Autoforum

/

Foto: Bentley

Je to náhlý a nečekaný krok, který se v podobných sférách obvykle odehrává mnohem rozvážnějším způsobem. O důvodech můžeme jen spekulovat, dění z poslední doby ale nabízí v podstatě jen dvě, možná tři vysvětlení.

Bentley není automobilovou značkou, které bychom se obvykle věnovali víc než párkrát do roka. Nabízí několik málo modelů pro náročné mezi náročnými a jako taková z podstaty nemůže být středem pozornosti, tento týden se ale do řečí vrací už podruhé. A ani jednou se tak neděje v kontextu, který by si přála.

Poprvé jsme se britské klasice museli věnovat, když se vytasila s novým diplomatickým výrazem pro odpor zákazníků k vnucovaným autům. Slovy Phila Collinse totiž Bentley „against all odds”, tedy navzdory všem očekáváním, loni zamířilo prodejně citelně dolů, což bylo neobvyklé napříč automobilovým trhem, natož pak v segmentu, ve kterém značka působí. A šéf firmy Adrian Hallmark to vysvětlil velmi svérázně - zákazníci prý nemají problém s tím si nová Bentley dovolit, snížení poptávky svedl na „emoční citlivost”.

Je to bizarní termín, těžko si jej ale vykládat jinak než jako odpor k vnucování pohonů, které si lidé v tomto segmentu nepřejí. Bentley se sice dlouho dušovalo, že bude tou poslední značkou, která skončí s velkými dvanáctiválcovými motory, nakonec s nimi ale skoncovala mezi konkurenty jako první a nyní vám už v Evropě neprodá nic jiného než hybridy. To jistě dráždí emoce a část zájmu je nutně tatam.

Od té chvíle uběhlo jen pár dnů, přesto už zazvonil zvonec a s Hallmarkem je konec. Bentley včera oznámilo, že šéf značky po šesti letech v jejím vedení končí „s okamžitým efektem” a „připravuje se na nové úkoly mimo koncern Volkswagen”, který Bentley pochopitelně dále ovládá. Z tohoto se může zdát, že Hallmark to prostě zpackal a dostal padáka, jenže tak jednoduché to není.

I to je samozřejmě možnost. Nasvědčuje tomu už jím dříve deklarované odhodlání udělat z Bentley do roku 2030 „nejudržitelnější značku luxusních vozidel”, což je cíl, který před pár dny odvolal s plány na odložení kompletní elektrifikace portfolia. Slova automobilky o tom, že Hallmark odchází „na vlastní žádost a po vzájemné dohodě” a poděkování nadřízených s tím, že učinil „důležité kroky k dlouhodobému úspěchu společnosti” může být jen obvyklým marketingovým tanečkem. Ale co když to tak opravdu je?

Někdo tu rozhodně vsadil na špatného koně, jinak by spolupráce jela dál, nemusela to ale nutně být Hallmarkova sázka na špatné technologie. Mohla to být také sázka přímo nadřízeného Audi na samotného Hallmarka, který měl tuto proměnu realizovat a prostě ji nepřijal za svou, i když se tak nějakou dobu tvářil. A je možné, že po mizerných loňských výsledcích přišel za šéfem Audi s tím, že to zjevně nefunguje, nebyl ale vyslyšen a nebyl mu dán prostor pro změnu. A protože nechtěl být dále něčeho takového součástí, raději si sbalil kufry.

Je tu ale ještě třetí možnost - že na špatného koně vsadil Aston Martin. Právě ten totiž 61letého manažera přijal za svého nového šéfa, a to s účinností od 1. října 2024, kdy vyprší půlroční lhůta, po kterou Hallmark musí zůstat mimo obor. Je tedy možné, že si prodejně zřetelně kontraproduktivní „ozelenění” Bentley přálo Audi, přál si ho i Hallmark a vše šlo podle plánu, nicméně sáhl po něm Aston Martin, kde mu nyní bude dán prostor činit podobně problematické kroky.

To všechno ukáže jen čas, v tuto chvíli je jisté jen jedno - šéf Bentley po mizerných loňských výsledcích a vskutku bizarním zdůvodnění náhle a s okamžitou platností skončil a míří do Astonu Martin. Co za tím stálo a co to přinese, se jistě dříve nebo později dozvíme, zatím o tom ale můžeme skutečně jen spekulovat.

Zdroje: Bentley, Aston Martin

Petr Miler