Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Leckdo má pocit, že příklon k technickým nesmyslům pod taktovkou rozličných ideologií je věcí posledních let, Škoda v tom ale „lítala” už před skoro a dekádou a půl. Tehdy měla ještě dost rozumu, aby chápala nepřekročitelné limity a další krok neudělala, dnes už ho nemá.

Ani uprostřed překotného letošního dění v automobilovém světě zřejmě nebylo v Česku přehlédnout oznámení Škody, že ještě letos přijde s elektrickou Octavií. Komentovali jsme to slovy, že tím zahájí postupnou popravu svého už skoro tři dekády neporazitelného bestselleru, neboť s takovým technickým řešením tento model nemá šanci oslovit většinu svých aktuálních kupců.

Půjde o další, dnes tak oblíbený polibek smrti automobilové legendě, v tomto případě stále v jejím rozpuku. Můžete přijít s libovolným argumentem, ale nikdy nedokážete přebít fakt, že podstatně hůře použitelné, více či méně dražší a cenu mnohem rychleji ztrácející vůz nemá šanci udržet si klientelu zvyklou kupovat mimořádně univerzální vůz s prakticky nekonečným dojezdem, který pořád nestojí moc a během několika prvních let vlastnictví sotva podstatně ztrácí cenu. Tyhle vlastnosti přitahují soukromou i firemní klientelu a s elektrickým autem je dnes není jak napodobit.

Další úspěch Škody se tak bude odvíjet hlavně od toho, jak dlouho ještě ponechá v prodeji spalovací provedení Octavie. A fiasku může zabránit jen tím, že si nakonec původní záměr rozmyslí a na dosavadní koncepci nezanevře. Ale přeje si vůbec něco takového? Pokud předem počítá s tím, že se zbaví pětiny zaměstnanců a tento krok dnes hájí sebevíc bizarními metodami, zdá se, že je s úpadkem prodejů předem smířena.

Tento vývoj jsme ale rozebírali nedávno a snad každý jej bude mít v živé paměti. Co už si každý pamatovat nemusí, je fakt, že to není poprvé, co se škodovka rozhodla Octavii elektrifikovat. V době, kdy si Tesla teprve budovala své renomé, přišla česká automobilka s Octavií s krkolomným jménem Green E Line, tedy elektrickým provedením druhé generace tohoto modelu. A byla to velká hloupost už podle technických parametrů.

Vůz dostal místo spalovacího pohonu elektromotor o výkonu 116 koní a točivém momentu 270 Nm. Už tehdy měl dodnes dominantní lithium-iontové baterie, akorát je automobilka vměstnala do prostoru 150 x 650 mm a jejich hmotnost stlačila na 315 kilogramů. Primárně kvůli tomu auto pracovalo jen s 26,5 kWh použitelné kapacity akumulátorů, což je ekvivalent ani ne 7litrové nádrže na naftu.

Sprint z 0 na 100 km/h autu trval dvanáct sekund, maximální rychlost činila 135 km/h a dojezd na nabití Škoda uváděla 150kilometrový, což při zmíněné kapacitě nádrže nepřekvapí. Bylo to od pohledu k ničemu, přesto automobilka rozjela sérovou výrobu, která nakonec skončila u 10 kusů. Není divu, bylo to neprodejné zboží, mateřský VW ale odpovídající elektrický Golf prodával a vydržel s tím i v jeho sedmé generaci. Škoda se nepřidala.

Dr. Eckhard Scholz, tehdejší člen představenstva odpovědný za výzkum a vývoj, z toho měl ještě rozum: „Na elektromobil je Octavia moc velká, tím spíš jako kombi. I Rapid, náš nový hatchback v segmentu C, je pořád moc velký pro elektrifikaci,” řekl zjevně chápajíc, že limity baterek jsou pro dálkově ježdění nevhodné a pro to příměstské ježdění zbytečně velké. Nezměnilo se na tom od té doby v principu nic, pokrok na poli energetické hustoty akumulátorů je nedostatečný. A co dnes skoro každý nabízí? Obří elektrická SUV jako Enyaq, jehož baterie je dnes v základu jen dvakrát větší a váží skoro 400 kg (navíc je vždy otázkou, jak baterie vážíte - jednotlivé články jsou podstatně lehčí než celý paket). Se stejně špatnými kartami hrajeme jinou hru, v podstatě blafujeme, to je celé.

