Autoforum

/

Foto: Ferrari

Ross Brawn, Jean Todt a Michael Schumacher - přesně tito tři lidé se museli současně sejít ve Ferrari, aby mu po dekádách vrátili zašlou slávu, po jejich odchodu už se tým na výsluní nevrátil. Italové by historii rádi zopakovali s triem Red Bullu, nepochodili ale zatím u nikoho.

Letos uběhne už 15 let od chvíle, kdy Scuderia Ferrari naposledy získala titul v šampionátu konstruktérů Formule 1. A ještě o rok déle čeká na titul v mistrovství světa jezdců. Tak trochu se tím opakuje historie, kdy Ferrari - ač nikdy zcela nezmizelo z řad uchazečů o kterýkoli z titulů - nezískalo šampionát jezdců mezi roky 1979 a 2000, v případě konstruktérů šlo žádný titul mezi léty 1983 a 1999. To je dlouhých 21 resp. 16 let, jsme opravdu blízko hodně podobnému stavu.

Šéf Ferrari Luca di Montezemolo tak už v průběhu 90. let začal bít na poplach a udělal to nejlepší, co mohl. Celý tým restrukturalizoval, minimalizoval „italské vrtochy” v něm a do jeho řad postupně dostal tři geniální muže svého druhu - jednoho z nejlepších pilotů historie, jednoho z nejlepších manažerů závodních týmů historie a jednoho z nejlepších sportovních stratégů historie. Pochopitelně je řeč o triu Schumacher, Todt a Brawn, kteří se v týmu postupně sešli v polovině 90. let. A byť úspěch nepřišel hned, kousek po kousku totálně ovládli celý sport a vrátili Ferrari na výsluní.

Bylo z toho postupně 6 titulů, 5 v Schumiho rukou. Jakmile se tento tým snů rozpadl, Ferrari začalo upadat, žít spíše z dozvuků této éry a přes občasné úspěchy už nikdy nezažilo období konzistentní dominance. Jak Ferrari funguje v poslední dekádě a půl, nejlépe reflektují i poslední dva roky - je to taková sinusoida vzestupů a pádů, častých strategických chyb, nestále fungující techniky... Takhle se šampionát vyhrát nedá, ne v momentě, kdy proti vám stojí vysoce organizované týmy jako Mercedes nebo Red Bull.

Ferrari ale zná recept na úspěch, a tak ho zkouší zopakovat. Chce postavit tým snů a loví opět ve stáji, která vlastně není moc automobilová - v 90. letech to byl Benetton, výrobce „hadrů”, teď je to Red Bull, výrobce „chlastu”. Omlouváme se za tak trochu expresivní výrazy, ale ono to je podstatné - Ferrari má zvuk, Ferrari je posvátná automobilová značka, každý s benzinem v krvi chce dělat pro Ferrari, uspět s Ferrari, tím spíše postavit Ferrari na nohy. Je to výzva, ve které kdo uspěje, stane se světovou celebritou nejvyššího řádu. Uspět v Red Bullu nebo Benettonu má svou cenu též, ale kdo si dnes vzpomene, že Schumi získal dva tituly právě za Benetton? A kdo ví, že byl superhvězdou Ferrari? Jsou to dva jiné světy.

Připočtěte k tomu, že Ferrari má na Formuli 1 skoro neomezené zdroje a platy zaměstnanců nejsou součástí rozpočtových stropů a máte před skoro jasnou cestu k úspěchu - přetáhnout hvězdy Red Bullu a zvítězit. Jenže tentokrát to Ferrari nějak nevychází.

Promluvila o tom šedá eminence Red Bullu, doktor Helmut Marko, který je po smrti Dietricha Mateschitze nejvýznamnějším Rakušanem v čele týmu, který právě Mateschitz (na rozdíl od samotného Red Bullu) plně ovládal. V rozhovoru pro švýcarský Blick se nechal slyšet, že Ferrari opakovaně zatoužilo po tom, aby do svých řad přetáhlo to hlavní, co stojí za úspěchem stáje - šéfkonstruktéra Neweyho, šéfa týmu Hornera a případně i některého z jezdců, který by se mohl utrhnout s nimi. Zdá se, že Horner-Newey-Verstappen je něco jako Todt-Brawn-Schumacher 2.0, jak ale sami jistě víte, Ferrari z nich nemá nic.

To ale ještě neznamená, že to nebylo na spadnutí. „Zabralo mi celou noc, abych přesvědčil Hornera, aby zůstal u Red Bullu. A stálo nás to miliony navíc!” říká dnes Marko. S Neweym to bylo prý podobné, s Ferrari měl být už skoro domluvený, nakonec ho ale Marko přemluvil, aby neměnil. A tak zůstalo při starém i všechno ostatní - dnes má Newey smlouvu na léta dopředu (konkrétní termín nebyl upřesněn, má ale jít o několik sezón), Horner podepsal do roku 2026, Verstappen dokonce do roku 2028.

Nic z toho neznamená, že musí zůstat až do té doby, pro tuto chvíli to ale vypadá, že ani kasa snů a image snů nepomohla Ferrari postavit nový tým snů. Snad příště, protože bez něj se asi Italové na výsluní vrátí těžko.

Zdroj: Blick

Petr Miler