Autoforum

/

Foto: Bugatti

Bugatti patří mezi nejdražší sériově vyráběná auta světa, jejich ceny mohou jít snadno do stovek milionů korun. Proč? Jistě tu jde i o prestiž, výjimečnost a další imaginární hodnoty, také výroba samotných vozů se ale zcela vymyká běžným měřítkům.

Pokud jste si právě pořídili novou Octavii, gratulujeme, byla to jistě dobrá volba. A mohla dnes snadno stát spoustu peněz, když i nejlevnější kombík s motorem 2,0 TDI o 150 koních stojí 819 900 Kč. Ve světě Bugatti ale ani takové peníze neznamenají prakticky nic, za podobnou sumu nemá molsheimská automobilka šanci nové auto ani nalakovat, natož pak cokoli jiného.

Ukazuje to i popis průběhu právě lakování každého vozu, se kterým se firma sama pochlubila. A připomíná jím, že ve světě Bugatti se klidně stamiliony korun neplatí jen za exkluzivitu a technickou excelenci, ale také až neuvěřitelné piplání se s jedním každým detailem jednoho každého vyrobeného vozu. To se zcela vymyká tomu, co je v automobilovém světě běžné.

Aby automobilka dopřála dokonalý lak každému ze svých hyperaut, stráví podle svých slov 600 až 700 hodin jen touto činností na každém jednom voze. To je skoro neuvěřitelné, je to skoro měsíc nepřetržité práce jednoho člověka. A i když půjde o člověkohodiny, je to pořád bláznivá časová investice spojená jen s lakováním jediného auta.

Ještě než na autě přistane vrstva základního nátěru, lidé z Bugatti zkontrolují každý panel karoserie, zda nemá netrpí nějakou nedokonalostí. Princip je jasný - sebelepší malba na mizerném plátně bude vypadat špatně, takže karoserie musí být prostá jakýchkoli důlků či jiných poškození. Teprve když je povrchová úprava karoserie bezchybná, dostane základní nátěr, který je následně vybroušen do dokonalé hladkosti, aby na laku nebyly byť nepostřehnutelné vlny, hrboly nebo důlky.

Jen tento proces zabere 100 hodin a trvá dalších 100 hodin, než auto dostane první vrstvu laku. Nejprve přijde na řadu čirý lak, který se obrousí, poté znovu čirý lak, který se znovu přebrousí, aby vlastní barva měla patřičnou hloubku a sytost. Jakmile jsou barvy (protože jednobarevné Bugatti skoro neexistuje) naneseny, každý panel je zvlášť zkontrolován, zda netrpí odchylkami. Pokud je nějaký panel o odstín tmavší nebo světlejší než ostatní, je nutné jej znovu přemalovat. A to se stává, protože podle Bugatti je zajištění konzistence odstínů výzvou, pakliže za základ slouží různé materiály od kovu po karbonová vlákna.

Ani tím ale celý lakovací cirkus nekončí. Pokud lak splňuje standardy automobilky, projde čtyřmi dny leštění, aby bylo zajištěno, že je naprosto dokonalý. Poté se deset hodin zkoumá ve světelném tunelu Bugatti, aby vady nebyly vidět pomalu ani pod mikroskopem. „Ettore Bugatti vyrostl v rodině umělců a jeho plátnem bylo auto ještě předtím, než je lidé považovali za umělecká díla,“ říká ke všemu zmíněnému Christophe Piochon z Bugatti. „Tento étos u Bugatti zachováváme dodnes a snažíme se zajistit, aby každý aspekt designu a výroby proběhl s oddaností estetické dokonalosti,“ dodává. Je to jistě zajímavé, sami však posuďte, zda to není až poněkud přehnané...

Zdroj: Bugatti

Petr Miler