Ale zpátky k doktoru Scholzovi. Ten si přál nanejvýš elektrické Citigo (které si nakonec prosadil), ostatní šlo ze stolu: „Maximálně by se dalo uvažovat o tom, že by byla Fabia elektrická, ale ne víc. Elektromobil je do města a větší auta tam nepatří,” řekl také v roce 2011, třebaže to rozhodně nebyl žádný odpůrce elektromobility: „Naším jednoznačným cílem do budoucnosti je mobilita bez emisí. Myslím, že právě elektromobily jsou správnou odpovědí na neustále přísnější emisní limity a potřebu trvale udržitelné rozvoje automobilového průmyslu,” řekl už tehdy frázi jako ze současných učebnic. Přesto neztrácel soudnost.

Co se od té doby změnilo? Jak už jste jistě pochopili, jen ta soudnost. Nějaký vývoj proběhl, ale dramatický opravdu není - baterky jsou dnes obvykle o dost větší, ale také obvykle o dost těžší, vývojáři se spíš smířili s vyšší hmotností a do karet jim v tomto ohledu hraje snížení cen bateriových paketů. Ale nejsou to dudy vedle nebe - kapacita baterek je ve výsledku dvoj- až trojnásobná, což zní jako velká změna, ale ne z tak malého základu. Když vám zítra někdo dvakrát až třikrát zvýší plat, patrně zajásáte. Ale jen pokud budete brát obvyklých 40 tisíc za měsíc - pokud budete brát 4 tisíce, budete pořád chudí. A někdejší kapacita baterek elektrické Octavie je ekvivalentem 4tisícového platu - obyčejná 60litrová nádrž je v dieselovém autě ekvivalentem skoro 240kWh paketu baterek, nic takového dnes do normálního osobního auta nejde rozumně vměstnat.

Škoda přesto s elektrickou Octavií přijde, místo za 570 tisíc ji bude prodávat třeba za 850 tisíc, což ale nebude reálná cena - půjde jako obvykle v zásadě o cenu baterky a zbytek auta „zdarma”, tedy zaplacený přerozdělovacími mechanismy EU z peněz všech, kteří si tohle auto nekoupili. Byl by to dobrý aprílový vtip, kdyby nebylo 31. března a všechno tohle nebyla smutná realita.

Kolega první elektrickou Octavii v roce 2011 komentoval slovy: „Důvodů, proč do vývoje něčeho takového jako Octavia Green E Line vůbec neinvestovat je, jak vidíte, spousta. Důvody, proč ano, jsou vedle toho maximálně dva - image 'společensky odpovědné' firmy a činnost zapadající do schématu nastíněného evropskými regulacemi, které spotřebu elektromobilů vnímají jako nulovou (samozřejmě neodpovídá realitě) a kvůli tomu je značně finančně zvýhodňují. A to je podle nás trochu málo.”

Znovu se ptáme, co se za těch 14 let změnilo? Fakticky nic, vývoj smysluplné elektrické Octavie je pořád stejně neřešitelné zadání. Klíčový rozdíl je jen v tom, že tenkrát tolik nelhalo, zdaleka tolik nepřerozdělovalo a aspoň trochu víc myslelo.

Auto se přesto dostalo do sériové výroby, ona série ale čítala jen 10 kusů. Vyrobit víc Škoda odmítala s argumenty relevantními i dnes, technická ani ekonomická realita není převratně jiná. „Tržní” prostředí ale ano, takže na všech světlech svítí zelená. Foto: Škoda Auto

Petr Miler