čínských automobilek je hromada, jenže těch opravdu úspěšných „na západě” není zase tolik. Na víc jak 200 000 (!) loňských čínských prodejích v zemi budou mít dominantní podíl SAIC (MG), BYD a Chery (Jaecoo, Omoda). V případě MG lze hovořit o matoucím jméně a u BYD aspoň o nějaké tradici či renomé, Jaecoo a Omoda jsou ale nové značky zrozené z ničeho. Přesto v zemi za rok 2025 prodají kolem 40 tisíc aut. Jen to bude asi polovina prodejů dekády etablované Škody. Meziroční nárůsty prodejů Číňanů jsou navíc v desítkách až stovkách procent, to nezažívá nikdo jiný. A poslední podotek - MG už má jeden model v celoroční prodejní top 10, Jaecoo je v ní za listopad. Škoda není nikde, ani v jednom žebříčku.

Neříkáme, že by se Číňané neprosadili i sami, patrně ano. Ale určitě by jim to nešlo takto snadno a rychle, dnes jim vše hraje do karet. V Británii ještě víc, neboť ta na rozdíl od Evropy nezavedla vyšší cla na čínské elektromobily, což sílu celého mechanismu, který likviduje lokální automobilovou branži, jen umocňuje. Ale je to spíš kosmetický rozdíl, to podstatné jsou mechanismy nařizující elektrická auta a přerozdělující peníze okolo toho.

Brusel by si z toho mohl vzít ponaučení, neboť míří úplně stejným směrem, ale o co, že to neudělá? A naopak nám bude tvrdit, jak nařizování elektromobilů je tou jedinou cestou, jak konkurovat Říši středu? Reálné dopady uvidíte sami, v Británii je vidíte už dnes. A vlastně jsou patrné i v EU - MG tu loni prodalo do listopadu 48 479 aut, Omoda 46 731, prakticky z ničeho. A MG je už s 272 484 prodeji mezi velikány. Nemáme s tím problém, pokud by se tito výrobci prosadili jen sami, ale vážně tomu musíme aktivně pomáhat?

Zdroje: The Guardian, SMMT

Petr Miler