Autoforum

/

Foto: Stellantis

Působí to jako zpráva z 30. let minulého století, bohužel jde ale o shrnutí aktuálního dění. Nová italská vláda si se Stellantisem očividně nesedla a dělá první poslední, aby mu znepříjemnila život.

Říci, že si současné vedení koncernu Stellantis s aktuální italskou vládou příliš nesedlo do noty, by bylo velmi slabým tvrzením. Italové jako by šli konglomerátu ovládanému primárně italským Exorem patřícím klanu Agnelliů po krku a problémy hledají, kde se jen dá. Vzpomeňme na rozličné patálie s používáním italských insignií na autech Fiatu, na které právě Fiat zareagoval tím, že si z italské vlády začal utahovat. Ta ale jako kdyby chtěla dát najevo, že to bude ona, kdo bude mít v této tahanici poslední slovo.

Podle italského Il Sole 24 Ore a agentury Reuters chce italská přistoupit k tomu, že automobilce odebere dvě z jejích značek a nabídne je čínské konkurenci. Proč? Protože může, řečeno ve stručnosti.

Jakkoli takový postup působí jako z časů dávno minulých - u nás těch komunistických, v Itálii spíše těch fašistických - má být legálně možný. Reuters zmiňuje, že zákony mají vládě dovolit získat pod svou moc historické italské značky, které jsou „nepoužívané po dobu nejméně pěti let, popř. ty, které jsou v procesu ukončení jejich používání ze strany „majitelů”. Tomu se říká úcta k soukromému vlastnictví. Il Sole 24 Ore dokonce zmiňuje, že italské ministerstvo obchodu už požádalo o převedení registrace těchto značek pod svou ochranu a mělo mu být vyhověno.

O jaké značky jde? Autobianchi a Innocenti, tedy jistě ne ty nejznámější, které Stellantis ovládá. Mimo Itálii dnes už moc neznamenají a mimo Evropu vůbec ne, obě ale byly aktivní až do poloviny 90. let a mají za sebou dekády poměrně květnaté historie. Zejména Innocenti má díky své spojitosti s De Tomasem, Maserati, ale i Daihatsu a Chryslerem pořád slušný zvuk. Nakonec i sémanticky je to zajímavé slovo.

Je pochopitelně otázkou, co mají Italové reálně za lubem, proč jsou se Stellantisem na nože a čeho se podobnými kroky snaží dosáhnout. Je ale třeba říci, že pro Číňany mohou být i takové „marky” atraktivním zbožím, neboť jistě musí být inspirováni úspěchem MG. To je dnes fakticky čínská automobilka, protože ale nezní jako „Samajamadomyfuč”, lidé ji přijímají mnohem lépe než třeba Dongfeng. A přitom MG bylo též dlouho prakticky mrtvé a v Česku neznamenalo nikdy nic velkého. Značky Autobianchi a Innocenti by tedy kupce jistě nehledaly těžko a mohly Číňanům pomoci uspět hlavně v Itálii. Proč zrovna o to Italové bojují, je otázkou.

Zdroje: Il Sole 24 Ore, Reuters

Petr Miler