Autoforum

/

Foto: Tatra

Auto, kam až oko dohlédne, tato slova nejlépe definují největší český vůz, který může na silnice. Je to pořádné monstrum, šest z jeho osmi náprav je řiditelných a přes obří rozměry není úplně pomalé.

Monstrózní automobily nevznikaly jen v dobách studené války v Sovětském svazu, jako třeba MAZ-7907, který měl za úkol přepravovat největší rakety nesoucí jaderné hlavice. Pár takových vyrobila i kopřivnická Tatra a ten úplně největší v českých dějinách není dílem centrálně plánovaného hospodářství. Vznikl v roce 2015 a primát si drží dodnes.

Ne nadarmo. Měří osmnáct metrů na délku a jeho hmotnost včetně nástavby, kterou ovšem neměla na starosti Tatra, činí 90 tun. Přímo v tomto provedení vznikl v jediném exempláři na objednávku zákazníka z Německa. Výroba trvala půl roku a byla skutečně zakázková, žádný jiný úplně stejný vůz Tatra nevyrobila.

Stroj vychází z modelu T815-7 a svého času přišel kupce na 10 milionů korun, což vzhledem k velikosti a technické výjimečnosti není zase tak bláznivá cena. Má 8 náprav, z čehož je 6 řiditelných a standardně je hnáno 8 kol ze 16. Pohon zbylých osmi je možné přiřadit.

Výkon na ně posílá také pořádný macek, vidlicový dvanáctiválec Caterpillar C-32 o 32 litrech objemu. Disponuje 1 132 koňmi a 5 143 Nm, které jsou ale primárně potřeba k pohonu vrtné plošiny z dílen jiného dodavatele. Výkon motoru putuje dále přes šestistupňový automat Allison 8610MR s retardérem do přídavné převodovky, která ji směruje buď na vrtnou plošinu, nebo na kola - kdy je výkon motoru omezen zhruba na polovinu.

Ani tak na silnici tohle auto není úplně pomalé, třebaže rychlosti Veyronu s podobným výkonem samozřejmě nedosahuje. Jeho maximální rychlost je 60 km/h, což na tak velký vůz skutečně není málo - onen zkraje zmiňovaný MAZ jel jen 25 km/h, a to i při použití plynové turbíny. Jak jsme již zmínili, výkon motoru je pro silniční provoz omezený „jen” na 600 koní. Hodnotu točivého momentu pro toto využití neznáme, ale počítejte i v takovém případě s něčím blízkým lokomotivě osobního vlaku.

Dodejme, že v rámci Evropské unie je výroba podobných automobilů zcela unikátní, v Evropě jako takové je nabízí jen ruské a běloruské automobilky. Jejich stroje jsou ale pro silnice EU příliš široké, a tak se tu nemohou standardně pohybovat v provozu, Tatra má standardní silniční homologaci.

Zdroj: Tatra

Petr Miler