Autoforum

/

Foto: Honda

Chytrému napověz, hloupého kopni. A některé automobilky? Ty by zasloužily pořádnou ránu palicí. Honda už ji nepotřebuje, dostala jich několik v podobě tragických ekonomických výsledků spojených s elektrickými auty. Až po nich zjišťuje, že do stejného cíle může vést několik cest.

Asi bychom museli uřezat ruce polovině našich čtenářů, abychom dali dohromady prsty potřebné k vyjádření počtu článků, v nichž jsme říkali, že sázka na jedinou technologii pohonu aut na dekády dopředu je prostě tupá. Je nakonec úplně jedno, co si dnes myslí nejlepší technici, je nakonec úplně jedno, co se pokouší nařídit politici a ukradené vám ve výsledku mohou být i pohledy zákazníků na to, co si dnes o tom či onom myslí. Za 10 nebo 15 let může být tisíc věcí jinak a mohou udělat to nejlepší řešení z tisíce jiných alternativ, které dnes třeba ani neznáme. A zavírat si cestu k 999 z nich je tupé.

Přesto takto tupě uvažovala - a z části stále uvažuje - většina velkých automobilek. Ano, těch velkých firem postavených kolem technické excelence, marketingové geniality a obchodního talentu první kategorie. Musely projít - a ne musely projít, prošly - neskutečnou degenerací během relativně krátké doby, pokud to nejlepší, co je asi před 10 léty napadlo, bylo vzít všechnu techniku, kterou skvěle umí, přibalit k tomu veškerou snahu se s ní oprávněně zalíbit a přihodit do pytle s nápisem: „Náš zákazník, naše rohožka!” aby došly k závěru, že ideální bude vsadit všechno na zjevně nedovyvinutý a technicky i ekonomicky nekonkurenceschopný elektrický pohon, na který přejdou během pár let.

Přesně tohle ale udělaly. A některé na tom dodnes trvají. Co dnes dělá Mercedes, jak uvažuje Audi, co říká šéf Škody, čeho všeho je dnes schopný kolabující VW... To jsou neuvěřitelné věci, je to jak z Becketta, akorát místo Godot by tu nejčastěji skloňovaným slovem byl podobně znějící... Ale nic.

Mléko bylo rozlito dávno a podobně dávno jej odnesly pryč slzy všech rozumně uvažujících lidí, pod jejichž nosy začalo zapáchat. Problém je zkrátka jen v tom, že je to celé tak nepochopitelné, až se nezdá být možné, že se to přes tolikerá varování přece jen stalo a jak dlouho trvá, než se věci vrátí do normálu. Útěchou budiž, že tohle se teď děje, třebaže hodně, hodně pomalu.

Důkazem budiž jednání též mocně posedlé Hondy, která ještě loni touto dobou věřila, že budoucnost aut je jen elektrická. Tehdy proto vyčlenila 10 trilionů (sic, už žádný humor) jenů, tedy 1,4 trilionu Kč (to je takového číslo: 1 400 000 000 000 - tisíc čtyři sta miliard korun) na investice tímto směrem, už letos ale - jaké překvapení - zjistila, že to asi úplně nemá smysl. Už v květnu tak začala brzdit a zrušila třetinu zmíněné investice, ovšem nějakých 900 miliard je pořád hromada peněz. A tak i tento plán bude změněn.

Svědčí o tom daleký odklon nového šéfa australské Hondy Jaye Josepha, který pro tamní Drive řekl, že Honda už vlastně s žádnou elektrickou budoucností nepočítá. Tedy že mrtvý kůň, kterého dosud tak mocně pobízela k běhu a zasypávala jej penězi, nikam nedojede.

„Chci zdůraznit, že elektromobily nejsou cílem. Bateriové elektromobily jsou cestou k dosažení uhlíkové neutrality - ne nutně jedinou cestou. Elektromobily se budou i nadále zlepšovat - pracujeme na bateriích s pevným elektrolytem -, ale naším cílem je uhlíková neutralita, ne bateriové elektromobily. (...) Vyvineme i další technologie, které pomohou toho dosáhnout. Chtěli bychom, aby to zahrnovalo i elektrifikovaná vozidla s palivovými články, jakmile bude k dispozici infrastruktura,” řekl Joseph s tím, že pro Hondu jsou nyní priority jinde. Dokonce uvedl, že elektromobily stejně nejspíš nikdy nebudou tak populární jako hybridy, cestu vedle toho vidí i v syntetických palivech včetně vodíku.

Jasně, to je normální reakce - chceme něco zlepšit, nevíme, jak toho dosáhneme, ale využijeme všech cest, které existují i které se mohou objevit. Jednoduché. Proč tohle neslýcháme už roky? Proč jsme dokola jen svědky přeříkání hloupých elektrických otčenášů? „Posvěť se kabel tvůj,” to někteří myslí vážně. Nedává to žádný smysl, přesto to stále dělají.

Musíme mít radost, že Honda to už nedělá. Je nicméně otázkou, proč musela s celým tím nesmyslem zajít tak daleko a začít na něm prodělávat desítky miliard, než s ním couvla. Stalo se snad v mezičase cokoli, o čem můžeme mluvit jako o překvapení? Vůbec ne, můžeme naopak mluvit o pořád stejné marnosti, ve které někteří viděli spásu. Proč, nemáme tušení, Honda už na každý pád vidí svou budoucnost jinde.

Zdroj: Drive

Petr Miler