Autoforum

/

Foto: Volkswagen

VW naplno poznává dopady zeleného socialismu a svého rozhodnutí vydat se do budoucnosti ruku v ruce s ním. Šéf firmy říká, že výroba v Evropě se stala tak drahou, že už se vyplatí sem dovážet i z Kanady.

Za necelé dva měsíce uběhne teprve 34 let od chvíle, kdy se v Československu zhroutil komunismus. Ačkoli si tehdejší vrchol tzv. sametové revoluce spousta lidí pamatuje jako den boje za svobodu a demokracii (kterým ve výsledku nepochybně byl, ne že ne), troufnu si říci, že většině Čechoslováku bylo celkem ukradené, že místo na Madeiru jezdí na dovolenou do Jugoslávie, musí číst Rudé právo a v televizi koukat leda na 70. reprízu 30 případů majora Zemana. Komunismus nezašel primárně na svém usurpování lidských svobod, v prvé řadě se sám ekonomicky zhroutil.

Vzhledem k tomu, kolik z tehdejších Čechů a Slováků je dnes stále naživu, bychom si toho měli být sakramentsky dobře vědomi a vyvarovat se toho, abychom znovu nechali politiky řídit ekonomické záležitosti, neboť bez ohledu na ušlechtilost cílů, na jakých jsou takové snahy postaveny, to nevyhnutelně znovu vede k ekonomické neefektivitě, nekonkurenceschopnosti a ve výsledku k bídě. Bohužel nemám ani mezi spoustou mých vrstevníků, kteří komunismus dobře poznali, pocit, že by si toho byli vědomi. Tím méně to pak lze čekat od lidí ze západnějších částí Evropy, kteří to nepoznali.

Po pouhých třech dekádách jsme se tak dostali znovu do spirály regulací, dotací a dalších forem dirigismu či přerozdělování, které ekonomicky devastují většinu kontinentu. Neděje se tak pod pláštíkem rudých ideálů, ty jsou dnes zelené, výsledek je ale stejný - rozhodují politické zájmy, nikoli přirozené procesy, jednoduše řečeno se znovu poroučí větru dešti. A už proto, že se nikdy v minulosti nestalo, že by to vedlo jinam než ke zkáze, to k ní nevyhnutelně povede i tentokrát.

Evropa se stává ekonomicky nekonkurenceschopnou a na autech je to dobře vidět. Je až tragikomické, že jde o auta, které si sama EU usmyslela jako ta jediná správná, přesto je nyní nedokáže efektivně vyrábět a dostává se pod tlak zejména čínských, ale i amerických a dalších soupeřů. Problém jsou dnes primárně snahy „ozelenit” výrobu elektřiny a dalších zdrojů a stále více neefektivity na trhu práce. Tyto aspekty se staly tak drahými, že evropské automobilky absolutně nemají způsob, jak se konkurenci mimo EU postavit.

Zajímavé detaily na tomto poli vyštrachal na IAA britský Autocar, který vyzpovídal šéfa Volkswagenu Thomase Schäfera a šéfa vývoje celé VW Group Kaie Grünitze. Jejich poselství je jasné: V Evropě už se nedá ani vyvinout, natož pak vyrobit auto, které by bylo konkurenceschopné z celosvětového hlediska.

Schäfer už naznačuje, že v Evropě ani nepostaví továrny na baterky, které plánoval, nemá to smysl. „Pro továrnu na baterie je klíčová cena elektřiny. Čína je na šesti, pěti i méně eurocentech za kilowatthodinu. Kanada je na sedmi centech,” říká Schäfer. „V Německu je to až třikrát víc. Je dnes levnější vyrábět v Kanadě a pak dovážet do Německa, dokonce i s veškerou logistikou a clem to vyjde lépe,” uvádí dále. Věrný svému zvrácenému uvažování nepřekvapivě volá po tom, aby EU dotovala ještě víc, ne aby tuhle devastující maškarádu zastavila, ale to dodáváme jen pro hořké pobavení.

Rozdíly mezi efektivitou vývoje a výroby zejména čínských a evropských automobilek jsou tak ohromné, že to žádné dotace nezachrání. Kai Grünitz zůstává nohama na zemi: „Německo se za poslední tři až čtyři roky z hlediska vývoje aut prodražilo a my musíme zůstat konkurenceschopní,” říká šéf koncernového vývoje. Bude na něco čekat? Ne, výsledkem je probíhající přesun výzkumu a vývoje na trhy, jako je Čína, což logicky vede ke snížení stavu vývojářů pracujících v Německu. „Musíme jít s vývojem na tyto trhy, abychom pro ně vyvíjeli auta přímo tam,” upřesňuje.

Rozdíly v efektivitě vývoje a výroby elektromobilů VW a třeba čínského BYD jsou ve výsledku ohromné. Rozbor UBS uvádí, že BYD má na elektrickém modelu Seal 5% ziskovou marži ve srovnání s 1% ztrátou na Volkswagenu ID.3, stále klíčovém elektromobilu VW. To nezní tak dramaticky, dokud ale neřeknete zbytek příběhu - Seal se v Číně prodává za poloviční cenu oproti VW ID.3 v Německu. Takhle ohromná propast mezi fungování obou firem zeje, ani dvojnásobná cena neznamená ani špetku zisku. A VW za to vlastně nemůže, pokud nechce přestěhovat kompletní produkci právě do Číny.

Je to kruté, smutné, ale je to fakt, který bychom měli jako fakt vzít a pokusit se z něj vyvodit stejný závěr jako před 34 lety dříve, než situace zajde tak daleko, kdy nám nic jiného beztak nezbude. Jakkoli to zní bizarně, čínská ekonomika je dnes ideologicky zatížená méně než ta evropská a podle toho jejich souboj dopadá. Je-li naše síla ve svobodě, měli ji bychom dopřát také ekonomickým procesům, poté se je stěží budeme dostávat do situací, které na IAA popsali hlavouni Volkswagenu.

Zdroj: Autocar

Petr Miler