Autoforum

/

Foto: Chery

Nemusí se nám to líbit, ale fakta jsou jasná. Zatímco většina evropských zemí je ráda za stagnaci, Rusko se po otřesu trhu způsobeném zahraničními sankcemi dostalo z problémů a díky mohutnému růstu se vrátilo mezi největší evropská automobilová odbytiště. Je třetí a druhé místo má nadohled.

Není těžké pochopit, že západní mocnosti chtěly po ruské invazi na Ukrajinu „něco udělat”, jen to samo o sobě by ale nemělo ospravedlňovat libovolné kroky mířící určitým směrem. A stejně tak by to nemělo bránit zamyslet se nad tím, zda přijatá opatření vedla k naplnění stanovených cílů a pomáhají dostat rozložení sil do kýžených mezí.

Samozřejmě nikdo neví, co se stane zítra a co bude za 10 let, v tuto chvíli je ale zřejmé, že ekonomické sankce Rusko bezprostředně neruinují, to automobilové zcela jistě ne. Situace na tomto poli působí dojmem, že si EU, USA, Velká Británie a další země vzaly příliš velké sousto a podcenily to, že se k nim nepřipojí jiné mocnosti jako Čína nebo Indie. Ani tak nemáme problém pochopit, že s Ruskem nechtěly „kamarádit”, ale od začátku jsme nerozuměli tomu, jak má Rusům uškodit, že jim nebudeme něco prodávat. Pokud to mělo zničit trh s některým sofistikovanějším zbožím, jako jsou auta, jednoznačně to nevyšlo.

Automobilové Rusko zkraje dostalo ránu, vlastně hned dvě. Jednak ekonomická nejistota pochopitelně sebrala lidem touhu investovat do drahých věcí, jednak jim faktická nedostupnost řady vozů či jejich náhlé zdražení vůbec sebrala možnost něco takového udělat. Dnes jsme ale asi o dva roky dál od chvíle, kdy se ruský automobilový trh potácel v problémech, a už se v nich nepotácí. Naopak se vrátil tam, kde byl, což řada evropských odbytišť trápená mj. i sankcemi uvalenými na Rusko (energie, omezení vývozu apod.), říci nemůže.

V rukou máme nová čísla analytické společnosti Global Data a ruského Avtostatu reflektující prodejní data za letošní červenec a pro Rusko vyznívají velmi pozitivně. Podle nich sice zůstává tradičně největším automobilovým trhem v Evropě bezpečně Německo, kde se v sedmém letošním měsíci prodalo 238 263 vozů, je to ale o 2,1 % méně než ve stejném měsíci loni. Druhé místo si připsala neměně tradičně Velká Británie s prodeji 147 517 aut a růstem o 2,5 %. Třetí už je ale opět Rusko, navíc těsně.

Vděčí za to 136 221 prodaným autům, což představuje masivní růst o 42,4 % ve srovnání s červencem 2023. Čtvrtá je Francie (126 036 aut, -2,3 %), pátá Itálie (124 806, +4,7 %) a šesté Španělsko (83 979, +3,4 %). Je tedy zjevné, že ruský trh nepozbyl svého významu, ostatně třeba pro českou Škodu býval dokonce tím druhým největším na celém světě. Jak Rusku ublížilo (a nám pomohlo), že tam škodovka neprodává už prakticky nic a její tržní podíl si rozebraly čínské značky jako Chery (aktuální ruská trojka, to od něj je konkurent Škody Superb na fotkách okolo), opravdu nevíme. „Trápit” Rusko nedodáváním vlastního zboží nám nedává smysl, přesto to vypadá, že sankce míří dál tím směrem, aby tam firmy z ostatních evropských zemí mohly své zboží prodávat komplikovaněji, popř. vůbec.

Zdroje: Global Data, Avtostatu

Petr Miler