Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Nečekali jsme mnoho, ale to, co Škoda nyní začala vytahovat, nutí k nekonečnému údivu. Vážně chce někdo v roce 2026 prodávat za vysoké statisíce auto, které používá ekvivalent 9,5litrové nádrže na palivo, do níž v nejlepším případě „dolijete 6 litrů” za půl hodiny?

Diví se ještě někdo, že se elektrická auta prodávají ve větší míře jen tam, kde jsou masivně dotována? A stačí to nejmenší omezení umělých podpor, aby se celý „trh” s nimi začal hroutit? Pokud ano, novinky jako Škoda Epiq vám pomohou to pochopit. Takové auto si s vědomím toho, co jste si mohli koupit nejen včera nebo před 20 roky, ale klidně i před půl stoletím, prostě nikdo soudný bez pořádného „úplatku” koupit nemůže.

Škoda odhalila technické parametry chystaného základního elektromobilu s názvem Epiq a říci, že vyznívají jako špatný vtip, by bylo urážkou vtipu. Vtip chce pobavit, i když se může někoho dotknout, tohle auto se ale jen dotýká samé podstaty lidství, aniž by se šlo zasmát tomu, o co se pokouší. Dá se mu vysmát, ale jen tak hořce, že vás to vlastně ani nebaví.

Pomiňme nyní to, co Škoda ukázala, tedy vůz zabalený v něčem, co vypadá jako obal od Skittles (pro fanoušky Lidlu: Pearls - to je také špatný vtip). To může někomu připadat i jako vtipná kamufláž. Potíž je v tom, co se skrývá pod ní, neboť to zcela popírá něco, o co jsme se jako lidstvo po tisíciletí snažili - o postupnou evoluci, o pokrok. Dnes se tato slova používají též, ale jsou lidmi jako ti, kteří stvořili tento pojízdný nesmysl, redefinována. Pokrok by přece měl být něco, co činí naše životy lepšími. Opravdu si ale nedovedu představit, kdo by s takovým uvažování označil za pokrok model Epiq, i kdyby od Škody poznal naposledy model 120.

Jistě, spousta „sekundárních aspektů” bude lepší, sama technická podstata je ale tragická. Považte, že Škoda vám bude chtít v podobě Epiqu prodat v základu auto, které bude v základu disponovat bateriemi o kapacitě pouhých 38,5 kWh, z nichž jen 37 bude použitelných. Škodovka asi sází na to, že jste ve škole nedávali pozor, ale pokud ano, spočítáte si, že jde o ekvivalent asi 9,5litrové nádrže nafty ve spalovacím autě. Takhle málo. Model 120 měl nádrž na cirka 37 litrů benzinu, navíc ji šlo doplnit stejně dobře jako u kteréhokoli jiného auta, tedy prakticky hned. Baterky Epiqu budou ale taková bída, že je i takhle malé budete pěchovat věčnost.

V úplném zakladu bude maximálním použitelným dobíjecím výkonem 50 kW, to ale neznamená, že baterie bude schopna s ním pracovat po celou dobu nabíjení od 0 do 100 procent. Firma tak raději ani neuvádí, jak dlouho budete základní (Epiq 35) verzi dobíjet. Ta prostřední (Epiq 40) má baterky úplně stejné, dokáže ale pracovat s téměř dvakrát větším dobíjecím výkonem (90 kW). I v takovém případě ale bude za nejlepších myslitelných okolností dobíjení trvat 28 minut, ovšem jen z 10 na 80 procent kapacity.

Jinými slovy: Škoda vám říká, že si budete muset koupit prostřední model (třeba za 600 tisíc? Nebo ještě víc? Kdo ví, ceny zatím neznáme), budete muset za toho nejlepšího myslitelného počasí dojet k té nejlepší myslitelné nabíječce s nejlepším myslitelnou mírou zůstatkové kapacity baterie (10 procent), abyste o půl hodiny později odjeli s nejlepší myslitelnou mírou dobití baterie (80 procent) a za celou tu dobu doplnili do auta ekvivalent 6,5 litru nafty. Sakra chlapi, perte to do mě, ať je po mně, tohle auto musím mít.

Zní to celé jako humor, ale je to realita, kterou se nám nyní Škoda pokouší předložit jako něco nového a lepšího. Pojízdnou ukázku devastace praktické použitelnosti automobilu se nám nyní pokouší prodat jako symbol pokroku. Tohle ale vážně není pokrok - evoluce není to, že přijdeme s věcmi, které učiní naše životy zřetelně horšími a začneme se utěšovat tím, že výsledek doporučuje 7 ledních medvědů z 10 a neurazí ani jednoho účastníka Prague Pride.

Je to postavené na hlavu a člověk schopný ještě používat obyčejný selský rozum to nikdy nebude akceptovat. Proto také „žádná přirozená poptávka po elektromobilech neexistuje”, lidi musíte „uplácet” (a nebo jim uměle zdražovat všechno ostatní), aby takové vozy kupovali. A je pro mě jako pro Čecha ostuda, že se Škoda do takové aktivity nadšeně zapojuje místo toho, aby prostě řekla, že v tomto vlaku hanebného diktátu prostě nepojede a bude dělat to, co dává smysl pro její zákazníky, a tedy i pro ni samotnou.

Kdyby auto nazvala Škoda Tragik, byla by aspoň upřímná, ale Epiq... Možná Peppa Epiq nebo Epic Fail, jinak opravdu nevím. Možná je to lepší než Ferrari Duce, tedy Luce, které si dnes také probereme, ale to asi není to pravé měřítko soudnosti.

Jestli tohle obstojí před tím, co zbylo z automobilového trhu, skoro se děsím chvíle, až budou jednou starší lidé vyprávět vnoučatům: „Maruško, když jsme s babičkou byli mladí, sedli jsme v pátek odpoledne jen tak do naší stodvácy a za pár hodin jsme byli u moře ve Starlsundu!” A reakcí bude jen: „Dědo, ty zase přeháníš. Tátův Epiq nedojel ani do Drážďan, a to si to celý týden plánoval.”

A to nejel víc než 150, dodáváme my, protože víc ani jeden z už probíraných Epiqů nepojede. Budete muset sáhnout po vrcholné verzi 55, abyste poznali pravou fascinaci rychlostí a rozjeli se na neuvěřitelných 160 km/h. Tak bacha, ať pak všechny ty ubožáky na německé dálnici neztrapníte. Snad nebudou mít Fabii 1,0 Top Holobyt, protože ta jede 175 km/h. Anebo nedej bože verzi s šokujícím supermotorem 1,5 TSI, ta jede 222 km/h.

Zbytek odmítáme komentovat, projděte si zveřejněné technické parametry sami a udělejte si vlastní obrázek. Za nás tohle není auto, tohle není odpověď na poptávku kohokoli. To je projev tupého plnění pětiletky, jakých jsme i s kolegy v redakci za našich životů zažili dost. A na další nejsme zvědaví.

Nadoj duhu, udělej mi sluhu! Kdyby Škoda měla zájem, napíšeme jí scénář k pár reklamním spotům. Foto: Škoda Auto

Zdroj: Škoda Auto

Petr Miler