Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Není to žádná raketová věda, ale neříká se to snadno, zvláště ne za situace, kdy i americký prezident slibuje na základě vládních investic do rozmachu elektrických aut více pracovních míst. Stane se pravý opak, říká Martin Dahm.

Tlak na rozmach elektrických aut bez ohledu na to, zda o ně lidé stojí, provází tvrzení spousty nesmyslů a polopravd, které se po jejich stém opakování začínají stávat obecně přijímanými fakty. Platí to také o údajném vlivu na zaměstnanost - investice do „zelených technologií” prý vytvoří nová pracovní místa, a tak má smysl vzít peníze nás všech a investovat je do věcí se stejně pochybným přínosem jako prodejností.

Není to žádný laciný argument z internetových fór, přesně toto avizoval po svém zvolení i americký prezident Joe Biden. Podle něj mají peníze nasypané do rozmachu elektromobility vytvořit v USA 1 milion nových pracovních míst v automobilovém průmyslu, což je tvrzení, které Bidenovi hned „omlátila o hlavu” agentura AP. Je to tak vysoké číslo, že by zdvojnásobilo dnešní počet lidí pracujících na výrobě automobilových a motorových komponentů. To není reálně možné ani při masivním rozmachu americké výroby aut, která je velmi nepravděpodobná. Naopak - odpory i experti očekávají, že rostoucí podíl výroby elektrických aut počet pracovních míst v tomto oboru o desítky procent sníží, nikoli o 100 procent zvýší.

Že to tak bude, nově pro agenturu Reuters potvrdil Martin Dahm, šéf firmy Daimler Trucks vyrábějící tahače značky Mercedes-Benz. I v tomto oboru se tlačí na rozmach elektrického pohonu, což povede k propuštění tisíců lidí. Uvážíme-li, že krok se má dotknout hlavně výroby motorů a Daimler Trucks dnes pro jejich výrobu v Evropě využívá asi 14 tisíc zaměstnanců, půjde skutečně o desítky procent z nich.

Dahm říká, že se to nestane přes noc a nepovažuje to za katastrofu, je to ale nevyhnutelné. Elektrický pohon je jednodušší a výroba snáze automatizovatelná, což nemůže mít jiný následek než snížení pracovních stavů. Šéf Daimler Trucks tak očekává, že do roku 2033 bude firma zaměstnávat „podstatně méně” lidí než dnes. Přesný cílový stav nad rámec výše zmíněného ale uvést nechtěl.

Šéfové automobilek o takových věcech obvykle raději nemluví a všechna čest Martinu Dahmovi, že to změnil - už proto, že tím nastavuje křišťálově jasné zrcadlo tvrzením Bidena a dalších, kteří slibují něco, co se nemůže stát. Z makroekonomického hlediska má Dahm pravdu i v tom, že to není katastrofa - každá technologická změna vedoucí k vyšší efektivitě posouvá lidstvo vpřed, nikoli naopak, jinak by bylo nejlepší, kdybychom auta stloukali lidé kladivem v chýších vytápěných dřevem. Je tu ovšem jedno velké „ale”.

Toto automaticky platí za situace, kdy je podobná změna vyvolána trhem samým, nikoli jeho regulacemi. Pokud efektivnější výroba povede k výrobě dražších a méně žádaných aut, kterými se nyní elektromobily všeho druhu jeví, negativní efekt tohoto stavu snadno zastíní pozitiva plynoucí z toho, že takové vozy dokážeme vyrobit s menšími personálními náklady. Protože to je jen střípek mozaiky, nikoli celkový obraz. I toto konstatování pak jen připomíná, jak nebezpečné je drasticky zasahovat do přirozených tržních vztahů, neboť výsledkem narušení rovnováhy může být nakonec něco úplně jiného, než jste si přáli.

Zdroje: Reuters, AP

Petr Miler