Autoforum

/

Foto: ADAC Presse

Historicky nejvyšší ceny paliv u čerpacích stanic nejsou jedinou současnou nepříjemností, biti jsou i majitelé úspornějších dieselů, kteří se neobvykle musí smířit s vyššími cenami než u benzinu. Proč tomu tak je? I to má souvislost s děním na Ukrajině.

Asi si nešlo nevšimnout, že ceny benzinu a nafty v posledních dnech vyletěly do stratosféry. Nakupovat za více jak 40 Kč se stalo normou, narazit na čerpací stanice účtující i více jak 50 Kč za litr není alespoň u nadstandardně aditivovaných či víceoktanových paliv výjimkou. Ceny se během jednoho týdne změnily o desítky procent a jak už jsme včera zmiňovali, na vině je kombinace dvou faktorů - rychle rostoucí cena ropy a podobně rychle oslabující kurs koruny.

Že za obojím stojí konflikt na Ukrajině, nemusíme dodávat. Oba výše zmíněné faktory reagují na neklid ve světě stejným způsobem, i když je jinak všeho nezměněné množství. To zdánlivě platí i zde, ona to ale je pravda jen napůl - obchodování s ruskou ropou či palivy z Ruska nikdo nezakázal, kvůli atmosféře ve společnosti ale obojí málokdo kupuje. Nevíme, jestli je to dlouhodobě udržitelné, asi ne, ale teď to tak zkrátka je. A protože ropný kartel OPEC nemíní zvyšovat těžbu ropy, však by byl jen sám proti sobě, ceny dělají totéž co vrány z písničky skupiny Buty - letí, letí, letí a letí.

Stejná situace panuje v podstatě v celé Evropě, třebaže odlišný kurs dolaru k různým měnám může situaci tam či onde o něco mírnit. Pomineme-li tedy Rusko, kde je paradoxně docela jinak. Naopak skoro stejně jako u nás je v Německu, jak upozorňuje tamní autoklub ADAC, kde se ceny benzinu i nafty směle dostávají za hranici 2 Eur za litr, to je dnes přes 51 Kč. A zmiňuje také jednu věc, která rovněž platí v Česku - nafta je neobvykle dražší než benzin, což poněkud zapíchává vidle do provozní výhodnosti dieselových aut.

Běžně to tak není skoro nikde už kvůli nižší daňové zátěži, jak ale upozorňuje Hans Wenck, šéf německé asociace zahraničního obchodu s minerálními oleji a palivy, i za to může rusko-ukrajinský konflikt. Přímo v Rusku se totiž vyrábí i podstatná část nafty, relativně více než v případě benzinu. Wenck cituje německá data - z loni dovezených 34,7 milionu tun nafty do Německa bylo skoro 10 tun z Ruska. Tohle množství dnes na trhu chybí resp. opět - podle Wencka na něm dále je, většinou kupujících je ale ignorováno. A tak si ceny nafty opět hrají na vrány.

Není to ale jediný faktor, ceny všeho ženou nahoru i spekulace na další růst cen, a to nejen automobilových paliv. Podle Steffena Bocka, zakladatele a šéfa portálu Clever Tanken, už před vypuknutím konfliktu zmizelo z trhu dost ropy, benzinu, nafty i topných olejů. Jejich tehdejší kupci dnes zásoby drží a čekají na moment, až je budou moci co nejvýhodněji prodat resp. se zásobí na příští zimu. Zatím jim tento tah vychází na jedničku.

V případě dalšího vývoje cen nás má tak trochu v rukou Vladimir Putin. A potažmo naše reakce na jeho rozhodnutí. Pokud Rusko samo od sebe dodávky surovin zastaví, ceny všeho dotčeného poletí ještě o desítky procent výš a můžeme jednou klidně řešit stejný problém, jaký nedávno řešili u čerpacích stanic v Turecku. A něco podobného se stane v momentě, kdy tyto suroviny zasáhnou sankce nebo bude pokračovat jejich bojkot na trhu. Je to teď pro obchodníky do značné míry morální dilema - nekupovat a nedávat peníze Rusům, nebo kupovat a neožebračovat místní. Vyberte si...

Zdroje: ADAC, Mitteldeutsche Zeitung

Petr Miler