Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jsou chvíle, kdy si člověk uvědomí genialitu myšlenky stojící za filmem Matrix. Evidentně míříme tím směrem, v automobilovém světě rychleji než jinde.

Kdybyste měli jedním slovem shrnout realitu současného automobilového světa, jaké slovo byste použili? Někdo by možná řekl „emise”, jiný „spotřeba”, další „efektivita” a určitě by se našli lidé tvrdící něco jako „elektromobil” nebo pro změnu „euroteror”. Já bych sáhl po úplně jiném slovu: Faleš.

Na dnešních autech je falešných tolik věcí, že už se pomalu ztrácí spojitost mezi tím, čím měla být a čím ve skutečnosti jsou. Přijdeme k autu s nespočtem falešných vstupů a výdechů vzduchu na karoserii, které je zakončeno falešnými výfuky, usedneme do interiéru s falešným obšitím palubky kůží a obloženým falešným dřevem nebo karbonem, uzmeme do rukou falešný závodní volant plochý na spodní straně a vyjedeme. Faleš končí? Ne, začíná, protože z reproduktorů se ozve falešný zvuk motoru, který navodí tu správnou atmosféru, opačné frekvence rušící pazvuky navodí falešné ticho, automat začne falešně škubat, aby navodil „závodní pocity” a k tomu se ozve falešné bublání výfuku při deceleraci. Mimo jiné.

Co zažíváme v dnešních autech, není realita, je do jisté míry fikce, hra na city. Realita totiž přestala být důležitá, ale pocity z ní nikoli. Automobilky by mohly zkusit zabrat a udělat normu z nové reality, jako jsou třeba skoro tichá sportovní auta nebo vnější design bez velkých masek chladiče, které dnes už ani u konvenčních modelů nejsou pořádně třeba. Ale proč se snažit, když předstírání něčeho, co lide očekávají spíše, vyjde levněji a výrobci tím riskují maximálně pár nejapných poznámek novinářů?

K falešným projevům auta se nyní přidává další, který je z úplně stejného ranku. Auta byla po dekády po studeném startu motoru hlučnější, někdy i velmi hlučná. Důvody jsme kdysi detailně rozebírali - není to jen vyššími otáčkami, ale třeba i bohatostí směsi, zatuhlým olejem a dalšími faktory, které si stále můžete prostudovat. Ani to u nejmodernějších aut zjevně není třeba, navíc s povinnými filtry pevných částic u benzinů se i svérázné kouzlo hlučnějších studených startů vytrácí.

Co s tím? Budeme rádi, že auto ranním zimním startem neruší sousedy a necháme to být? „Kdeže, začneme hlučný start simulovat!” řekli si očividně u Mercedesu a pro model AMG zavedli funkci Emotion Start, řekněme Emotivní start. Auto v takovém případě při startu otevře klapky výfuku, zvýší volnoběžné otáčky na 2 100 za minutu a ranní hluk je zpátky. Říci na tomto místě, co si o tom upřímně myslím, už si od mě na těchto stránkách nikdy nic nepřečtete.

Nechápejte mě špatně, jsem nadšenec možná jako vy a mám rád hluk auta po studeném startu. Ale ten skutečný, ten, který musí být, ten vynucený okolnostmi, ten mechanicky poctivý a nezbytný. Třeba start BMW M5 E60 po hodinách stání je opojná symfonie pro 10 válců, ze které vám v uzavřeném prostoru třeští hlava a stejně se smějete. Ale napodobovat to? Imitovat to, když už to není nutné? To mi přijde absurdní.

Je v tomto směru bizarní, jak moc se postupně blížíme tomu, co znázorňovala podstata filmu Matrix - imitace všeho. Fakticky jsme tomu na hony vzdáleni, ale míříme přímo tím směrem. Imitujeme podobu auta, imitujeme jeho zvukové i jiné projevy, tak proč jednou neimitovat celé auto, celou jízdu, celý život? Pokud se smíříme s pocity a nehledíme na to, z čeho se berou, míříme k jedné velké simulaci reality, která neexistuje, ale ve které bychom chtěli žít. Je smutné, že auta jsou v tomto vývoji na samé špici peletonu.

Zdroj: Car and Driver

Petr Miler