Aerodynamická kouzla u aut fungují i bez velkých křídel. Podívejte se, jak

(+ video) Colin Chapman jako první u aut poprvé využil fyzikální rovnici odvozenou už v 18. století. Tehdy to bylo převratné, dnes je to běžné.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Technika

Aerodynamická kouzla u aut fungují i bez velkých křídel. Podívejte se, jak

2.4.2016 | Marek Bednář | 3 příspěvky

Aerodynamická kouzla u aut fungují i bez velkých křídel. Podívejte se, jak

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Colin Chapman jako první u aut poprvé využil fyzikální rovnici odvozenou už v 18. století. Tehdy to bylo převratné, dnes je to běžné.

Existují dva způsoby, jak u auta vyrobit přítlak. Jedním je instalace křídel a jiných přítlačných ploch na karoserii auta. Jejich funkce je stejná, jako v případě letadel. Na jednom povrchu proudí rychleji než na druhém, což vede ke vzniku vztlaku u letadel a přítlaku u aut. Jenže jak se přesvědčujeme pokaždé, když vlezeme do bazénu, kapalina, kterou je i vzduch, klade tělesu v ní se pohybujícímu odpor. To samé platí i v případě křídel - čím větší vztlak či přítlak poskytují, tím více výkonu je spotřebováno na jinak stejně rychlý dopředný pohyb.

Pak přichází ke slovu druhý možný způsob, kterým lze auto „přilepit” k zemi. Již v 18. století napsal švýcarský fyzik Daniel Bernoulli knihu Hydrodynamica, jejíž součástí byla i jistá rovnice. Ta je dnes součástí středoškolské fyziky a obecně je známa právě pod jeho jménem. Pokud ji přeložíme do „laičtiny”, říká, že při růstu rychlosti kapaliny klesá její tlak. V praxi je tento jev využíván například v karburátorech nebo u pneumatických stříkacích pistolí.

Jak ale ukázal Colin Chapman v roce 1978, lze ho s úspěchem využít i u aut. Upraví-li se spodek auta patřičným způsobem, vytvoří se dostatečné podmínky pro zrychlení mezi autem a povrchem proudícího vzduchu. A vzniká podtlak, který auto „táhne” k zemi. Obrovskou výhodou je, že tak není na úkor spotřeby výkonu. Důležitou součástí tohoto mechanismu jsou prahy, resp. nástavce prahů. Ty ovšem nesmí směřovat ven jako v případě mnohých aut podrobených tuningu, ale dolů, protože tvoří těsnění mezi nízkým tlakem vzduchu pod autem a vysokým tlakem vzduchu vedle auta a všude okolo.

Každé plus samozřejmě má i mínus. Tím je v tomto případě požadavek na zachování konstantního proudění pod vozem. Při náhlých změnách, světlé výšky dochází ke skokovým změnám velikosti přítlaku. Přesvědčili se o tom i jezdci F1, u kterých ve vysokých rychlostech docházelo ke kontaktu spodku vozu a povrchu tratě. V tu chvíli je samozřejmě narušeno proudění vzduchu a přítlak skokově mizí. Proto se začaly používat ližiny z kovu či dřeva, které tomuto dosednutí zabraňovaly.

Využití Bernoulliho principu není omezeno jen na okruhové vozy. U dnešních supersportovnívozů jde o relativně běžnou věc a je to také důvod, proč se na nich neobjevují monstrózní křídla. Ferrari 488 GTB dokonce, na rozdíl např. od legendární F40, nemá žádné, přesto generuje víc přítlaku a v nižších rychlostech. Více vám na toto téma prozradí na přiloženém videu sám Chapman, ale Clive - syn věhlasného Colina...


Aerodynamická kouzla u aut fungují i bez velkých křídel. Podívejte se, jak - 1 - jednoduche vysvetleni ground effects 01Aerodynamická kouzla u aut fungují i bez velkých křídel. Podívejte se, jak - 2 - jednoduche vysvetleni ground effects 02
Využití Bernoulliho principu pod autem zvýší přítlak za minimální zvýšení odporu vzduchu

Marek Bednář

Diskuze 3 příspěvky

Všechny články na Autoforum.cz jsou komentáře vyjadřující stanovisko redakce či autora. Vyjma článků označených jako inzerce není obsah sponzorován ani jinak obdobně ovlivněn třetími stranami.

Živá témata na fóru

zobrazit vše