Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Tento případ jen připomíná, jak obtížně řešitelná je největší bolístka elektromobilů. Ani současné možnosti vývoje ji nedokáží odstranit až do té míry, že baterie s tuhým elektrolytem - kdysi slibované pro rok 2021 - nebudou nakonec ani v roce 2031.

Elektrická auta tu s námi mohla být už dávno, na jejich konstrukci nic složitého ani převratného. Dokonce vůbec první vlna automobilismu v 19. století byla elektrická, protože postavit takový vůz bylo jednodušší než mu dopřát komplikovanější spalovací motor. Už tehdy ale konstruktéři zjistili, že i když na elektrickém autě všechno funguje skvěle, jedna věc z něj dělá obtížné konkurenceschopný produkt - akumulátory. Ty musely být přes omezenou celkovou kapacitu příliš velké, příliš těžké a příliš obtížně doplnitelné energií, aby v autech dávaly smysl.

Od té doby uběhla spousta vody a vývoj všeho, včetně akumulátorů, se posunul o mílové kroky vpřed. Přesto elektrická auta dodnes trápí v principu úplně ten samý problém. Je jedno, jak je elektromobil tichý, jak dobře zrychluje nebo jak příjemné je, že přímo v místě svého pohybu nevypouští exhalace z výfuku. Je to u většiny aut k ničemu, pokud s ním nemůžete ujet stovky kilometrů i po dálnici a pak během pár minut pokračovat v cestě. A to ani s těmi nejlepšími elektromobily dneška zdaleka nemůžete.

Počátek elektrické revoluce tak nečeká na mávnutí startovacím praporkem od Evropské komise, čeká na zásadní technický vynález - v principu úplně jiné akumulátory s nesrovnatelně větší energetickou hustotou, které by nepotřebovaly stovky kilogramů hmotnosti, aby napodobily nádrž s pár desítkami litrů paliva. A pochopitelně do nich šlo také rychle doplnit energii, měly životnost delší než jednotky let a nestály majlant.

Je to úkol tak těžký, že jej nikdo nevyřešil za více než 100 let vývoje. A vědci z Massachusettského technologického institutu už pár let tvrdí, že žádný současný výzkum čehokoli není tak daleko, aby se dočkal nasazení před rokem 2030. Zní to velmi skepticky a někteří jistě s gustem připomenou baterie s tuhým elektrolytem, které automobilka Fisker slibovala už pro rok 2021. Jak ale vidíte, rok 2021 je dávno pryč a nové baterie nikde. A jejich příchod není ani v jakkoli dohledné budoucnosti.

Naděje nadšenců do elektrické mobility nezchladil některý ze skeptiků, jde o doktora Dorona Myersdorfa, šéfa firmy StoreDot, která se na vývoj bateriových systémů přímo soustředí. Na jednu stranu je do těchto věcí jistě nadšený, na tu druhou říká, že pro vývojáře typu jím řízené firmy je důležité dávat výrobcům aut realistické informace o možnostech dalšího vývoje baterek. A ty nejsou vůbec příznivé.

„Právě teď, navzdory optimistickým tvrzením některých našich rivalů, jsou baterie s tuhým elektrolytem stále nejméně 10 let daleko (od nasazení do sériově vyráběných aut - pozn. red.). Rozhodně nepředstavují stříbrnou kulku pro žádného z výrobců aut, kteří v současné době vyvíjí architektury elektromobilů s rychlým dobíjením,” řekl doslova Myersdorf.

Je navíc třeba dodat ještě dvě podstatné věci - sama firma StoreDot ještě letos v březnu očekávala nasazení těchto baterek v roce 2028, o pouhých 8 měsíců později ale hovoří o roce 2032 v nejlepším možném případě. To jen koresponduje s tvrzeními vědců z MIT a obecně skeptickými pohledy na rychlý příchod čehokoli lepšího. Dalším podstatným faktem je, že (i když budou znamenat zásadní posun) baterky s tuhým elektrolytem s přibližně dvojnásobnou energetickou hustotou také nepředstavují dokonalou spásu.

Například Porsche Taycan používá baterie představující ekvivalent asi 24litrové nádrže nafty a váží podle Porsche 630 kg. Buď tedy přijdou podobně těžké baterky coby ekvivalent 48litrové nádrže, nebo přijdou 315kilové baterky odpovídající pořád 24litrové nádrži, přibližně. Je to o hodně lepší, ale není to výhra, zvlášť když uvážíme, že problémem vždy zůstane rychlost dobíjení. I kdyby baterky zvládly rychlejší nabíjení, pořád není reálné, abyste kdesi v polích narazili na nabíječku pracující s mnoha megawatty elektrického výkonu, což by byl pro změnu ekvivalent rychlosti proudění benzinu nebo nafty do nádrže spalovacího auta.

Tak či onak, možná největší naděje na rychlý a přirozený rozmach elektrických aut pro tuto chvíli pohasla, termín příchodu jen takto lepšího řešení je stále odkládán. Zastáncům elektromobility tedy nezbývá než doufat, že se za pomoci dotací podaří protlačit současná řešení, která spoustě lidí nevyhovují a vyhovovat nemohou. Zda a případně s jakými následky se to může podařit, nebudeme na tomto místě znovu předjímat.

Zdroj: Inside EVs

Petr Miler