Autoforum

/

Foto: Ruf Automobile

Němci dokázali i nabídku své největší ikony rozmělnit v kompromisech tak, že jen pár verzí opravdu láká ty, které by lákat měly. A i u těch musíte obvykle skousnout několik aspektů, které vám nebudou vonět. Co puristům může být proti srsti na novém Rufu Ehra?

Že evropský automobilový průmysl neprospívá, je pořád eufemistickým popisem reality, která je každému soudnému člověku zřejmá už hezkých pár let. Je ale pozoruhodné, jak daleko je ve svém úpadku schopen a ochoten zajít. Když uděláte regulacemi sešněrovaný bazmek z masového auta pro obyčejné spotřebitele, kteří se víc zajímají o cenu piva na večerním klání okresního přeboru ve fotbalu, může to projít. Místní automobilky se ale rozhodly ideologickými nesmysly zdevastovat i nabídku strojů pro nadšence či náročné klienty, kteří nemají potřebu akceptovat jen tak něco.

Je vážně za hranicí pochopitelnosti, co některé prestižnější značky udělaly s perlami své nabídky. Třeba nové Audi RS5 je až neuvěřitelný technický nesmysl, který ani v rámci jím akceptovaného řešení v některých elementárních ohledech prostě nefunguje. Vážně automobilka čeká, že někdo, komu auta dělají radost, tohle přijme? Po první vlně primárně setrvačného zájmu přijde prázdnota 1, po které bude následovat nezájem na trhu ojetin, který pošle do kopru zůstatkové ceny. A i kvůli tomu přijde prázdnota 2, pak snadno i předčasný konec. Tenhle příběh už pár aut „úspěšně” napsalo, proč mají další potřebu ho opakovat?

Situace ale zašla ještě dál. I úzkoprofilovější značky jako Porsche nejenže ničí své nabídky novými nesmyslnými a neprodejnými modely, sahají do samé podstaty své image a křiví i charakter modelů typu 911. Jakou potřebu má Porsche oddalovat takovou ikonu od přání těch, kteří ji kupují? To opravdu nevíme, ale dělá to velmi důsledně - byly časy, kdy by nadšenci krom pár výjimek zatoužili po všem, co Porsche nabízelo, teď už nejde snášet ani typy jako hybridizovanou GTS nebo stejně zmaštěné Turbo S.

Carrera přišla o manuál, takže nic, Carrera S také (a zpátky je jen v USA), takže také nic, GTS je mrtvé, Turba jsou mrtvá. Zbývá tedy GT3, u které ale pořád musíte přijmout, že byla přizabita čtveřicí (!) nových katalyzátorů. Což motor dusí tak citelně, že automobilka musela zkrátit převodovku, aby auto nebylo po poslední modernizaci papírově pomalejší. Speciality jako Sport Classic prochází, ale kdo se k nim dostane a za jaké peníze?

Ve standardní nabídce Porsche tedy vyvolává jakousi splnitelnou touhu snad jen Carrera T, ale opravdu chcete za 3 804 813 Kč v základu (takže za 4,5 milionu v první hezké specifikaci) auto, které má 394 koní a udělá stovku za 4,5 sekundy? Soused s velmi povedeným BMW M3 Touring CS kolem vás bude jezdit v kruzích s rodinou na palubě a sáňkami na střeše za menší peníze. Purismus někdy nestačí. A pokud ano, Mazda MX-5 za 910 tisíc v tu chvíli stačí...

Porsche ztratilo cestu, ztratilo hlavu a teď skoro ztrácí i peníze. Přitom recepty na žádoucí auta jsou jednoduché, jen se podle nich nevaří. Tedy u velkých automobilek, u nezávislých firem s tím problém nemají. Tak vznikl nový Ruf Ehra, který se nebojíme označit za lákavější Porsche než libovolnou 911, kterou dnes nabízí samo Porsche.

Zvláštně pojmenované auto si říká podle podle slavného testovacího polygonu Ehra-Lessien, který stále ještě patří skupině VW. Tam se odehrála řada zajímavý věcí, právě Ruf jej ale v roce 1987 využil k dosažení maximální rychlosti 340 km/h se slavným modelem CTR Yellowbird, který se v tu chvíli stal nejrychlejším sériově vyráběným autem světa. Tohle dnes Ehra v Ehře jistě nenapodobí, i v tom ale tkví jisté pochopení pro situaci na trhu - jestli auto jede 400 nebo 500 km/h už zajímá málokoho, ostatně novinka bude jistě pořád rychlejší než někdejší CTR Yellosbird. Pořád ale má všechny ingredience těšit nadšené řidiče.

I když vypadá jako upravená 911, vlastně to není upravená 911, jde o vlastní stavbu ve stejném stylu. Základem je tu specifický karbonový monokok, jehož srdcem se stal 3,6litrový šestiválec buturbo s výkonem 650 koní a točivým momentem 900 Nm. To je hromada výkonu na auto vážící 1 325 kg, o tom se dnes žádnému přeplňovanému Porsche zdaleka nezdá. Šestiválcový boxer pak posílá výkon na všechna kola přes sedmistupňovou manuální převodovku, i tady je vše v pořádku.

Ani podvozek pochopitelné není z dob krále Klacka, takže používá dvojitá příčná ramena na všech kol s adaptivními tlumiči. Auto je hodně široké, o 58 mm resp. 54 mm širší než Ruf CTR Anniversary, ke kterému má jinak vzhledově blízko. Zvětšené blatníky dávají autu impozantní, přesto velmi klasický vzhled, i v tomhle je to víc Porsche než samo Porsche. Kola používaná Rufem v poslední době nám moc nevoní, ale neurazí, karbon-keramické brzdy s šestipístkovými žlutými třmeny vpředu i vzadu ale chybu nemají. Dynamické parametry zatím neznáme, čekejte ale něco jako uragán.

Kabina je kombinací moderního a retro stylu, zrovna tady ale stará Porsche ničím úchvatným nebyla. A tak ani Ruf Ehra nijak zvlášť nezapůsobí. Faktický problém ale neexistuje - skořepinovýá sedadla z uhlíkových vláken potažená přírodní hnědou kůží s kostkovaným vzorem chybu opravdu nemají, S materiály jistě problém nebude, klasickými budíky též ne a infotainment uprostřed... Vážně potřebujete víc?

Ruf tak dnes paradoxně ukazuje Porsche cestu, jak znovu zaujmout. Zda ji bude aspoň trochu následovat, ví bůh, pozitivní signály ale existují...

Zdroj: Ruf Automobile

Petr Miler